Král Králů

"Prosím Vás nedělejte mi tady z toho lunapark…"  Tak zrovna jako lunapark tahle mírně satirická komedie nejiskří. Pár povedených vtipů se tu najde, dobová satira na byrokracii úřednického aparátu vcelku povedená, a zazní tu i poměrně odvážné věty (viz hlavně: „Já chápu. Tady… Socialismus. Popravy... Nepopulární, co? Tady lidi raději do kina. Ale u nás není kino. Co dělat? A lid chce zábava.“). Přesto nemohu si pomoct, furt mi to přišlo poměrně načichlé socialistickou "morálkou". Herecky je to hlavně ze strany Sováka takový typický crazy styl, Kopecký není špatný padouch a do toho naivní Bohdalka: "Brigitte Bardot hadr."  No nevím, ve své době to mohla být povedená komedie, ale na dnešní dobu je to už poněkud vyčpělé. (28.12.2023)

Třídně uvědomělý, spolehlivý a praktický montér těžebních zařízení Jiří Sovák je další filmovou postavou, ke které se donesla, pro čtenáře laciné literatury už úplně banální, zpráva o tom, že se má stát králem kdesi v Tramtárii, tedy Tamánii. Když se to však přihodí v socialistické společnosti, vyvstanou tu problémy vskutku nečekané. Na rok 1963 je film už dost odvážnou reflexí odlišných stylů vlád, i když stále pouze v hávu socialismu s lidskou tváří. (Velice odvážná je například věta o neoblíbenosti poprav v Československu.) Přes svůj ne příliš originální a snadno odhadnutelný humor je film díky galerii hereckých výkonů stále kvalitním Fričovým dílem. Za všechny alespoň geniální postavu totálního flegmatika Edy (absolutně zamlklý Vlastimil Brodský), jenž se zmůže pouze na to, aby v pyžamu, pochrupuje, blaženě stočen do klubíčka požvykoval buřta, kterého si právě v náměsíčném stavu přinesl z ledničky. (01.01.2005)

V tomhle filmu se perou dvě věci. Mac Frič - tvůrce naprosto super komedií už od první republiky a reálný socialismus. Zaplťpánbůh, v tomhle případě Frič vyhrál, i když nějaká ta úlitba systému se tu najde (ale holt to byl rok 63, s tím se nedá nic dělat. Zápletka je ale hodně vtipná, Sovák je kvalitní a spousta fórů je tu fakt příjemně dotažená.Škoda, že to Frič nenatočil třeba v roce 1937. Mohla to být komedie na pět hvězdiček. Ale i tak dobrý. (12.09.2007)

„To víte, kdybyste byl soukromníkem na Západě, ale dělník v socialistickém státě, to není legrace…“ Začíná se hollywoodským záběrem na chevrolet ztroskotaný v poušti, k němuž se zdáli blíží cizinec na oslu, aby se většinu filmu proháněl Sovák po Praze na pařezu. Podivná věc. Zpočátku je to díky zápletce absurdně zábavné, ale potom se začne točit v kruhu, až je to docela i nuda. Leitmotivem mnoha dialogů je to, jestli může být československý občan králem, v čemž má člověk tendenci hledat od tvůrců filmu (třeba od spisovatele Jiřího Muchy) cosi podvratného, ale jindy zase spíš naopak… Na ministerstvu zahraničí si montér Králů projde byrokratickým kolečkem přehazování odpovědnosti a zatímco později jakási komise doufá, že se to snad samo nějak vyřeší, dotyčný už plánuje, jak v Tamánii jako král zatne tipec Američanům a jejich United Oil a provede revoluci (smíchy mi běhal mráz po zádech), než ho Bohdalka zaskočí dotazem, kde vezme dělnickou třídu. V závěru poznamená, že králové jsou dobří tak do pohádky… A za dva roky natočí Podskalský Bílou paní. (10.01.2015)

Král Králu je překvapivě povedená komedie s velmi netradičním tématem a řekl bych že na dobu svého vzniku i poměrně odvážná. Ve filmu jsem postřehl několik skrytých narážek na tehdejší zřízení, což mě od pana Friče ani nepřekvapuje. Dokonce ve filmu otevřeně vyzdvihuje nesmyslnou byrokracii, kterou byla tehdejší společnost zatížená. Takže pro mě je tento film trošku více než jen "obyčejná" komedie. Zaslouží si poctivé 4 hvězdy. (19.06.2008)