Dogani

Pocity presne také isté a možno ešte horšie ako po dopozeraní The Whistleblover. Absolútne nedokážem pochopiť čo sa to deje a prečo sa to deje a kde sa to v nás berie. OK ten čo to robí je postihnutý ubohý chudák, ale čo tí ostatní naokolo tomu sa nedá povedať ani, že je to zverstvo, pretože ani zvieratá nie sú niečoho takého schopné. Veľmi dore natočený mrazivý film, ktorý by som doporučila každému, kto má pocit že svet akolo neho je ok. (27.03.2013)

Jsem přející člověk a tak z celého srdce přeji všem, kteří si tento snímek užili, aby je opíchal zvrhlý ťaman. Podle mého nepodstatného mínění si totiž člověk v průběhu svého života užije bezpráví a bezmoci natolik, že dívat se na podobný snímek, a ještě z něj být nadšený, považuji za zvrhlé. Jsem zkrátka příliš malý sadista, a léky na pedofílii mi asi taky zabírají poměrně slušně, na to, abych si užíval bití a sexuální zneužívání dětí. A to, že se mi z něčeho udělá nevolno od žaludku, opravdu není znakem kvalitního filmového řemesla, ale pouze důkazem zvrhlosti autora při snaze šokovat. Jinak mám samozřejmě radost z toho, že korupce mocných spolehlivě funguje i mimo naši republiku a poučil jsem se v tom, že řvát na hluchého je celkem zbytečně vynaložené úsilí. Jako upozornění na problém tento snímek beru, ale jiné pozitivum jsem v něm nenašel ani při odborném rozřezání filmového pásu. (07.02.2014)

Vyzerá to, že čím viac sledujem kórejské filmy, tým viac zisťujem, že sú to extrémisti. Nič to však nemení na veci, že sa zneužívanie detí deje a nemyslím, že nebolo vykreslené pravdivo. Taktiež mi je v mojom veku jasné, že svetom hýbu prachy a všetko sa skryje za ľudskú ľahostajnosť, mne v mojom veku, ale skúste to vysvetliť dieťaťu, ktorému práve zabili súrodenca a mlátili a znásilňovali ho do bezvedomia. Jeden z najbrutálnejších filmov, ktoré som v živote videla a to nemám na mysli filmárske umenie, ale istotu, že nejde len o fikciu a k týmto zverstvám, niekde za zavretými dvermi, dochádza každý deň. (11.07.2013)

DO-GA-NI (Silenced, 도가니) je film podle skutečné události, který se odehrával na škole pro sluchově postižené osoby v Gwangju( ve filmu v Mujinu), kde docházelo ze strany lektorů k mlácení a sexuálnímu zneužívání žáků , vyvolal po uvedení bouřlivé diskuze na toto téma, kde se diváci dožadují znovu-prošetření případu. Velmi kontroverzní a emocionální snímek, který nenechá diváka chladným a rozpoutá v něm řadu emocí. Naprosto bez servítek ukazuje vše od zneužívání, až po absurdní fungování právního systému. Po technické, hudební i příběhové stránce perfektní, přesto drsná podívaná u které při konci kroutí divák nevěřícně hlavou. (23.02.2012)

Ešte pred skvelým dánskym Honom s Mikkelsennom vytvorili kórejci podobný film motivovaný skutočnými udalosťami. Film dokáže upútať, strhnúť, možno i znechutiť, ale kvalita tu jednoducho je. Najviac bije do očí ukážka skorumpovaného súdneho systému, kde podľa hesla- "ruka ruku myje", je prepojený každý s každým. Spravodlivosti sa podobne ako u nás len tak nedovoláš. Sexuálne týranie a mučenie detí v internátnej škole pre sluchovo postihnuté deti dokáže často vyvolať zhnusenie, obzvlášť "vydarene" slizké sú dvojičky- riaditeľ školy a jeho brat. Nie sú však sami, úchylov a tyranov je tu viac. Na nerozoznanie rovnako úchylné ksichty dokáže jedno dievča na súde šikovne rozoznať. Všetky scény zo súdneho procesu, ktorý sa po počiatočnom nadšení rýchlo mení na frašku, sú výborné. Film má záver, ktorý asi nikoho nepoteší, ale bohužiaľ je to tvrdá realita. Južnú Kóreu som mal za vyspelú demokratickú krajinu, ale po tomto medializovanom prípade som zistil, že v rezorte spravodlivosti majú rovnako veľké medzery ako my na Slovensku. 80%. (25.02.2014)