Kouzlo přítomného okamžiku

Pri podobným malých kvalitných a relatívne neznámych amerických filmoch ma stále viac a viac napadá, že dnes žijeme už v skutočne inej dobe, kedy je mainstream proste už iba trikový veľkofilm, nakrútený pred zeleným plátnom. Jedine že sa americký film nakrútený v reálnom prostredí s pár hercami presadí na festivaloch alebo dostane ceny a potom má šancu dostať sa do európskych kín. Ale asi je to už každému jasné a točím zbytočne. Mne sa to proste nepáči a v takých deväťdesiatkách by sa asi niečo v štýle Okamžiku do kín dostalo. No ale teda k filmu, ktorý ma zaujal, čo by som po jeho prvej polovici asi nepovedal. Od telefonátu s fotríkom to ale vystrelilo dosť vysoko a nešlo iba o tuctovú stredoškolskú maškarádu, ambície tu sú trochu vyššie. Napriek tomu mi tu niečo málo chýbalo, len na záver doplním, že Teller mi vzdialene pripomínal veľmi mladého Paula Newmana. (26.05.2017)

Spectacular Now ponúka obohraný príbeh o stretnutí dvoch ľudí, ich láske, problémoch či postojoch k životu. Ale čo je na ňom výnimočné, je neuveriteľné realistické herectvo oboch predstaviteľov a musím priznať, že mnohokrát som sa v duchu pýtal, či sa ešte pozerám na film. Pre mňa tohoročný najpútavejší filmový počin o mladých nielen pre mladých. (24.12.2013)

O tom, jak moc se mi tenhle středoškolský příběh o nápravě jednoho bohéma a prvních krůčcích šedé myšky dostal pod kůži hovoří to, že jsem jej musel asi v polovině filmu zapauzovat a po jen pár minutách přestávky jsem si na něj vzpomněl zase až za hodinu ("hele, já se vlastně koukal na nějakej film..."). Příběh i nápad nebyl špatný, jen trochu neuvěřitelný a... nudný. Možná mi to prostě nepadlo do nálad nebo to bylo skutečně ultra rozvláčné, ale pod tu kůži se to nedostalo. Asi i proto, že jsem s Milesem vůbec nesoucítil a ten náctiletý král večírků mi byl ukradený. A Shailene to už nevytrhla. Skutečně, už zde vkomentářích vzpomínaní Mud a Kings of Summer mě zaujali více propracovanějším příběhem. A pak jsem si ještě vzpomněl na Have Dreams, Will Travel, které sice bylo tématicky možná lehce jinde, ale tohle všechno strčí lehce do kapsy. ~ 2,5* (21.03.2014)

Škoda, že těch několik vážných dialogů, kde postavy vypouští životní pravdy působí tochu prkenně a nerealisticky, protože jinak je film naprosto přirozený a ten "no makeup přístup" je v rámci autenticity skvělá věc, to chci vídat víc a ne pitomý barbíny (Už ve Smashed bylo nakočeno k realistickým obličjům). Což souvisí s tím, že Shailene Woodley mě tady okouzlila, její adorace za výkon v Děti moje mě trochu míjela, ale tady už se taky vezu na vlně. A Miles Teller je takovej mohutnější mladej John Cusack. (23.12.2013)

,,JSEM TAK RÁDA, ŽE JSEM TĚ POTKALA.“ … ,,I JÁ JSEM RÁD, ŽE JSEM TĚ POTKAL“… /// Když Sutter potkal Aimee… film o nalezení krásy uvnitř … (sundáme si trička? – dobrá, tak i zvenku)… láska visí ve vzduchu … drámíčko o bolístkách a poznáních … aby ve mně nakonec zbyl jen pocit, že jsem viděl (teenegerskej) příběh o náctiletým alkoholikovi, kterej by potřeboval profackovat. I když uznávám, že ta autenticita mládí tam je. Jen já žil jinej život… (bohužel? Bohudík?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Tim Tharp jsem nečetl. 2.) Jsem komplikovanej teeneger. 3.) Thx za titule ,,DoubleJo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.01.2014)