Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Miloš SmatekHrají:
František Hanus, Bohuš Hradil, Eduard Linkers, Běla Jurdová, Robert Vrchota, Vítězslav Boček, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Miloslav Jenčík, Bohumil Vild (více)Obsahy(1)
Mezi agitkami, které v hojném počtu vznikaly na přelomu 40. a 50. let, tento film kolísá nebo výrobním dramatem a optimistickou komedií. Zobrazuje totiž uvědomělý dělnický kolektiv, jenž se zaváže, že do výroby uvede převratně výkonný motocykl. Při jeho úctyhodné snaze jej však provází řada nedopatření a malérů. Dlužno dodat, že samotní filmaři hodlali svým dílkem vzdát hold komunistickému sjezdu, který vyzval ke zvýšení aktivity na pracovištích. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Ani chvilkové záblesky Fričovy zručnosti nezachránily tento film. Někdo by se mohl pobavit některými nechtěnými hláškami - tak už to u těchto budovatelských filmů bývá...Filmy z tohoto období jsou smutnou podívanou především kvůli bardům velkých divadelních gest, kteří zde hrají role, které jim vůbec ale vůbec nesedí.... ()
Jeden z nejhorších a zároveň nejslabších Fričových filmů natočený těsně po komunistickém puči v roce 1948. Spoiler: Optimistické drama z výroby: Uvědomělý kolektiv konstruktérů a dělníků továrny Meteor se snaží prosadit přes četné překážky vlastní konstrukci lidového motocyklu typu "Pepík" do masové výroby. Podaří se jim to nakonec kdy do toho vloží všechno své vynaložené úsilí? Film byl věnován jako dar všem filmovým pracovníkům IX. sjezdu KSČ. Ve filmu jsem zaregistroval ještě E. Linkerse pro něhož to byla poslední filmová role v tehdejším československu.1,5/5. ()
S ohledem na dobu vzniku a fakt, že se jedná o další budovatelský a rozjásaný film z padesátých let se na to kupodivu dalo koukat. Samozřejmě jsou zde také úderky, nadšení z budování a závazky. Tentokráte se ale divák ocitá v továrně Meteor, která vyrábí dvěstěpadesátky motorky. Poté co padne nařízení začít přípravy na pětistovce, začne v továrně pomyslný boj. Fabrika totiž začne pracovat na dvou verzích motorů, na typu flat a zcela novém OHV. Aby toho nebylo málo stejný úkol dostaly i ostatní továrny a navíc oddělení s prototypy zachvátí požár. S vyrobenými stroji se pak má jet mezinárodní vytrvalostní soutěž. Co myslíte, stihne naše úderka motorku dokončit? A který typ motoru vyhraje? Americká verze flat nebo OHV? A kdo vyhraje závody??? :-). Ačkoliv je to samozřejmě celé prosáklé snahou ovlivnit diváka aby u soustruhu více makal, přesto mi prostředí vývoje, konstrukce a fabriky na motorky bylo mnohem bližší než třeba družstevníci a zemědělské lány... Navíc ty motorky byly krásné. Dávám tedy za dva písty. * * ()
Ako spomina Karel Chrocht, teda miestny konspiracny teoretik Karlos80, je toto udajne "jeden z najhorsich a najslabsich Fricovych filmov", no ale zase musim s Karlosom80 nesuhlasit. Je to optimisticky film, ktory ma v sebe zabudovany zivotny optimizmus, volu presadit dobre veci pre blaho spolocnosti, siiri sa z filmu pomaly az entuziazmus z prace chut prekonavat prekazky. 65 % ()
"Právě proto, že nemáme ještě dostatek filmů, které by řešily otázky dnešní doby, je zcela na místě, že bude tento nedostatek vyplněn údernickou prací." (Rovnost, 27.3.1949) Vsadila bych se, že epizodní historky o selhávajícím individualistovi, norských svetřících a vrzajících dveřích vypracovala scenáristická úderka při zvláštní nedělní směně. Je chvályhodné, že se ani při tomto stachanovském tempu („normální doba potřebná k natočení dlouhého filmu – asi jeden rok – bude zkrácena na třetinu“, tamtéž) nezapomnělo na typické kuřácké synekdochy. Nejde přece jen o závod Pepíka s Harykem, tady závodí přímo dýmka s doutníkem, což si asi každý snadno dešifruje. ()
Zajímavosti (1)
- Na konci filmu se objevila vrátnice firmy JAWA, která se nachází v Brodích u Týnce nad Sázavou. Tato vrátnice se již dříve objevila ve filmu Nebe a dudy (1941) a později v Báječných létech pod psa (1997). (Cheeter)
Reklama