Zbav se svých miláčků

Fuuu... asi mé nejrozporuplnější hodnocení. Kill Your Darlings je film přemrštělý pseudointelektuálními debatami o literatuře, filosofii a životě. Podobně jakožto bítníci. A miluji je. Jejich literatura je pro mne opravdu vším. Žel zpracování mi připadá mdlé. Už jen z toho důvodu, že nevystihuje charakter hnutí. Snaží se ho modernizovat. Jakože co dělá indie pop a elektro ve filmu o beat generation? To je džez a pivo, život, náklonnost ke všemu, co se hejbá, nespoutanost - to dělá z bítníků bítníky, to je rozděluje od pouhé young adult literatury, protože i přes všechno pseudofilosofické a intelektuální pozlátko má v sobě celá generace nějaké téma, život, inspiraci. Literatura a filmy pro teenagery v sobě nemá ani jedno. Bohužel téma počátku beat generation právě v sobě nic nemá. Je dlouhý, dobře řemeslně zpracovaný, ale prázdný. (02.12.2018)

Všiml jsem si takové veselé skutečnosti. Mnoho mých oblíbenců během svých krušných nulových začátků v, cituji "nejhřejivějším domově filmových fanoušků v naší galaxii ;-)", jak mi napsal sám ó veliký ČSFD Poser, který evidentně netuší, že emotikon nenahrazuje interpunkci a totálně nevychovaně, mně, polobohovi a frajírkovi na entou, přisprostle tyká, kripl... kurva, teď jsem ztratil nit. Tak tedy znovu. Všiml jsem si takové veselé skutečnosti. Mnoho mých oblíbenců během svých krušných nulových začátku v, cituji "nejhřejivějším domově filmových fanoušků v naší galaxii ;-)", psalo prvotní komentáře plné informací, pocitů, mínění, emocí, včetně hlubokých filosofických přesahů a psychologických rozborů, smyslu bytí a existence vesmíru nevyjímaje. Ale postupem času zpychli a když si nahrabali dostatek uživatelů, co jim věnovali body, začali na to mrdat a komentáře omezili na krátké a dementní "jo bylo to dobrý" žblepty. Uznávám, že občas je to potřeba. Člověk by rád okomentoval a zhodnotil film, ale nadměrné užívání drog mu znemožní standardně využívat mozek a proto raději zvolí osvědčenou klasiku. Dnes ji volím i já. Jistě, sice se moje komentáře prakticky nikdy netýkaly filmu samotného, protože si tady jen lečím komplexy z malého ega, konta a péra, ale vždycky měly v sobě ukryté nějaké to poselství, které dávalo feťákům naději na novou dávku. Bohužel, dnes se mi nechce psát nic dlouhého a bezvýznamného, proto bych tedy k tomuto filmu rád napsal: jo bylo to dobrý. Muck. (26.05.2014)

Na celovečerní debut je Kill Your Darlings nečekaně zručnou podívanou. Krom zajímavých postav tomu napomáhá a výtečně zvolená vypravěčská struktura. Ta sice nepřekvapí originalitou, ale vše nahrazuje efektivitou. Dějově se tak snímek řítí vpřed, jednotlivé dějové peripetie se střídají jak na běžícím pásu a případná škobrtnutí v tempu jsou během chvilky zapomenuta. Vzhledem ke zvolenému příběhu to nepůsobí ani prvoplánově. Cesta Allen Ginsberga novým světem, ve kterém se seznamuje s budoucími legendami literárního světa a zabíjí své miláčky, působí kompaktně, i když se de facto jedná spíše o rychlý sled několika život ovlivňujících situací. Daniel Radcliffe v hlavní úloze dělá vše proto, aby se vymanil z kolonky své nejznámější role. A daří se mu to, i když to není jen vlastními silami. Ginsberg, ač je hlavní postavou, není tím, na kterého Krokidas zaměřuje svou pozornost. Jedná se o hrdinu, jenž se nechává vtáhnout do nového světa, který jej fascinuje, a skrze něj fascinuje i diváka. A přesně k tomuto typu postav Radcliffovo herecké vystupování sedí. Hlavním hybatelem děje je tu divácky vděčný Lucien Carr. Kolem něj se točí hlavní zápletka, to on je na začátku každé scény a je i tím, kdo jednotlivé postavy svádí k sobě a koneckonců je i tím, kdo ostatním vnukne myšlenku nutnosti vymanit se okolnímu uniformnímu světu. Jeho představitel Dane DeHaan nabídnuté role využívá královsky a v psychologicky značně zajímavé roli dokazuje, že před sebou možná máme další ze začínajících dějových talentů. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout i herecké výkony Bena Fostera a Jacka Hustona, nad nimiž se též tají dech, a napomáhají tuto mozaiku charakterů povznést na ještě vyšší úroveň. Kill Your Darlings tak není jen zajímavým pohledem na hledání sebe sama a určování vlastní životní cesty, ale též se jedná o příjemné seznámení s beatnickou generací ještě před tím, než se stala slavnou. (02.03.2014)

Podotýkám, že o beatnících vím toto: Byli to rodiče Neda Flanderse. Toť vše. Z tohohle filmu jsem si odnesla hlavně šok, že se mi líbí herecký projev Daniela Radcliffa. Zdá se, že od doby "He was their friend and he killed them!!!" hodně herecky vyrostl. Líbila se mi rovněž celková atmosféra i styl vyprávění, do toho skvělý (hlavně jazzový) soundtrack, ale film stojí a padá na hercích. Všichni včetně těch vedlejších odvedli dobrou práci. Ben Foster je talent, to se ví, mile mě překvapil neDexter M.C.Hall v rozporuplné postavě Krammerera. Co se týče Radcliffa a DeHaana, tak DeHaan je skutečně ještě o třídu nad ním a v jeho podání Lucien Carr opravdu "září" takže je jenom přirozené, že je kolem něj tolik humbuku a zamilovaných zlomených srdcí. Má ale také vděčnější postavu. Radcliffe taky klobouk dolů (hlavně nad "koulema" na tu dost odvážnou intimní scénu). Hodně se mi líbila vyšponovaná a dynamická scéna střetu Krammerera a Carra, ta se vážně povedla. A jako plus hodnotím i to, že se člověk zase něco málo dozví. Povedlo. (14.06.2017)

U snímků, zabývajících se neortodoxními umělci vždy přemýšlím, jestli by došlo k uctívání jejich děl, pokud by nebyla tvořena na pozadí monstrózních psychedelických zážitků, vlastně otázka zní, zda by vůbec vznikla... A další záhadou je, jak mohou porozumět ti, kdož je čtou s myslí nepoznamenanou stavy příbuznými těm autorovým... kupodivu v tom není problém, soudě podle vlastní fascinace například Nahým obědem, zřejmě jde skutečně o vyjadřovací talent, který dokáží použít k předání svých vizí... To neznamená, že bych z Kill Your Darlings právě kvílela spokojeností, mnohem lepší dojem zanechala verze s Jamesem Francem (mimo jiné - Radcliffe, Olsenová - na některé formy ošklivosti se prostě nedá zvyknout), i když ta se zaobírala víc Ginsbergem samotným a jeho stěžejním dílem, oproti širšímu záběru krátkého univerzitního období Beat generation, stejně jsem nenašla důvod, který by mě přiměl si cokoliv z Krokidasova filmu znovu připomenout, až na to, že jsem ho zhlédla omylem, původně jsem chtěla vidět zabité úplně jiné miláčky... (30.04.2014)