Kouzlo přítomného okamžiku

O tom, jak moc se mi tenhle středoškolský příběh o nápravě jednoho bohéma a prvních krůčcích šedé myšky dostal pod kůži hovoří to, že jsem jej musel asi v polovině filmu zapauzovat a po jen pár minutách přestávky jsem si na něj vzpomněl zase až za hodinu ("hele, já se vlastně koukal na nějakej film..."). Příběh i nápad nebyl špatný, jen trochu neuvěřitelný a... nudný. Možná mi to prostě nepadlo do nálad nebo to bylo skutečně ultra rozvláčné, ale pod tu kůži se to nedostalo. Asi i proto, že jsem s Milesem vůbec nesoucítil a ten náctiletý král večírků mi byl ukradený. A Shailene to už nevytrhla. Skutečně, už zde vkomentářích vzpomínaní Mud a Kings of Summer mě zaujali více propracovanějším příběhem. A pak jsem si ještě vzpomněl na Have Dreams, Will Travel, které sice bylo tématicky možná lehce jinde, ale tohle všechno strčí lehce do kapsy. ~ 2,5* (21.03.2014)

Škoda, že těch několik vážných dialogů, kde postavy vypouští životní pravdy působí tochu prkenně a nerealisticky, protože jinak je film naprosto přirozený a ten "no makeup přístup" je v rámci autenticity skvělá věc, to chci vídat víc a ne pitomý barbíny (Už ve Smashed bylo nakočeno k realistickým obličjům). Což souvisí s tím, že Shailene Woodley mě tady okouzlila, její adorace za výkon v Děti moje mě trochu míjela, ale tady už se taky vezu na vlně. A Miles Teller je takovej mohutnější mladej John Cusack. (23.12.2013)

Hollywoodu došli krasavci? Tak to si můžu sledování romantických filmů rovnou odškrtnout, protože nesouměrných křivonosých tuctovců potkám denně víc, než bych si přála... šanci tentokrát nedostal ani trik s dlaní nataženou proti obrazovce, který mně s menší námahou umožní zaclonit neoblíbený objekt v případech, kdy ostatní přítomné okamžiky mají nějaké kouzlo, což jsem tady mohla rovnou vyloučit, vzhledem k obsazení další role, tentokrát ženské. K dokonání zkázy přispěla dialogová blábolivost, naprostá odfláknutost a nepřekousnutelné rozpory mezi tím, co se nám podsouvalo a tím, co bylo skutečně k vidění, např. Sutterova fixní idea vlastní oblíbenosti... O klišovitosti, přítomné v každém filmovém políčku, tak nemá smysl se zmiňovat, nakonec jsem, jako už poněkolikáté, při psaní komentáře samu sebe přesvědčila, že i filmový svinčík patří do odpadu, ledaže by tu jednu hvězdu z milosti zachránila Sutterova frekventovaná placatka, ze které bych při projekci usrkávala, ale takhle... (02.02.2015)

Miles Teller začínal ako ten týpek ktorého ste poznali z nejakej ožran party, ale poslednú dobu otočil list a začal baliť namiesto sexi kočiek s pivom v ruke, obyčajne slečny/študentky/panny z Divirgencie. A je to celkom obyčajný film. Medzi hlavnými hrdinami sa to nesie raz na vyššej a raz na nižšej vlne, ale ani raz ta vlna nebola tak veľká, že by si zaslúžil film vyššie hodnotenie. Ale inak sympatický film. 70% - 3* (14.02.2015)

Pecka, za jejímž úspěchem stojí hlavně neskutečná přirozenost s jakou je příběh napsán a odehrán. Teller a Woodley jsou fantastický ústřední pár, jejichž sílu ukazuje především několik delších, střihem nerušených dialogových scén po vzoru trilogie Before. Ponsoldt má sice až moc rád nejasné poslední záběry (po Smashed nechybí ani zde), ale to jen malá osobní kaňka na jinak vynikající romantice. 90% (18.12.2013)