Kouzlo přítomného okamžiku

Takový pěkný malý dáreček. Film, který se na povrch příliš neliší od dalších teenagerovských filmů. The Spectacular Now je však odvyprávěn s obrovskou lehkostí a přirozeností, že nemáte sebemenší problém filmu a hlavně jeho postavám uvěřit. Jsem si jistá, že si každý z teenagerovských let nese to své malé vnitřní trauma stejně jako hlavní hrdinové filmu, ve kterých se jistě v ne jednom okamžiku uvidíte. Film ukrývá mnoho nevyřčených věcí, které si už člověk musí přebrat podle sebe, záleží, jak se každý sám staví k přítomnosti, minulosti a budoucnosti, věřím, že pod povrchem filmu si každý může najít tu svou životní pravdu a právě tohoto si budu na filmu jednou cenit nejvíce. Výborný film, který doporučuji, emočně mě však nezasáhl jako třeba loňský "The Perks of Being a Wallflower", který stále považuji ve svém žánru za úplnou špičku. P.S. Neodpustím si nezmínit tu milostnou scénu, která patří mezi nejrealističtější, jakou jsem v teenagerovském filmu viděla za hooodně dlouhou dobu. (23.12.2013)

Je to tak moc úsporné, až ve mně z toho filmu nezbylo skoro nic. Snad jen výkon hlavního hrdiny. Civilní přístup mi byl sympatický, ale strašně mi tam chyběly výraznější scény, které bych rád viděl znovu. Miles Teller je ale bezchybný a celý film vlastně stojí na ústřední dvojici, která nemá problém ani s extra dlouhými záběry. Ale jinak jsem na vážkách... 70% (05.01.2014)

Film má rozhodně svoje kouzlo, které je cítit v určitých scénách a situacích. Moc se mi líbilo, jak byl příběh dospívající ústřední dvojice započat, nicméně v druhé polovině to na mě zapůsobilo tak nějak divně. Nějak mi nesedlo počínání hlavního hrdiny a jeho myšlenkové pochody a chování. Prostě to na mě nezapůsobilo tak jako na mnohé ostatní. PS: Nevím, proč ho to furt táhlo zpět ke Cassidy, Aimee byla lepší, i hezčí! :-) 65% (06.01.2014)

Filmov o dospievajúcej mládeži je množstvo, ale keď rozmýšľam ktorý sa mi zapísal pozitívne do pamäte, nenapadá ma snáď ani jeden. Proti romantickým filmom nemám vôbec nič, ale priznám sa, že do romantického filmu sa vždy pustím, len keď v ňom hrá aspoň jeden obľúbený herec alebo herečka. V tomto prípade som tak učinil kvôli Shailene Woodley, ktorej zatiaľ filmy vychádzajú na výbornú. Priznám sa, že tento snímok ma úplne nedostal, ale prisudzujem to tomu, že som pred ním videl romantický film The Fault in Our Stars, v ktorom tiež hrala Shai a ten nasadil teda slušnú latku. Sklamal ma ale len príbeh, čo sa týka hereckých výkonov, tak bolo všetko v poriadku, okrem Shai by som pochválil hlavne Kylea Chandlera. (16.02.2015)

Pri podobným malých kvalitných a relatívne neznámych amerických filmoch ma stále viac a viac napadá, že dnes žijeme už v skutočne inej dobe, kedy je mainstream proste už iba trikový veľkofilm, nakrútený pred zeleným plátnom. Jedine že sa americký film nakrútený v reálnom prostredí s pár hercami presadí na festivaloch alebo dostane ceny a potom má šancu dostať sa do európskych kín. Ale asi je to už každému jasné a točím zbytočne. Mne sa to proste nepáči a v takých deväťdesiatkách by sa asi niečo v štýle Okamžiku do kín dostalo. No ale teda k filmu, ktorý ma zaujal, čo by som po jeho prvej polovici asi nepovedal. Od telefonátu s fotríkom to ale vystrelilo dosť vysoko a nešlo iba o tuctovú stredoškolskú maškarádu, ambície tu sú trochu vyššie. Napriek tomu mi tu niečo málo chýbalo, len na záver doplním, že Teller mi vzdialene pripomínal veľmi mladého Paula Newmana. (26.05.2017)