Dogani

+4* Co se týče příběhu je tento jihokorejský film hodně silné černé kafé, které málo koho nechá chladným, navíc když si uvědomíte, že je to natočeno dle skutečného a ne tak starého případu. Bezmoc a beznaděj jsou hlavní pocity, které si z něj nejspíš odnesete a rozhodně to není film, který by si chtěl divák užívat opakovaně. Vysoké hodnocení si však určitě zaslouží stejně jako velkou pozornost. Za vše tu řečené by si měl ale přece zasloužit určitě plnou známku? Bohužel u mě to však není tak lehké a snad v žádném vážně míněném asijském filmu jsem nedokázal překousnout jejich styl herectví, které mě přijde přehnaně afektované a přehrávané, což platí i u tohoto. Chápu, že je to chyba spíš ve mně, ale díky tomu si nedokážu užít film na sto procent. Přesto doporučuji a budu doufat, že u nás by vyústění případu dopadlo jinak. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.09.2021)

Spíše než uměleckou, má tento snímek hodnotu výpovědní, a to o stavu světa - hrůza domyslet, kolik ještě tak strašných lidí zabírá místo na planetě a jak slepota spravednosti přináší další tragédie do životů těch, kteří se snaží s tímto zlem bojovat... Burcující a otřesné svědectví úrovně člověka 21. století. Tfuj! (26.07.2012)

Divím se, že se tu ve filmu objevilo pohromadě tolik nemorálních lidí. Snad jen učitel a jeho kamarádka uvažují normálně. Přitom východní asiaty považuju za více morálně zdatnější než nás a západ. Na druhou stranu, u nás by takovýto případ nikdy nevyšel najevo a soud by se ani nekonal, protože by se výpovědi dětí nemohly dostat do novin bez souhlasu opatrovníků, a protože soudy by nepřipustily takováto svědectví. Na mě asi moc hustej film. Takhle kdyby tam byl GTO a všem pořádně namlátil, tak by se mi šlo spát daleko klidněji. (23.01.2013)

Fantasticky nadhodnocený film. Jsem si jistý, že hodnotitelé vyjadřují spíš svůj politický postoj. Umělecky je totiž film průměrný. --- Mám rád děti. Opravdu. A utrpení dětí, jediných nevinných v tomto hloupém světě, mě snadno rozhořčí a dojme. Při sledování tohoto filmu jsem však zůstal v klidu. Jsem přesvědčen že Asiatům chybí humanistické dědictví Západu a že je to poznat. Proto jsou při vyjadřování idejí - byť jako v tomto případě pozitivních - vlastně prosťáčci, začátečníci. Přestože mezi Korejci je spousta křesťanů, myšlení se tak rychle nemění a korejská společnost zůstává zřetelně konfuciánská. Právě a jedině tuto skutečnost film přesvědčivě dokumentuje. --- A že jde moje hodnocení proti proudu a naopak tolik místních diváků je nadšeno? Snadné vysvětlení: my Evropané sice to dědictví máme, ale poslední dobou blbnem. Čím dál míň z nás je v sobě ještě nosí. (23.04.2014)

V máloktorom filme divák nájde toľko násilia, bezmocnosti a beznádeje ako v Dogani. Výsledným pocitom je depresia, pretože počas života príliš často sledujeme príbehy končiace happy endom, a ten sa v tomto prípade, ale ani v živote, nekoná. Južná Kórea je na opačnom konci zemegule a mohlo by to zvádzať k tomu, že ide o nejaký regionálny problém, ktorý umožňujú kultúrne a politické odlišnosti. Ale nie. Aj na našom malom svojstojnom Slovensku máme podobný prípad resocializačného zariadenia Čistý deň. Odlišnosť spočíva prakticky iba v tom, že tam išlo o hluchonemé deti, a u nás o chovankyne, ktoré prešli drogovou závislosťou. Ale inak, ako cez kopirák. Vrátane liknavosti pri vyšetrovaní a nulového odhodlania k potrestaniu vinníkov. Filmy tohto druhu sú užitočné, aj keď dobrú náladu po záverečných titulkoch nemôže očakávať nikto. (12.04.2019)