Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Profesor Antonín Karas je příkladem mravného života pro celé městečko. Je proto zvolen čestným předsedou Spolku pro povznesení mravnosti. A to vše až do okamžiku, kdy se nezván a nečekán zjeví v plné kráse jeho prohřešek z mládí v podobě téměř dospělé nemanželské dcery Věry, zvané Káčátko… Bláznivá komedie Mravnost nade vše byla natočena za zvláštních okolností. Na konci roku 1936 společnost AB neměla už žádný vhodný scénář k realizaci, a hrozilo nebezpečí přerušení práce. Režisér Martin Frič a všestranně nadaný Hugo Haas spolu s Otakarem Vávrou během týdne vymysleli scénář na námět J. Erbenové, který se vysmíval měšťácké prudérnosti. Martin Frič v Lidových novinách humorně vzpomínal, jak se dělal „film na rybu“: barrandovští zaměstnanci si tak mohli o vánočních svátcích přilepšit. Za další týden se film natočil s řadou známých herců. Hugo Haas si s chutí zahrál hlavní roli, profesorovu ženu Světla Svozilová, jejich dceru Adina Mandlová a Káčátko Věra Ferbasová. (Česká televize)

(více)

Recenze (171)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Haas patří k hercům, kteří dokáží utáhnout kdejakou kravinu. Pozitivní je, že na rozdíl od nedávno viděné Dívky v modrém, kde je pojetí i ztvárnění vedlejších postav tragické (krom Karasova domácího personálu a snad ještě toho básníka), v Mravnosti nade vše jsou epesní vesměs všichni (samotný rodinný přítel dr. Mach zajistil svou "chorobou" celou jednu hvězdičku). K tomu Adina jako "ošklivka" - pikantní je, že hraje Haasovu dceru. Inu, mravnost nade vše. Jesti jsem tomu totiž správně porozuměl, mravnost spočívá především v sexuální abstinenci a vlastně ve všeobecné abstinenci, čemuž pan profesor s rigidností tak detailní, že by se za ni nemusel stydět ani ajatoláh, podřízuje všechny požadavky na mravní praxis. Proti tomu guvernantka Ferbasová jako první větu svého výchovného působení u profesorovy dcery: "Nejdůležitější věcí pro moderní děvče je sexappeal." K zajímavým okolnostem filmu viz Marthos. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ja mám dojem, že táto milá komédia musela pôsobiť naivne aj na divákov vo svojej dobe. Ale Haas a Mandlová boli hviezdy a všetko sa im zožralo. Skutočne som sa zabavil až pri záverečnej profesorovej reči, cesta k jasnému cieľu, odhalenia identity, mi pripadala miestami až úmorne naťahovaná. Osobne ma potešilo celkom milé vykreslenie študákov v škole. Vyplazujú na seba jazyk, baby sa šminkujú a je jasné, že ich nič iné, ako zaujatie opačného pohlavia, nezaujíma. Je to krátke, takže zub času až tak nebolí. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Ve všeobecném předvánočním shonu bylo tehdy (1936) na Barrandově nezvykle klidno. Všechny filmy, které měly být natočeny, dávno brázdily plátna českých kin, a tak pojednou nebylo do čeho píchnout. Ale bez práce nejsou koláče. Proto početný barrandovský ansámbl, od osvětlovačů po maskérky, doslova přemluvil režiséra Maca Friče k realizaci ještě jednoho filmu, který by byl jaksi mimo plán. Frič byl zpočátku touto neočekávanou prosbou poněkud zaskočen, ale záhy se společně s mladým a ambiciózním Vávrou sešel nad scénářem o pokryteckém mravokárci, jehož rodinná mohyla obávaného strážce maloměstské morálky je náhle rozmetána příchodem rozpustilé nemanželské dcerušky. Je nasnadě, že tato vděčná komediální role byla bez váhání přisouzena fenomenálnímu Haasovi, který svého tajnůstkářského hříšníka vybavil pestrou paletou nejrůznějších charakterových proměn vycházejících ze šťavnatého situačního humoru i pronikavě přesných dialogů. Na stejné délkové vlně je unášena také postava zapovězeného "kačátka" (alias Ferbasové), které v rafinovaném přestrojení za upjatou vychovatelku dokonale rozmetá zkostnatělé zásady svého nezdárného tatíčka. U Adiny Mandlové se jedná o výjimečný experiment, jehož důvod je nadmíru zřejmý – být alespoň na okamžik za ošklivku. Výsledek? Dokonalý. A nad tím vším se klene nezaměnitelný a nezastavitelný smích Saši Rašilova. Narychlo improvizovaný film nakonec pány direktory polekal natolik, že premiéra byla z "rizikových" důvodů raději odsunuta do vzdáleného prostějovského kina. Tam se Fričova třeskutá komedie setkala – pochopitelně – s mimořádným diváckým ohlasem, takže dál už nebylo o čem. Mravnost nade vše, film plný zdravého ironického humoru, který neškodí v jakémkoli množství navzdory své poněkud pejorativní nálepce ("film na kapra") dokazuje, že geniální scénáře mohou vzniknout doslova přes noc. ()

Dinsberg 

všechny recenze uživatele

Kupodivu nejlepší postavou z celého už tak dost dobrého ansámblu je Saša Rašilov, který jediný zná všechny nuance událostí a zároveň stojí mimo a je jen pozorovatelem. Jeho nezvladatelné výbuchy smíchu v nejméně vhodné okamžiky jen dokreslují absurditu celé situace. Nejde o žádný okatě mravokárný film. Říká jen, že máme být sami sebou. ()

petaspur 

všechny recenze uživatele

Velevážený profesor Karas, ztělesnění ideálu morálky, rád blízkým káže vodu, zatímco v mládí pochlastával víno. Chce po svém okolí, aby se stalo vzorem ctnosti, ale přítomnost vlastního levobočka ženského rodu pod vlastní střechou dává tušit, že image zarputilého nechybujícího ochránce dobrých mravů by mohla být záhy zničena. Je to neodolatelně pokrytecká podívaná. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Režisér Martin Frič se rozhodl film natočit v předvánočním období, aby poskytnul práci filmovým pracovníkům, kteří v té době neměli co dělat. Film byl natočen za neuvěřitelný týden ve filmových ateliérech Foja Radlice. (Elisebah)
  • V přednáškové místnosti na začátku filmu je možno spatřit bystu ze sousoší "Hermes s malým Dionýsem" (Muzeum Olympie), táž je ještě použita v ateliéru sochaře Konráda. (Jezinka)

Reklama

Reklama