Mravnost nade vše

Film se zajimavým námětem. Otec rodiny, která je řízena mravy nejvyšších stupňu má dceru s předchodí ženou, což se bojí říct, aby nenarušil mravy rodiny. Když dcera chce, ať tento fakt otec rodině sdělí, tak namá z toho dvakrát radost. Proto dcera veme vše do svých rukou a přihlásí se jako služebná do jejich rodiny, a začne rodinné mravy narušovat. Je to zajímavá komedie, vtipná, ale i tak jí něco chybí. U mě spíše 60% (10.11.2006)

Tisíckrát zábavnější, než většina těch brakovitých komedií, co se u nás točí dnes. Já se teda dost nasmála. A to se běžně ani na staré české černobílé filmy nedívám. Něco mi však říká, že se v té době jednalo spíše o nadčasovou komedii - už jen použití slova sex-appeal. ~(4,2★)~ (20.01.2011)

Haas patří k hercům, kteří dokáží utáhnout kdejakou kravinu. Pozitivní je, že na rozdíl od nedávno viděné Dívky v modrém, kde je pojetí i ztvárnění vedlejších postav tragické (krom Karasova domácího personálu a snad ještě toho básníka), v Mravnosti nade vše jsou epesní vesměs všichni (samotný rodinný přítel dr. Mach zajistil svou "chorobou" celou jednu hvězdičku). K tomu Adina jako "ošklivka" - pikantní je, že hraje Haasovu dceru. Inu, mravnost nade vše. Jesti jsem tomu totiž správně porozuměl, mravnost spočívá především v sexuální abstinenci a vlastně ve všeobecné abstinenci, čemuž pan profesor s rigidností tak detailní, že by se za ni nemusel stydět ani ajatoláh, podřízuje všechny požadavky na mravní praxis. Proti tomu guvernantka Ferbasová jako první větu svého výchovného působení u profesorovy dcery: "Nejdůležitější věcí pro moderní děvče je sexappeal." K zajímavým okolnostem filmu viz Marthos. (30.10.2015)

Výborná zápletka, která je v dnešní době sice celkem ohraná, ale s tehdejšími herci a hlavně se skvělým Hugo Haasem, je to prostě balada pro duši. Je to hezké, místy docela úderné a neustále to jede a nezastaví se. Další ze skvělých ukázek toho, jak dobré herce jsme měli a jak dobré komedie jsme byli schopni natáčet. (16.01.2015)

Poslední muž, Poslední mohykán a Mravnost nade vše. Tyto tři kousky mnohým divákům poněkud splývají. Zatímco první dva jsou adaptací divadelní hry F. X. Svobody a obsahově jsou snadno zaměnitelné, protože v hlavní roli je tady především despotismus, Mravnost nade vše má blíž ke klasické filmové komedii. Netlačí tolik na pilu a nemoralizuje. Nehledal bych tam ani žádnou společenskou kritiku. Pokud pozorně sledujete hned úvodní vysvětlení jak se profesor do takové situace dostal, je vcelku snadné mu to lehké pokrytectví odpustit. Moralizování, odsuzování lidí, předpojatost a upjatost...tenkrát bylo těžké prokličkovat mezi jejich samozvanými aplikátory bez úhony. Pravda vítězí je fajn heslo, ale ona někdy taky ničí životy. Dnes to není o mnoho lepší; vyhnout se křiklounství a názorové vyhraněnosti různých skupin, se snaží nejen slabší povahy. A to často i za cenu neupřímnosti...říct pravdu znamená nechat se oštítkovat. Takže Mravnost nade vše může posloužit nejen jako velmi příjemná a chytrá komedie, ale i k úvahám, jak mravní a rovní jsme my sami. Z těch tří filmů, se mi jeví být nejlepší. (11.05.2024)