Caesar musí zemřít

Dôrazný protipól špinavej väzenskej drámy, ktorú diváci tak dobre poznajú. Žáner: dramatizovaný dokument. Jedným z najväčších problémov kinematografie bola, je a zrejme aj ešte dlho zostane hranica medzi filmom a dokumentom, inscenáciou a realitou. Bratia Taviani túto hranicu zmazávajú, keď rozprávajú o živote vo väzení prostredníctvom krátkeho časového úseku, behom ktorého väzni pripravujú divadelnú inscenáciu Shakespearovho Júlia Cézara. Všetok čas venuje len a len týmto momentom a nachádzaniu vynútených podobností a paralel postáv, ktoré majú odsúdení hrať, od ich postavenia v hierarchii zločinu a talianskeho podsvetia (Kto iný má stvárniť Cézara než bývalý šéf obchodu s drogami? Kto iný má hrať Bruta než na doživotie odsúdený vrah?) po ich letmé spomienky na niekdajší život a prostredie, z ktorého pochádzajú. Je to zjavný scenáristický konštrukt, vytrhávanie z kontextu a ohýbanie slov, vychádzajúcich z úst postáv podľa vlastného zámeru. Lenže Cesare deva morire nie je filmom tézovitým, nesnaží sa podložiť nijakú zásadnú kontroverznú myšlienku ani argumentovať v určitej otázke. Naopak - je naratívne vyprázdneným záznamom, ako by mal po správnosti byť každý film dokumentárneho charakteru, ktorý si kladie jedinú úlohu - oboznámiť nás s priebehom a výsledkom snahy o realizáciu Shakespearovej hry na doskách väzenského divadla. To sprevádza postupné pomalé vžitie sa do postáv, preberanie ich zvykov a spôsobu reči aj do bežného života medzi kovovými mrežami a holými stenami. A aj vďaka tomu a výraznému prispeniu pôsobivej vizuálnej stránky a impozantnej hudby sa stáva príbehom shakespearovskej drámy za mrežami, s reálnymi antagonistami v hlavných úlohách. Dokumentom, ktorý nevypovedá o ničom, len na 76 minút poskytne možnosť sledovať niečo, čo na krátky čas dáva istý cieľ a možno aj zmysel monotónneho života mužom, ktorým už nič iné nezostáva. Mužom, ktorí stoja pred rovnakou dilemou v komornom vyznení - prečo nemôžu zabiť svojho ducha bez toho, aby zabili telo? "Cesare, Cesare! Cesare deva morire!" 85% (06.08.2014)

Zajímavý film natočený italskými matadory, bratry Tavianiovými, kterým už bylo oběma v době natáčení osmdesát let. To samo o sobě je neuvěřitelné, ale oni stále ještě mají pořád o čem vyprávět, což je o to důležitější. Pojetí Shakespeara je v zajímavém prostředí, ale nutno říct, že film mi zase tolik nedal. (16.10.2016)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Cesare deve morire / CAESAR MUST DIE / Caesar musí zemřít) - Taková zvučnější a více mediálně známější verze na jednom z ročníku festivalu také uváděného (a také Italského) filmu Tutta colpa di Giuda. Jen zde mi to (bohužel) vše přišlo takové moc strojové a uhlazené narozdíl od toho zmiňovaného Za všechno může Jidáš, který byl strašně přirozený a nenásilný (divně řečeno když v hlavní roly jsou skuteční vězni)... - 1. 7. 2012 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 45% (17.07.2012)

Vítěz Zlatého Mědvěda v Berlinale a zasloužený. Film, který míchá vězeňské drama s dokumentem a trestance nechává citovat pasáže ze Shakespearova Julia Caesara je vizuálně strhující, hudebně minimalistický a herecky působivý, až by divák, nebýt zamřížovaných oken a dozorců, pomalu zapomněl, že nesleduje zkoušku profesionálního hereckého souboru, ale pouze několik vězňů, kteří se nějak snaží vyplnit si svůj volný čas. Dvojice Paolo a Vittorio Taviani zkrátka dokázala, že působivý, věrohodný příběh lze vyprávět i ve stopáží kratší než 90 minut a že Shakespearovo dílo může být i v 21. století podáno jedinečným způsobem, ujme-li se ho schopný režisér. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (01.07.2012)

Rozhodne pozoruhodny, jak napadem, tak zpracovanim. Presto se nemuzu zbavit dojmu, ze momenty, v nichz vezni hrajou sebe sama, vznikly hlavne z duvodu nutnost vystlat dej. DOkumentaristickou hodnotu tohle zkratka nema zadnou, je to inscenace inscenace. Ale postavy, prace s prostredim a celkovej stret temat nesvoboda ve vezeni versus osvobozeni se skrze hrani versus hrani zlocinci o zlocinu... to ma kule. A co si budeme povidat, Willie taky umel... urcite by se z toho dalo vyrazit vic, ale i tak je vysledek hodne zajimavej a do znacny miry strhujici. (25.09.2012)