The Respectable Ladies of Pardubice
Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (více)Obsahy(1)
Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Nádherná kostýmní komedie o tom jak to měl ve středověku kat jako osoba snížená těžký. A lidské klebety(dnešní drbny) už tenkrát byli stejné jak dnes. A proto zlatá slova purkmistra-Zatracené ženské pokolení za zmínku stojí slavná scéna s Katovkou u soudu a proti ní paní Kostíková. "ať mě neleze na kůži" a pod. To je k popukání. ()
95% Jeden z nejlepších českých komediálních historických snímků, který si bravůrně zahrává s pokryteckou morálkou vyšších vrstev a ukazuje hrdost a ironii nižších vrtev. Perfektní výkon předvádí Jiřina Štěpničková v roli "katovky". Podle mě film ze zlaté éry českého filmu, který ve svém žánru (historická komedie) u nás zatím nebyl překonán a zřejmě dlouho nebude. ()
Výborná a přitom určitě ne tak často reprízovaná veselohra páně Friče. Byla-li by, určitě bych ji někdy viděl, takto jsem s překvapením zjistil, že jsem (ne)počestným paním pardubickým nahlížel do živůtku opravdu poprvé. O to byl možná zážitek ale lepší. Kostýmní historická taškařice v závěru s kriminální zápletkou baví celou stopáž. Herci si své role evidentně užívali a vycizelované dialogy ve staré češtině tu prásknou jako bič, onde pohladí právě svou zdobností. Ze všech vynikajících bardů (a bardek) bych rád zmínil uvztekanou paní hraběnku v podání Terezie Brzkové, vidět tuhle hodnou babičku jako lakotnou cholerickou osůbku byl zážitek sám o sobě. "Jděte pryč, pryč, pryč, pryč" Pamatovat si pak pochopitelně budu i živočišnou mrchu (a její dekolt) Heleny Bušové či památný "souboj" katovky Jiřiny Štěpničkové a počestné ženy pana Kostíka Medy Valentové před soudem. "Nelez mi na kůži!" Nelze jinak než za plný počet. ()
Zub času se neblaze podepsal nad tímto historickým snímkem, který na svoji dobu stál astronomických 6 a půl milionu korun. Na dnešní dobu v černobílém provedení už tak nevyniknou dokonalé kostýmy a předražené interiéry. Zábava je také již ta tam, kterou ke dnu táhne sice propracovaný, takřka staročeský scénář, jenže pro dnešního diváka je to jazyk už hodně těžký. Stejně dopadl pohled na tehdejší femme fatale tohoto filmu Jiřinu Štěpničkovou, která v tak starém snímku už opravdu dnešního diváka ničím neohromí. [1863. hodnocení, 71. komentář, 80%] ()
"Žena kata"-"Mistra ostrého meče"-"Žena kata"-"Mistra ostrého meče povídám. Komu čest, tomu čest." Jiřina Štěpničková se v tomhle filmu rozjela jak zákon káže a dělá svýmu zatracenýmu ženskýmu pokolení opravdu čest vzhledem, výřečností i duchem. Jedna z nejvtipnějších komedií, která kdy u nás vznikla. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (5)
- Film byl natočen podle divadelní hry Karla Krpaty „Mistr ostrého meče“. (krib)
- Jindřich Plachta natočil ve stejném roce dalších pět filmů. (M.B)
-
Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
Položky:
námět: 119 000,-
hudba: 115 000,-
obsazení: 870 000,-
štáb: 639 000,-
ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
materiál: 291 000,-
výprava: 550 000,-
exteriéry: 490 000,-
doprava a pojištění: 190 000,-
poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)
Reklama