Počestné paní pardubické
Počestné paní pardubické
The Respectable Ladies of Pardubice
Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (více)Obsahy(1)
Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Počestné paní pardubické sú spoločne s Cechom panen kutnohorských dva kvázihistorické filmy, ktoré sú plné známych hercov tej doby, zúfalo sa snažiace o vtipnosť, namiesto ktorej vychádza moralizmus a trápnosť. Preto ich oba považujem v dnešnej dobe prakticky za nepozerateľné. Samozrejme, že nejakého nostalgika alebo milovníka prvorepublikovej kinematografie oba filmy potešia, i keď netuším, ktorý z nich viac. ()
Kde ten Frič chodí na také enormne vykonštruované námety? To neviem.↵ A prečo si tentokrát vybral historickú dobu? Na to mám hypotézu: aby mohol natočiť film s hrdinkami ešte omnoho afektovanejšími, prudérnejšími, obmedzenejšími a otravnejšími než obyčajne.↵ Okrem toho nanešťastie vo filme chýbal humor, ktorým by sa tieto postavy pranierovali (možno s výnimkou scény na súde) a urobili film znesiteľnejším. Miesto toho bol dej filmu mimoriadne vykonštruovaný s cieľom happyendu - šťastia dobrých pokrokových ľudí a zahanbenia tých obmedzených. To, ako všetky okolnosti do seba účelne zapadajú je síce obdivuhodné, ale tiež očividné a divák cíti, že víťazstvo dobra je neodvratné napriek akémukoľvek úkladu. ()
Trochu jsem si vždycky tenhle film pletl s Cechem panen kutnohorských; satira opět míří na pokryteckou, měšťáckou povahu paní a dívek, tentokrát v pozdně středověkých Pardubicích, kde je sousedkám trnem v oku manželka městského kata - Jiřina Štěpničková v jedné z rolí, kde ji můžu; skvělý je ovšem i její manžel, kat František Smolík, u něhož se na slabou roli snad ani nepamatuji. A další plejáda našich výtečných herců, vzpomenu ještě aspoň starou hraběnku Terezii Brzkovou. ()
"Žena kata"-"Mistra ostrého meče"-"Žena kata"-"Mistra ostrého meče povídám. Komu čest, tomu čest." Jiřina Štěpničková se v tomhle filmu rozjela jak zákon káže a dělá svýmu zatracenýmu ženskýmu pokolení opravdu čest vzhledem, výřečností i duchem. Jedna z nejvtipnějších komedií, která kdy u nás vznikla. ()
Báječná podívaná, tahle historická komedie. Mistr ostrého meče, pan Jiří, je z podstaty dobrák od kosti a slouží městu, resp. měšťanům podstatně lépe jako ranhojič, než-li kat. Jeho žena Rozina je nejen krásná, ale i zručná švadlena, znalá bylinkářka a svou kůži, ani na kůži, nedá zadarmo. „Komu čest, tomu čest.“ ()
Galerie (27)
Zajímavosti (5)
-
Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
Položky:
námět: 119 000,-
hudba: 115 000,-
obsazení: 870 000,-
štáb: 639 000,-
ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
materiál: 291 000,-
výprava: 550 000,-
exteriéry: 490 000,-
doprava a pojištění: 190 000,-
poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)
- Poslední film Zity Kabátové před 25letým filmovým půstem. (M.B)
- Jindřich Plachta natočil ve stejném roce dalších pět filmů. (M.B)
Reklama