Král Králů

Z filmu není až tak úplně jasné, zda kritizuje lačnost kapitalistické dolarové ciziny nebo absurditu domácího rozvinutého socialistického zřízení, nejspíš dělá docela dobře obojí, což je ovšem pro filmy z polovinz 60. let typické: pro vrchnost agitka a prostý lid si tam našel dost svého. Každopádně společně se Světáky a Koncem agenta W4C je to pro mě jeden vrcholů komedie předsrpnové kinematografie. (01.01.2017)

Je to docela i vtipné, ale bohužel trošku přepolitizované... Co se taky dá čekat od filmu, kde hlavní hrdina řeší problémy revolučního a státovorného významu. Je to škoda, ale na druhou stranu je iluze docela věrohodná, myslím, že takhle nějak by to možná probíhalo. Přece jen, je tu možnost vyšachovat ten vykořisťovateslký "United Oils". (22.07.2006)

„To víte, kdybyste byl soukromníkem na Západě, ale dělník v socialistickém státě, to není legrace…“ Začíná se hollywoodským záběrem na chevrolet ztroskotaný v poušti, k němuž se zdáli blíží cizinec na oslu, aby se většinu filmu proháněl Sovák po Praze na pařezu. Podivná věc. Zpočátku je to díky zápletce absurdně zábavné, ale potom se začne točit v kruhu, až je to docela i nuda. Leitmotivem mnoha dialogů je to, jestli může být československý občan králem, v čemž má člověk tendenci hledat od tvůrců filmu (třeba od spisovatele Jiřího Muchy) cosi podvratného, ale jindy zase spíš naopak… Na ministerstvu zahraničí si montér Králů projde byrokratickým kolečkem přehazování odpovědnosti a zatímco později jakási komise doufá, že se to snad samo nějak vyřeší, dotyčný už plánuje, jak v Tamánii jako král zatne tipec Američanům a jejich United Oil a provede revoluci (smíchy mi běhal mráz po zádech), než ho Bohdalka zaskočí dotazem, kde vezme dělnickou třídu. V závěru poznamená, že králové jsou dobří tak do pohádky… A za dva roky natočí Podskalský Bílou paní. (10.01.2015)

"Vaše Veličenstvo! - Neříkejte mi tak. Budou si myslet, že jsme ožralí." Ono není snadné, aby si dělník z vyspělé socialistické společnosti zvykal na sezení na ropném pramenu, řízení osobního velblouda, slasti v harému či nařizování poprav. Lojza Králů se k tomu postavil jako majitel selského rozumu a já se přitom dokázal celkem pobavit. Po zamyšlení nad tím, co bych dělal, kdybych se králem Tamanského souostroví stal já, tak mohu s klidným svědomím napsat, že mě by z blázince nedostala ani prezidentská amnestie. (31.12.2015)

Film Král králů je hodně zajímavý spíše z politického hlediska než z humorného. Důležité je si uvědomit souvislosti. Postava Miloše Kopeckého hodně mluví o USA, s Jiřím Sovákem také hovoří o západě, Izmail el Šarif říká například, že popravy nejsou v Československu moc populární (a že se jich v padesátých letech uskutečnilo) atd. Stejně zajímavé je rozhodování ministerstva a vůbec slyšíme plno politických narážek. Tak Lojza Králů neustále odkazuje na fakt, že je sledování tajnými. To vše dohromady společně s dobou natočení působí zvláštně. Ale pouze v těchto souvislostech. Samotný film zase tak dobrá komedie není. Nicméně Jiří Sovák, především pak Jiřina Bohdalová a místy i Vlastimil Brodský film rozsvítili a udělali ho humornější. Samotná postava Jiřího Sováka je úsměvná a v kombinaci s faktem, že představuje dělníka ČKD a má se stát králem, je pak úsměvný už jen námět. (07.01.2021)