ID:A

"ID:A" si zaslouží pozornost coby žánrový hybrid, neboť se jedná o ženský film, skoro až z ranku dámských románků, pojatý jako bourneovka. Hlavní hrdinka se probouzí na břehu řeky, má u sebe tašku plnou peněz a na boku velkou čerstvě zašitou ránu. K dispozici je ještě pár dalších indicií a hlavně tajuplní a evidentně nebezpeční bouchači, kteří po ní z nějakého důvodu jdou. Jenže namísto tajných agentů, spiknutí či národních zájmů se zde postupem času jako centrum celého vyprávění z thrillerových mlh vystupuje jedno manželství, potažmo život ústřední ženy a její vztahy k různým mužům. Z interpretačního hlediska překvapí koncepční důslednost právě v oblasti mužských postav z hlediska ženské optiky. Žárlivý macho se ukazuje jako psychopatický záporák, vyhlídky dobré budoucnosti se upínají k ohleduplnému latin loverovi a jako dobrosrdeční či přímo programově spříznění přátelé se ukazují muži, kteří jsou v ve vztahu k hrdince prosti sexuální roviny, tedy gay a transsexuál. (12.03.2012)

měla jsem pocit jako když čtu knihu mého oblíbeného žánru - severských detektivek.I ve filmu jsou situace kdy se hrdinka vrací z přitomnosti do minulosti aby vše co se děje v současnosti mělo svůj původ.Absolutně napínavé a konec se vlastně dal tušit.Což filmu neubralo na grádech.Gangsterka po evropsku.Bez obvyklého cirkusu a úporné snahy byt jako že holyvúd...Některé situace, jako třeba kde ve snaze vymlátit informaci, byly dost na hraně.Ostatně ve filmu si užijete napětí od začátku do závěrečných titulků.Dobrá doprovodná hudba.reálná kamera.fantastické exteriéry.Pokud se pro film rozhodnete určitě si přijdete na své (20.07.2017)

Skandinávskou tvorbu mám docela rád (docela hodně) a pro mne neznámé kousky, i když s ne zrovna dvakrát originální zápletkou mi taky nějak nevadí, pokud dokáží zaujmout. Tady tomu bylo tak na půl. Hlavní hrdinka sice není žádná extra krasavice, ale svůj jistý půvab měla (její původ mi taky nebyl lhostejný a šlo již o třetí film, který jsem s ní viděl). Dá se tu narazit na několik slibných pasáží (ať už v přítomnosti, nebo minulosti díky vzpomínkovým scénám). Občas to bylo trochu překombinované, ale pořád to mělo jakžtakž slušnou atmosféru i spád. V závěru se pěkně přitvrdilo, tak nějak to do sebe i celé zapadlo, takže i já to vidím na lepší průměr. (11.09.2024)

Jsem rád, že alespoň někdo mému příjmení dává glanc. Tuva Novotny je tady totiž absolutně k zulíbání. Ona je teda pokaždý k zulíbání, ale tady z ní ta neznalost a nejistota spojená se ztrátou paměti dělá naprostý jezulátko. A do toho jí to ještě šíleně sluší. Film samotný je takový, no docela jednoduchý. Začíná tím, že se Tuva probudí na šutru u řeky a nic si nepamatuje. Pak dorazí do první vesnice, celá špinavá, zpocená a od krve, no a nějakej Frantík jí ubytuje, naleje sklenku božolé a vůbec na nic se neptá. Já bych teda volal policajty, ale chápu, že pro potřeby filmu to muselo být jinak. A to není jediná scéna filmu. Přesto se na to pěkně koukalo, i když to nebyl zázrak. Tuva to ale krásně pozvedla. (26.11.2012)

Jako Bourne, akorát hůř natočený, logikou se nezaobírající (píše člověk, kterýmu přijde jako dobrej nápad sjet padesátimetrový eskalátory po zábradlí) a strašlivě neakční, především v akčních scénách. To vše okořeněný nadlidsky retardovanym scénářem, vraždyhodnou ústřední postavou a rozpočtem nedosahujícím původních ambicí tvůrců. Christiansen se poměrně snaží a některé scény umí poměrně ošperkovat nějakou příjemně invenční vychytávkou. Na druhou stranu to zase vyvažuje zdařile neschopností natočit noční exteriéry tak, aby zmatený divák nezačal přemýšlet, proč se mu znenadání vypíná a zapíná obrazovka. Jak tohle přelezlo hranice Dánska, ví snad jen Film Europe. (29.08.2013)