Ona

Tak zvláštně jiné sci-fi, že chvílemi člověk uvěří jeho mimikrám, a to že vlastně sleduje romantický film. Naprosto originální vizionářskou romanci! Spike Jonze natočil další prazvláštní - a zároveň geniální snímek. Poprvé si ovšem musel vystačit sám i jako scénárista, neboť tentokrát už netočil podle scénáře Charlie Kaufmana (nepočítám-li tedy pohádku Max a maxipříšerky), ale podle svého. A jeho scénář není tak postmoderně strukturovaný jako ty Kaufmanovy, děj je v podstatě lineární, zajímavé jsou až ony mimikry, které vytváří dokonalou iluzi romantického filmu. Je to vlastně zvláštně podvratný přístup, kdy je divák obelstěn opravdu skvěle zvolenou (nádhernou) hudbou, snovým nádechem a záměrným umělým nánosem nostalgie a melancholie, s nímž mu před očima začne ožívat opravdu hodně bizarní partnerský vztah. Výchozí premisou je jedno ze silných témat současné západní civilizace, tedy samota, singles uprostřed městského davu, neschopnost dnešního příslušníka na naprostém individualismu založené společnosti navazovat a udržet si vztah, na což je opravdu překvapivě naroubována reflexe hrozby prolínání skutečných a virtuálních realit. Spike Jonze překvapivě dobře vystihl nepopiratelný fenomén naší společnosti - posedlost křemíkovým světem, a vytvořil dvě složité postavy se skutečnými pocity, paradoxní vztah člověka a AI, umělé inteligence. O co víc se dnes může jevit otázka ,,Může se člověk zamilovat do svého operačního systému?" úsměvná, o to reálnější může být v momentě, kdy někdo tak sofistikovaný OS napíše. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, jak změní svět a mezilidskou interakci takový nesmysl jako Facebook! O technologiích spojujících lidi doslova na celém světě víme mnohé, samozřejmě i to, že tyto technologie zároveň také izolují člověka od člověka, ochuzují o skutečný lidský kontakt. Vraťme se ale k žánrovému vymezení - Spike Jonze jakoby chtěl podat důkaz, jak funguje skutečná filmová romantika. A tak natočil jeden z nejlepších romantických filmů, který jsem kdy viděl, právě ve své jinakosti a podvratné interní odlišnosti... (28.03.2014)

Poselství, které vyznívá téměř po celou dobu z Her je zcela jasné, ale já dlouho neviděla sci-fi žánr, který by mě tak chytnul za srdce a zadřel se mně pod kůži. Tu komedii bych asi vynechala, protože já jsem byla celou dobu spíš strašně smutná a byly momenty, kdy jsem byla vnitřně rozervaná víc než Theodor. Velmi inteligentní sonda týkající se našich životů a jak už tady píše uživatelka Daji, každý má možnost si pro sebe něco odnést a tak i já si odnáším................ (20.01.2014)

Svou premisou může Her vyvolávat předsudky o fraškovitosti, prvoplánovosti a jasně předvídatelném ději. V rukách osobitého a skvělého vypravěče Spika Jonzeho se však jedná v podívanou překvapivě citlivou, komorní a mnohovrstevnatou. Navzdory očekávání se nejedná ani o snímek, jenž by se zabýval zejména charakterem lásky v digitální éře, i když samozřejmě téma vztahu s operačním systémem (ve fikčním světě přijímaný téměř bez pozvednutého obočí) hraje hlavní roli (vždyť paradoxní lpění na analogové době je i motivem Theodorovi práce). Je však zejména prostředkem k přenosu všech témat a motivů. Her je překvapivě nejfunkčnější ve svých nejintimnějších fázích. Tedy v částech, kdy Theo sedí ve svém bytě a komunikuje se Samanthou aniž by byl rušen okolním světem. Scarlett Johansson je ve svém hlasovém projevu úchvatná, daří se jí působit emotivně a uvěřitelně. Její naprostá otevřenost, snaha o pochopení naprosto elementárních věcí a zejména pinocchiovské snění o skutečném těle, to jsou věci, které nejen snímku, ale i „postavě“ dodávají jistou duši, vyvolávají porozumění a nabízejí věrohodnost celému ději. Stejně tak jako fakt, že se nejedná o snímek vyprávěný činy, ale dialogy. Netělesná Samantha tak má téměř stejnou váhu jako ostatní, aniž by však přestala podněcovat divákovu představivost. Za trošku méně zdařilou se dá považovat poslední třetina, která rezignuje na intimitu a odehrává se mnohem více ve venkovních prostorech, do popředí se derou znepokojující obrázky ostatních lidí, jež jsou ve virtuální komunikaci a nijak se nekonfrontují s okolními procházejícími. Jonze nechává postupně opadávat motivy a je zbytečně přesný, čímž mírně trpí i tempo. Závěr se pak pohybuje někde mezi naprostým vysvětlením, a symbolickou tečkou. Spíše se však přiklání k první variantě. Nechává děj doplynout v anonymitě budoucnosti a uzavřeně skončí. (17.01.2014)

,,…JE PRVNÍ OPERAČNÍ SYSTÉM UMĚLÉ INTELIGENCE, INTUTITIVNÍ BYTOST, KTERÁ TĚ POSLOUCHÁ, KTERÁ TI ROZUMÍ A ZNÁ TĚ. NENÍ TO POUZE UMĚLÝ SYSTÉM... JE TO VĚDOMÍ.…“ /// Sen všech chlapů, který doufaj, že jim díru v srdci zatlepe počítač. Jako Theodor… Film postavenej na inteligenci. Umělý (Robertek? Ne! Něco mnohem chytřejšího! I když …). A taky melancholický hudbě, lehce úchylným ději s trochou sexu, romanticky a eroticky přívětivým (vlezlým?) hlásku. A pak je tu Phoenix, jehož chlápek je osobnost typu ,,mouchy snězte si mě“ a je (pro mě) ubíjející sledovat jeho (ne)citový eskapády. Špatně si připouštím myšlenku, že bych (byť třeba v budoucnosti) upřednostňoval systém před tělem. Ale spousta neukojených romantiků, kterým hovada převlečený za lidi nemaj co nabídnout… nebo třeba rotný Maňas (viz intelektuální poznámka)... Mně by stačila jen malá epizodka v Černým zrcadle. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často přemejšlím, jestli bych radši nešoustal počítač. (Těch votvorů a …). 2.) Zjistím, jestli by mě Scarlett Johansson dokázala udělat hlasem. 3.) Thx za titule ,,pohodaman“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2014)

Skvostný, vypiplaný scénář, plný úžasných nápadů, který mi ale - minimálně napoprvé - úplně neprodal ústřední romanci. Přiblížil se tomu velice blízko, ale nakonec to se mnou moc nehlo - rozhodně se to v intenzitě emocí ani nedotklo duchovního bratránka tohohle snímku, Věčného svitu. Joaquin Phoenix byl skvělý, stejně jako obě jeho životní ženy - nejlepší kamarádka Amy a osudová láska Rooney. Každopádně snímek, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek "chytrých" filmů a ultimátní katedrála vystavěná k poctě hipsterské kultury. 80% (16.06.2014)