Princezna se zlatou hvězdou

Fričovi se povedlo natočit rudou agitku jako pohádku, která bude okouzlovat i po padesáti letech. Jinak je to klasika, kterou mezi evergreeny nedotáhla vzletně přehrávající princezna s mladým poněkud melancholickým králem, ale především humor a vedlejší postavy, které je obklopují. Ať už je to Neumannův kuchař se svými vařečkami, Vinklářův kuchtík Janek, Růžek jako nezapomenutelný Kazisvět VI, Effa jako pobočník, Smolíkův starý král nebo Kohoutův kancléř, neustále škodolibě deptající kuchaře. (29.05.2011)

Navzdory budovatelské mánii pětiletek let 50., natočil Martin Frič velmi příjemnou a originální pohádku, která se stala jednou z nejvíce reprízovaných a dodnes je pravidelnou součástí vánočního programu českých televizí. Jedinečnost pohádky je dána jednoznačně formou. Veršované dialogy, písně, parádní intonace mluveného slova. Na pohádku má film překvapivě deprimující atmosféru. Je to dáno strachem z Kazisvěta, životem princezny ve vyhnanství a také prostředím. Jde jednoznačně o interiérovou záležitost, která působí s křiklavým obarvením poněkud nepřirozeně a uměle. Navíc samotný princ Radovan působí smutným, tápajícím dojmem. Pepíček Zíma se mi v této roli nelíbí. Je příliš dobrý a působí trochu dojmem ňoumy. Situaci zachraňují optimističtí sluhové a zejména šéfkuchař v podání skvělého Stanislava Neumanna. Nakonec se vše v dobré obrátí. Lada odhalí svou totožnost, Radovan procitne z letargie a Kazisvět dostane na zadek. Jak se říká. Konec dobrý, všechno dobré. 81% (31.08.2011)

Milá, empatická a LADNÁ pohádka ... o princezně jménem Lada, v jejíž kráse je obsažena i neokázalá přívětivá důstojnost. Aby ne, když její bílé čelo zdobí zlatá hvězda ! Veršovanou klasiku dopovázejí oku lahodící baletní prvky a neladným až hranatým dojmem působí jen a pouze král Kazisvět VI., z boží vůle král, a jeho družina, aby tak patřičně zvýraznili odvěkou pohádkovou hranici mezi dobrem a zlem. Na kouzla nedojde, nicméně s ohledem na celkovou koncepci vyprávění jich není zapotřebí, takže na stylový půvab pohádky jejich absence nemá žádný vliv. P.S.: Víte ... nemůžu si pomoct, ale od jisté doby, kdykoli v TV zpravodajství zazní, že kdosi obdržel či obdrží nějaký řád, automaticky mi naskočí jediné možné pokračování: " ... Zlaté vařečky." (11.06.2021)

Klasický pohádka, která je ještě naivnější než většina ostatních, ale kouzlo rýmovaných dialogů s písněmi, které se vám vryjí do paměti, prostě funguje. Vizuálně je na filmu vidět, že barvy jsou hodně stylizované, což může být dáno spíš technicolorovými barvami než nutně záměrem filmařů. Princezna Lada vypadá o něco lépe v myším kožíšku než bez kapuce, protože barva jejích vlasů celkem negativně dotváří její obličej. Pořád je to pro mě jedna z hezčích pohádek, co mohou o vánocích běžet v televizi. (28.12.2013)

Upraveno v červenci 2020. Film Princezna se zlatou hvězdou je rozkošnou koláží z nadýchaných vláken pestrobarevného chvění radosti. Je složená ze zpěvů, pocitových tanců, lekce slušného chování, osvětové propagace zdraví prospěšného mytí rukou, srozumitelného načrtnutí stran dobra i zla a jednohlasného politického provolání, deklarujícího masové lidové odhodlání ochrany státní svrchovanosti před případnou germánskou, a prozápadní, agresí. Pohyb je zkrocen geometrií a choreografickým řádem, smyslné barvy svůdně nakrucují boky, malíř vehementně oslavuje kýč přírody a slova si vědomě budují nejvýhodnější výchozí pozici pro skotačení rýmu, škádlení v ohebnosti i souslednosti a připravenost k pohotovému odrážení útoků. K. M. Walló s Martinem Fričem nezapomínají dodat k té představě Boženy Němcové nadhled, karikaturní ironii a prostořeké provokování, dětem jsou nastíněny základní charaktery lidského chování a je jim nenásilně zdůrazněna závažnost výběru životního partnera pro vnitřně naplňující pocit štěstí. Hrdinkou podstaty pohádky je Lada (velmi příjemná Marie Kyselková), ctná, přestože naivně důvěřivá, princezna. Útěk není pošetilou snahou o ochranu vlasti, ale vzepřením se tradicím a upřednostněním individualismu, byť posláním je vlastenectví. Lidem milovaným hrdinou bez bázně a hany je Radovan (příjemný Josef Zíma), princ, nejspravedlivější mezi spravedlivými, nejmoudřejší mezi moudrými, nejušlechtilejší mezi ušlechtilými. Hrdina, jak má být! Důležitou postavou je Kazisvět VI. (velmi zajímavý Martin Růžek), autoritativní král sousední země a chamtivý chlípník s uchvatitelskými pudy. Růžovoučké mládí je chutnou kořistí. Výraznější postavou je Hostivít (velmi příjemný František Smolík), stařičký král a senilní Ladin otec, který již není schopen čelit neskrývané vnější agresi. K výraznějším komickým postavám zde patří vrchní kuchař (velmi příjemný Stanislav Neumann) prince Radovana. Zdobí ho dobrosrdečnost a zbytečně paniky strachu, neboť absolutistická krutost je v jeho zemi již minulostí. Z dalších rolí: nezištně a s láskou pomáhající chůva princezny Lady (Jarmila Kurandová), bezelstný kuchtík Janek (Josef Vinklář), statut majestátu moci pomalu překračující princův maršálek (Eduard Kohout), starý princův rádce (Theodor Pištěk), ústup jistící Kazisvětův pobočník (Karel Effa), odhodlaná milovnice koní a princezna Florindella z Hyrkánie (Květa Fialová), či dětinská vévodkyně Glorie (Stella Májová). Princezna se zlatou hvězdou patří k nejtradičnějším českým filmovým pohádkám. Její přednost stojí na pestřejším uměleckém záběru, cirkusácké poetice halasného a flitry nazdobeného podbízení a podstavci naprosto srozumitelného úderu blesku. Rozkošně nadnesená a probarvená pohádka. (02.10.2009)