Lásky čas

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $15,322,921║Tržby Celosvetovo $89,309,178▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $3,234,841 ║ Tržby za predaj DVD v USA $11,072,937║ Príjemný osviežujúci film, ktorý má dobrú myšlienku, ktorú po celý čas režisér krásne formuje. Príbeh s úsmevnými scénami, slušnými hereckými výkonmi, aj keď tie anglické hrdzavé ksychti fakt moc nemusím. Už sa teším ako zas budú toto kopírovať američania. /90%/ (05.01.2014)

Nakonec ty čtyři dám, protože i když se druhá polovina spíš vleče a emocionálně se mě to zdaleka nedotklo tolik jako jiné Curtisovy kousky, v tom filmu je spousta krásných věcí. Herci jsou báječní, soundtrack už mám v iphonu a scény typu seznámení se v kavárně v člověku prostě rezonují. A je jedno, že nejvíc mě dojal správně načasovaný Nick Cave a jeho Into My Arms. 70% (15.11.2013)

Kdyby se to celé neslo v duchu romantické sci-fi komedie, v níž by se hlavní hrdina stále dokola vracel časem, "aby ji dostal" - jak to vypadá v první půhodině, bavilo by mě About Time asi mnohem víc. Takhle je to tak trochu monotónní a extrémně bezkonfliktní pohádka, která se nesnaží o nic víc než být příjemná. Můj šálek čaje to tedy není, ale jisté feel-good kouzlo Curtisově novince upřít nemůžu. (05.01.2014)

Kráľ romantických komédií Richard Curtis sa po vydarenom, ale nie príliš úspešnom Boat that Rocked vrátil k žánru, ktorý mu ide najlepšie. Aj keď v trochu inej podobe. Nejde tu primárne o romantiku, ale štúdiu života muža a jeho vzťahu s rodinou, hlavne s otcom v skvelom podaní Billa Nighyho. Chytľavý Sci-fi námet je iba pozlátkou k rozvíjaniu situácií, ktoré dokážu chytiť za srdce tak silno, že takmer nikomu nebude vadiť, že celá nadprirodzená linka nemá vôbec funkčné pravidlá. Na logiku sa tu nehrá a ak by mal niekto námietky, spoľahlivo ho umlčí úsmev Rachel McAdams. (16.03.2016)

Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí. (05.11.2013)