Král Králů

Ve své době to mohl být docela objevný scénář, jenže dneska nic zvláštního; Sovák jako muž z lidu, Bohdalová za naivku, Kopecký tradičním padouchem, nijak překvapivý Brodský v roli tak trochu magora. V kontextu doby sice pár vtipných hlášek, ale jako celek to hodně zestárlo. Nicméně pro fanoušky černobílého filmového humoru šedesátých let i dnes docela obstojná zábava na víkendové odpoledne. (08.08.2012)

„To víte, kdybyste byl soukromníkem na Západě, ale dělník v socialistickém státě, to není legrace…“ Začíná se hollywoodským záběrem na chevrolet ztroskotaný v poušti, k němuž se zdáli blíží cizinec na oslu, aby se většinu filmu proháněl Sovák po Praze na pařezu. Podivná věc. Zpočátku je to díky zápletce absurdně zábavné, ale potom se začne točit v kruhu, až je to docela i nuda. Leitmotivem mnoha dialogů je to, jestli může být československý občan králem, v čemž má člověk tendenci hledat od tvůrců filmu (třeba od spisovatele Jiřího Muchy) cosi podvratného, ale jindy zase spíš naopak… Na ministerstvu zahraničí si montér Králů projde byrokratickým kolečkem přehazování odpovědnosti a zatímco později jakási komise doufá, že se to snad samo nějak vyřeší, dotyčný už plánuje, jak v Tamánii jako král zatne tipec Američanům a jejich United Oil a provede revoluci (smíchy mi běhal mráz po zádech), než ho Bohdalka zaskočí dotazem, kde vezme dělnickou třídu. V závěru poznamená, že králové jsou dobří tak do pohádky… A za dva roky natočí Podskalský Bílou paní. (10.01.2015)

Jedna z největších proher Mac Friče. Roztodivný scénář, podivné vedení herců. Vizuál s monogramem Ester Krumbach. Po všech stránkách slepá ulička. Nicméně Sováka bych pochopila u Friče v očekávání další zajímavé práce po Pandrholovi, z druhé strany lituji, že si Mac tak oblíbil Bohdalovou a díky ní příští rok zazdil i takovou nadějnou Hvězdu zvanou Pelyněk. Aneb jak pravil Milda: "Brigitte Bardot hadr." (06.04.2011)

Martin Frič na sklonku kariéry natočil ideologicky rozpolcený snímek, který musel připadat fousatý už dobovému publiku. Šedesátková třídní uvědomělost podávaná prvorepublikovou formou působí totiž nepatřičněji, než je z logiky dobových omezení očekávatelné. Kdyby místo Sováka, Bohdalové a Kopeckého defilovali po nepravděpodobném třesku simulakra socialistické reality se světem absolutních monarchií Nový, Ferbasová a řekněme Hass, možná by film působil nemístně méně. Dokonce jsem zahlédl i nějakou tu prolínačku. Jako roztomilá upomínka časů, z nichž tenhle film do roku 1963 přibyl, projíždí filmem průběžně veterán, který se až do samého závěru snaží Sovákovi střelit Kemr. Jestli koupíte, je jen na vás. (11.04.2015)

Král Králu je překvapivě povedená komedie s velmi netradičním tématem a řekl bych že na dobu svého vzniku i poměrně odvážná. Ve filmu jsem postřehl několik skrytých narážek na tehdejší zřízení, což mě od pana Friče ani nepřekvapuje. Dokonce ve filmu otevřeně vyzdvihuje nesmyslnou byrokracii, kterou byla tehdejší společnost zatížená. Takže pro mě je tento film trošku více než jen "obyčejná" komedie. Zaslouží si poctivé 4 hvězdy. (19.06.2008)