Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Černý latex, nože na červené podušce, vraždění krásných žen, krev, přitažlivost hororu v ději detektivky, neskutečně mrazivé pohledy obětí do kamer. Jakože prvotní milník gialla se mi Crystal Plumage Bird líbil, ale musel jsem neustále překusovat nějaký nesmysly, jakože třeba hlavní hrdina neumí rozbít sklo a vlastně tam celou dobu jenom tak chodí a plytce vyšetřuje a kdyby jim vrah furt netelefonoval, tak na něj ani nepřijdou. A při scéně, kdy ho nějakej henchmen ve žlutý bundě nahání po městě, v jehož davu neskutečně dementně zmizí, jsem se hypertlemil. 3,5* (17.06.2012)

Nebýt toho Argentova křiklavého vizuálního stylu, byl by jeho debut zcela průměrným (možná i lehce podprůměrným) detektivním příběhem. Nemohu se ani ubránit dojmu, že herecké výkony jsou prostě prkenné a celkový dojem zachraňují především mistři Ennio Morricone a Vittorio Storaro. Když ale přimhouřím všechny oči, tak je to jako režijní debut vcelku obstojné. [60%] (10.04.2021)

Zakladni kamen zacinajicich zlatych hororovych casu v evropskem (italskem) filmu, ktery vytycil nejen pro giallo rekvizity a postupy na mnoho let dopredu - kozeny prsiplast, cerne rukavice, tezky dech v telefonu.... Sice to jeste neni uplne 100% - vrchol tvorby nas jeste ceka, ale kez by natacel podobne kvalitni veci i v 21.stoleti. Atmosfera, ze by se dala krajet sekackem na maso, krasne baby, psychoAdorf, pro vetsinu sokujici konec... Co vic si prat? (19.02.2006)

v Dariove tvorbe jsem si jiz davno nasel to své a k prizraku teroru - jak zni dalsi z filmdegradujicich distribucnich titlů - jsem prisel jak slepy k houslim diky vsemocne reklame Ritkavideo :) Co se ale nestalo, premierovy argentuv zarez na pazbu gialla byl jiny, nez bylo me ocekavani; vubec by mne nenapadlo, ze se bude jednat o tak intenzivni zewl. Nulove napeti, šnečí, jak sopl natahovany dej s krkolomnym finale a film zcela udušený v topornosti herců. To vše jsem videl. Avsak ta lahodna hudba.. ,,ta hudba byla uzasna... unavena kriminalka, když už, tak Fulci rubal lepší kusy. (05.03.2013)

Bird with the Crystal Plumage je podle mě příběhově typicky argentovskej film z jeho ranější tvorby, založenej hlavně na detektivním stylu a až druhořadě na hororovým žánru. Nicméně vyšetřovací část je moc pěkně udělaná, sice vrah je celkem lehce uhádnutelnej skoro hned ze začátku, ale Argento se celkem umě snaží celou věc zamaskovat a působí to docela dobře, že si člověk neni úplně jistej a konečný vysvětlení je docela inteligentně podaný, což se teda moc nevidí. Hrorová část, ale už postrádá nějakou větší gradaci, herci se tam tak nějak plácaj a řvou, ale člověk jim ten strach stejně moc nevěří a vrahova osoba je tady taková nemastná neslaná, krom toho zabíjení se tady obešlo bez jakýchkoli gore efektů, objevilo se jen pár cákanečků krve, což je docela škoda, chtělo to trošku přitvrdit. (04.06.2008)