Princezna se zlatou hvězdou na čele
The Princess with the Golden Star
Princezná so zlatou hviezdou
Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Bohuslav SedláčekHrají:
František Smolík, Martin Růžek, Marie Kyselková, Josef Zíma, Jarmila Kurandová, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, Josef Vinklář, Stella Májová (více)Obsahy(1)
Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (445)
Upraveno v červenci 2020. Film Princezna se zlatou hvězdou je rozkošnou koláží z nadýchaných vláken pestrobarevného chvění radosti. Je složená ze zpěvů, pocitových tanců, lekce slušného chování, osvětové propagace zdraví prospěšného mytí rukou, srozumitelného načrtnutí stran dobra i zla a jednohlasného politického provolání, deklarujícího masové lidové odhodlání ochrany státní svrchovanosti před případnou germánskou, a prozápadní, agresí. Pohyb je zkrocen geometrií a choreografickým řádem, smyslné barvy svůdně nakrucují boky, malíř vehementně oslavuje kýč přírody a slova si vědomě budují nejvýhodnější výchozí pozici pro skotačení rýmu, škádlení v ohebnosti i souslednosti a připravenost k pohotovému odrážení útoků. K. M. Walló s Martinem Fričem nezapomínají dodat k té představě Boženy Němcové nadhled, karikaturní ironii a prostořeké provokování, dětem jsou nastíněny základní charaktery lidského chování a je jim nenásilně zdůrazněna závažnost výběru životního partnera pro vnitřně naplňující pocit štěstí. Hrdinkou podstaty pohádky je Lada (velmi příjemná Marie Kyselková), ctná, přestože naivně důvěřivá, princezna. Útěk není pošetilou snahou o ochranu vlasti, ale vzepřením se tradicím a upřednostněním individualismu, byť posláním je vlastenectví. Lidem milovaným hrdinou bez bázně a hany je Radovan (příjemný Josef Zíma), princ, nejspravedlivější mezi spravedlivými, nejmoudřejší mezi moudrými, nejušlechtilejší mezi ušlechtilými. Hrdina, jak má být! Důležitou postavou je Kazisvět VI. (velmi zajímavý Martin Růžek), autoritativní král sousední země a chamtivý chlípník s uchvatitelskými pudy. Růžovoučké mládí je chutnou kořistí. Výraznější postavou je Hostivít (velmi příjemný František Smolík), stařičký král a senilní Ladin otec, který již není schopen čelit neskrývané vnější agresi. K výraznějším komickým postavám zde patří vrchní kuchař (velmi příjemný Stanislav Neumann) prince Radovana. Zdobí ho dobrosrdečnost a zbytečně paniky strachu, neboť absolutistická krutost je v jeho zemi již minulostí. Z dalších rolí: nezištně a s láskou pomáhající chůva princezny Lady (Jarmila Kurandová), bezelstný kuchtík Janek (Josef Vinklář), statut majestátu moci pomalu překračující princův maršálek (Eduard Kohout), starý princův rádce (Theodor Pištěk), ústup jistící Kazisvětův pobočník (Karel Effa), odhodlaná milovnice koní a princezna Florindella z Hyrkánie (Květa Fialová), či dětinská vévodkyně Glorie (Stella Májová). Princezna se zlatou hvězdou patří k nejtradičnějším českým filmovým pohádkám. Její přednost stojí na pestřejším uměleckém záběru, cirkusácké poetice halasného a flitry nazdobeného podbízení a podstavci naprosto srozumitelného úderu blesku. Rozkošně nadnesená a probarvená pohádka. ()
Prijde mi, ze tahle pohadka neni tak casto hrana a ono to vlasne ani zadna skoda neni. Pribeh naprosto jednoduchej, navic zadny postupny provokovani prince, pri prvni prilezitosti princezna vsechno vybali. A dialogy jsou navic silene versovany, obcas se to sice dari, ale obcas to pusobi dost nucene. Aspon, ze herci jsou docela pohodovy, v cele se Stanislavem Neumannem, kterej je z nich asi nejlepsi a ze je pohadka kratka je taky plus. Mezi pohadkama se jedna o lepsi prumer, takze slabsi 4*. ()
Trvalo mi 33 vánočních časů, než jsem dokázal ocenit genialitu dialogů K. M. Walló. Pravda, princ i princezna jsou čestní takovým způsobem, až to jednomu může po čase být protivné, na druhou stranu dnešní "pohádky", v nichž se to hemží neslušnými hovorovými výrazy, jsou ideálu stokrát dál. Ačkoliv PsZH byla častou kulisou štědrodenního strojení stromku u DŽJ (dávali jí spolu s Pyšnou princeznou a Honza málem králem v dopoledním čase 24. prosince snad nejčastěji), nikdy jsem si neráčil všimnout, že je celá rýmovaná. A jakým způsobem! Někdy vstupují do dialogu i tři postavy, a přeci se na konci skví rým. K. M. Walló si s češtinou nádherně hraje, jeho obraty podněcují mozek snažící se jej napodobit. Od roku 2014 je PsZH na seznamu mé povinné literatury. ()
Půvabně veršovaná pohádka s nádhernou hudbou Bohuslava Sedláčka, filmový pár Marie Kyselková a Josef Zíma úchvatný, on celý ten herecký ansámbl je úžasný, ať už je to chůva Jarmily Kurandové, král Františka Smolíka, kuchař Stanislava Neumanna, no a pochopitelně Kazisvět VI., ten je v podání Martina Růžka nepřekonatelný.. Čas už tuhle pohádku dávno prověřil, stále se k ní vracím a ráda.. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (26)
- Film sa mal končiť prípitkom zúčastnených, vrátane kráľovského páru. Marie Kyselková (princezna Lada) si však od režiséra Martina Friča vynútila, že na konci musí byť bozk. (Raccoon.city)
- Film vidělo v kinech přes 6 milionů diváků. (cariada)
- Exteriéry se natáčely na zámku v Průhonicích. Sídlo prince Radovana (Josef Zíma) se natáčelo na hradě Kokořín. (M.B)
Související novinky
Zemřela herečka Marie Kyselková
Ve věku 83 let zemřela česká herečka Marie Kyselková, kterou diváci mohou nejlépe znát jako princeznu Ladu z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Herečka byla dlouhodobě vážně nemocná a v poslední… (více)
Dvě třetiny filmu se mluví o jídle, zbytek vyplňuje balet. Šlaka! Kritickým bodem sestupu je Zímovo Prstýnek něžný ("zaduněl hvězdný vodopád" - to by nedal ani Otokar Březina). Pokusy o explicitní humor dosti zoufalé (zvl. Effa či šermující kuchař), což naštěstí vyvažuje solidní nenáročný humor implicitní. Že princezna putuje daleko předaleko, je celkem v pořádku, příhraniční barevná krajina jen zajódlovat je v intencích, ale že mezi oběma zemičkami leží poušť s kaktusy, to už je na mne trochu moc exotiky, podobně všechny ty polobřišní tanečnice svůdné jak ďábel na mikulášským perníku a pocházející zjevně ze zemí existujících převážně na pohlednicích. Právě tak nějak si představuji romanticko-světácký segment českého vkusu postbudovatelské epošky (vzdálené dozvuky cikád v Kairu), takže dokonalost. Atmosféru kde domova mého zachraňuje Kazisvět VI. se svou pomazaností, stylem vyjednávání a samozřejmě státní symbolikou: Kdežto Pyšná zatočila s třídním nepřítelem, Se zlatou hvězdou okázale drtí odvěkého německého vraha (a trapnými momentkami s písařem nenápadně smázne i církev), jak jinak než skrze „všechen lid“ se sudlicemi. (Chůva: „Všichni lidé: čeledíni, nádeníci.“) A když už jsme u toho, nevíte někdo o českém filmu z éry socialismu, v němž by ani jeden z přítomných exponentů německého nacismu nejevil poživačnou zálibu v dekadentní sexualitě? Jak ukazuje noc útěku, tetno film to rozhodně není a je nutno pátrat dál. Kouzlem nechtěného nás však zpráva „na hranicích objevil se znenadání náš soused král Kazisvět“ posouvá nikoli o dvacet let zpět, nýbrž o deset let později, kdy budou reprezentanti Strany a státu šokováni (tedy jak kteří) zprávou o sovětském přepadu („Nový svět“!). Docela by mě zajímala frekvence vysílání této pohádky na přelomu 60. a 70. let. Za pozornost stojí, že jak v Pyšné, tak i zde je princeznin otec (tedy král české koruny) přestárlý slabošský senilní idiot. Ku podivu, že jsem si nikdy dřív neuvědomil totožnost tématu s Popelčiným: námluvní ples prince, co má problém s oženěním, na který proniká šedá myš z kuchyně a bezkonkurenčně vítězí od první vteřiny, což jí ale nestačí: v obou případech uniká, pohrává si s kořistí, ztrácí se a teprve až adepta řádně potrápí, dovoluje mu, aby ji našel a zachránil. Podivuhodně troufalá a pyšná strategie, uvážíme-li, v jak svízelné situaci se Popelka i Lada nacházejí. Na rozdíl od Popelky je ale Lada skutečná princezna, žádná ušmudlaná chudinka, čímž celý modelový příběh nabývá patřičnosti, navíc princezna par excellence, ze všech českých pohádkových princezen ta nejprinceznovatější, dokonalý vzor. Všechny ostatní (včetně dřívější Pyšné) se určují nějakou deviací, rozuměj charakteristickou vlastností, která je odlišuje právě od vzorové Lady. Ladinou charakteristikou totiž není nic jiného než královská modř kolující v jejích žilách (všimni si např., jak usedá na trůn). Apropo balet: Také až teď posledně jsem si všiml, jak náležité je to jméno Lada: ta její tanečně teatrální romantická gesta, jimiž provází své vzletné proslovy, nikterak se nerušící s nevinnou decentní rozpustilostí! Věru není v českých pohádkách princezny, která by ho zasloužila hlouběji než Lada. Říkáte zlatá hvězda? Já říkám blond obočí a zvedám na čtyři. Doporučená četba: Marthos. () (méně) (více)