AO: Poslední neandrtálec

Zajímavý pohled na život posledního neandrtálce.Na konci filmu jsem si položil otázku:" Opravdu byl AO posledním neandrtálcem?" Přestože se ve filmu skoro vůbec nemluví (když nepočítám hlas samotného vypravěče) film ani trochu nenudí.Potěší po delší době vidět film který je jiný než většina současných "moderních" snímků. (25.04.2012)

Původně jsem si myslel, že to bude nějaká pitomá pravěká komedie. Faktem ale je, že jsem byl svědkem poměrně poučného filmu, který nám vypráví ne zrovna veselý příběh neandrtálce jménem Ao - posledního svého druhu. Je to sice klasický filmový dobrodružný příběh, dal by se ale natočit i jako polodokumentární film. Minimálně pro školáky a středoškoláky by mohl film fungovat i jako učební pomůcka, protože se zde dozvíme o konci neandrtálského člověka a jeho interakci s člověkem dnešního typu. Film byl, co se týče masek, celkem sympaticky udělán. Jinak byl film smutný, dramatický, dojemný a určitě naučný. (28.09.2012)

Na tenhle film jsem se dlouho chystal. Jednak mne zajímal z hlediska mého dřívějšího povolání (ne neandrtálce jsem nenašel, ale nejeden ,,skrčenec'' mi rukama ať už pod ,,škrabkou'' v terénu, či v laboratoři prošel), tak i proto, že dohrávám Far Cry Primal :-). Neandrtálce prý vyhubil náš druh. Jeden čas tu však ještě po zemi chodily oba druhy pospolu a dokonce se prý křížily mezi sebou. Proč neandrtálci zmizeli se neví, přikládá se to nějakým chorbám či nemožností konkurovat novému druhu člověka, jeho způsobům lovu i začátku zěmědělství. Možná byli námi dokonce záměrně vybíjeni... Faktem je, že i tito lidé nebyli hloupí tak jak si je dnes leckdo představuje. Jejich znalosti přírody byly neskutečné. Pochopitelně, záviselo na tom přežití celého rodu. Kdesi jsem četl, že takový lovec mamutů což už mohl být samozřejmě i homo sapiens sapiens měl podobné IQ jako my dnes. Pochopitelně neznal matematiku, fyziku atd... ale v hlavě měl znalosti o stovkách druhů rostlin, zvířat, přírodních úkazech... prostě znalosti o kterých my nemáme ani šajn. AO je film z té doby. AO je neandrtálec. Má svoji ženu i svoji tlupu. Moc jsem se smál komentu livingdeada o skřecích... A co čekal? Veršovaný příběh? 30 000 před. n.l. ??? Chachháá. Směju se znova. Jistě masky nebyly úplně dokonalé a celkově byl film jak bych to řekl... no... prost ochlupení :-), bitka s ledním mědvědem byla úsměvná a já sám také nechápal jak se AO dokázal vrátit přesně do do toho svého rodiště což vrtá hlavou i Verbalovi :-). Čekal jsem i nějakého toho mamuta nebo alespoň srstnatého nosorožce, o což nás bohužel tvůrci ožebračili i když z mamutů uvidíme alespoň mršiny (ne, že bude jezdit na smilodonovi jako v Primal jsem nečekal :-) ! Jinak jsem byl ale spokojen. Nádherné lokace a sám příběh o dvou uprchlících byl zkrátka zajimavý a kromě našich několika pravěkých filmů nevím o žádném jiném, který by toto období úsvitu lidských dějin zpracovával. A tak už jen z hlediska jakési širší osvěty film význam bezpochyby má. Tři pazourky. * * * (20.01.2018)

Francúzsky experimentálny film o jednom humanistickom neandertálcovi, ktorému zlí Homo sapiens sapiens vyvraždia rodinu a tak sa vydá zo Sibíri až niekam na Balkán, kde by mali prežívať jeho poslední príbuzní. Cestu mu znepríjemňujú jednak ďalší zlí Homo sapiens sapiens a jednak záhadná choroba, ktorá (ako sa dozvedáme z jeho voice-overu) už skolila väčšinu jeho druhu, zároveň mu je ale spríjemňuje jedna dobrá Homo sapiens sapiens so svojou malou dcérou... Herci iba hrajú a tvária sa, na dialógy nedôjde (iba na vnútorné voice-overy hlavnej dvojice), masky a kostýmy ujdú (aj keď výzor hlavnej ženskej hrdinky príliš praveky nepôsobí), o realistickosti filmu možno diskutovať (súboj s ľadovým medveďom?, niekoľkotisíckilometrová cesta? navigácia skrze 20 rokov staré vzpomienky?) ako aj o jeho príbehu samotnom a celkovom spracovaní, ale treba uznať, že je to celkom zaujímavý počin/pokus o praveký príbeh s nejakým zamyslením do súčasnosti. (10.09.2014)

Když se filantropická poloopice ze Severního pólu rozhodne navštívit bráchu v Rimini, nemá v roce 36 000 před Akrobatem zrovna na plavůních ustláno. Pokrytí kouřovým signálem ještě nemá dokonalé dokonce ani CO2 a poslední poštovní pterodaktyl nerozchodil konec Křídy a skončil v kafilérce tak před sto milióny lety. No na hovno. Nezbývá, než jít na férovku s nějakým tím ledním medvědem, umlátit ho ztrouchnivělým pahýlem, nafiletovat na sendviče, sbalit si svých pět pazourků a vydat se překvapit bráchu jen tak na pas blind. Poslední známá adresa byla někde mezi Bibione a Neapolí, takže nebude žádný problém tu jeho snobskou jeskyni 6+1 trefit. Je sice kapku nespolečenské, když neví, že přijedete, ale pokud jste skromný a nečekáte hned červa se solí a jednohubky z mamuta, může to být pořád milé setkání nad albem rodinných jeskyních maleb. I cesta samotná může být fajn! Zvláště, když si někde u Plzně nabrnknete perfektně depilovanou, humanoidní roštěnku s luxusníma trojkama, co nemá problém s mezirasovým sexem a v pohodě z vás udělá Homo Erecta. No a nakonec je to hrozný doják! Brácha podcenil Dobu kamennou, ta divná vyrážka se mu kapku rozlezla, protože si nenaškrábal dost plísně na zabití Treponema pallidum, ale zase si můžete schovat jeho fosílii a ukazovat ji návštěvám!! Ale co, aspoň jste v teplých krajích, hezky se přes tu srst opálíte a s tou šlápotou si nasekáte pár mongoloidních Etrusků. A já si jdu s nevěřícným "Co to, kurva, bylo!" pustit Osadu havranů a očumovat skálopevné hýždě ředitele Karlovarského festivalu. (30.05.2012)