42

Brian Helgeland něco, pro co prostě musí mít pochopení i ten, který danému tématu absolutně nerozumí, přesto po shlédnutí snímku má pocit, že je znalý. 42 je ukázkou skvělé režie, výpravy a především bravurního scénáře o Jackie Robinsonovi. Jeden z nejlepších životopisných filmech, které jsem kdy viděl! Bravo! (10.09.2013)

Ačkoliv Helgelanda jako režiséra uznávám, a ještě víc ho uznávám jako scénáristu, tady to nějak nevyšlo. Po dramatické, (ne)rasistické, stránce jsem čekal více ingrediencí z The Help, po stránce sportovní jsem čekal více napětí, podobně jako v The Blind Side. Ani herecké výkony nic moc, navíc Ford strašně přehrával a ani na chvíli jsem mu toho vizionářského dědulu neuvěřil. Ale nuda to zase není, takže dávám solidní 3 hvězdy. (13.07.2013)

Nejuměřenější Helgeland co jsem zatím viděl. Film, kde všechno funguje přesně podle na začátku jasně stanovených kontur. Vše co přijde čekáte, stejně tak happy end. Ford je stoprocentní správňák majitel, Boseman je zase černošský správňák hráč a emocionální vrchol se z toho všeho správného tak úplně nedostaví (snad až na nejlepší scénu filmu - rozmlácení pálky). Není to ani ten přízemní, sugestivně progresivní biják jako Moneyball. Ale kouká se na to krásně, neb je to všechno do detailu vypiplané a veskrze uhrančivě pozitivní. (04.01.2016)

A to je to proč já tyhle filmy mám tak rád. Sportovní téma navíc životopisné, založené na skutečnosti, to je to co já můžu! Jackie Robinson je dodnes uctívaná legenda, jeho číslo 42 je jako jedinné dodnes vyloučeno k užívání, stejně jako Gretzkyho 99, oba jsou v síni slávy! A film je dokonalý, máli se věrně držet faktů, tak u něj nelze cokoliv přikrášlovat, tak to prostě je! Dokonalá podívaná o člověku, který se stal, navzdory barvy pleti, legendou s velkým L! (14.11.2014)

Dvaačtyřicítka má spoustu pozitiv, ale i negativ. Scénář je dost jednoduchý, ale přesto poctivě natočený. Chadwick vládne, ale sekunduje mu celá řada dalších herců, Black a další Dodgers, Tudyk, samozřejmě Ford, dále potěšil Meloni nebo McGinley. Myslím, že podobné filmy by se měli promítat ve školách, hlavně tam na slunném jihu těch krásných Spojených států. Nikdy jsem netrpěl nějakou xenofobií k barvě pleti, podstatné je pro mě chování. O to víc mě překvapuje, že v "zemi snů a svobody" je rasismus stále tak moc aktuální, ale tak co čekat od země, která je plná úplných retardů, IQ tykve, Karen kam se podíváš. Smutné. Co se samotného filmu týká, stojí právě na rasismu, respektive boji proti němu. Není vlezlý, naopak. Tak bych si představoval, aby se propagovala volnost, rovnost, bratrství. Nejsem fanoušek baseballu, na to žiju ve špatných zeměpisných délkách. Ale nebyl to jen baseball, brzy následovali i další sporty, jmenovitě třeba Chuck Cooper v basketbalu a ruku na srdce, dokáže si někdo představit NBA (nebo basket obecně) bez Jordana, Kobeho, Shaquilla??? Sport by měl být pro všechny, měl by spojovat a 42, jakožto filmu i Jackiemu Robinsonovi, se to povedlo. PS: "Je to stoprocentní brunet." (19.06.2020)