Kouzlo přítomného okamžiku

Vypadá jako prostější verze teenagerských romancí ve stylu Cruel Intentions, 10 důvodů proč tě nenávidím nebo Taková normální holka. Akorát hlavní hrdina nevypadá moc jako sympaťák, nevíte, jestli je vychcanej, parchant, nebo ve skrytu duše dobrák. Aimee (na sympatickou Shailene Woodley se zase rád někdy podívám), se kterou se dá dohromady, je taková šedá myš, a vy jen čekáte, kdy se to posere. A čekání se natahuje (pozor, není to nuda), film nabírá na vážnosti a přináší sdělení lidem jako jsem třeba teď já, že nejde se jen tak bincat odnikud nikam, ale mít cíl. # [monitor, 5.1, EN sub] # příběh **** | hudba ** | humor * | akce – | napětí * | pustil bych si znovu *** (06.04.2014)

Pri podobným malých kvalitných a relatívne neznámych amerických filmoch ma stále viac a viac napadá, že dnes žijeme už v skutočne inej dobe, kedy je mainstream proste už iba trikový veľkofilm, nakrútený pred zeleným plátnom. Jedine že sa americký film nakrútený v reálnom prostredí s pár hercami presadí na festivaloch alebo dostane ceny a potom má šancu dostať sa do európskych kín. Ale asi je to už každému jasné a točím zbytočne. Mne sa to proste nepáči a v takých deväťdesiatkách by sa asi niečo v štýle Okamžiku do kín dostalo. No ale teda k filmu, ktorý ma zaujal, čo by som po jeho prvej polovici asi nepovedal. Od telefonátu s fotríkom to ale vystrelilo dosť vysoko a nešlo iba o tuctovú stredoškolskú maškarádu, ambície tu sú trochu vyššie. Napriek tomu mi tu niečo málo chýbalo, len na záver doplním, že Teller mi vzdialene pripomínal veľmi mladého Paula Newmana. (26.05.2017)

Takový pěkný malý dáreček. Film, který se na povrch příliš neliší od dalších teenagerovských filmů. The Spectacular Now je však odvyprávěn s obrovskou lehkostí a přirozeností, že nemáte sebemenší problém filmu a hlavně jeho postavám uvěřit. Jsem si jistá, že si každý z teenagerovských let nese to své malé vnitřní trauma stejně jako hlavní hrdinové filmu, ve kterých se jistě v ne jednom okamžiku uvidíte. Film ukrývá mnoho nevyřčených věcí, které si už člověk musí přebrat podle sebe, záleží, jak se každý sám staví k přítomnosti, minulosti a budoucnosti, věřím, že pod povrchem filmu si každý může najít tu svou životní pravdu a právě tohoto si budu na filmu jednou cenit nejvíce. Výborný film, který doporučuji, emočně mě však nezasáhl jako třeba loňský "The Perks of Being a Wallflower", který stále považuji ve svém žánru za úplnou špičku. P.S. Neodpustím si nezmínit tu milostnou scénu, která patří mezi nejrealističtější, jakou jsem v teenagerovském filmu viděla za hooodně dlouhou dobu. (23.12.2013)

Musím říct, že jak se u tohoto filmu jedná o klasickej americkej nezávislák, tak si myslím, že v rámci něj jsem si docela dost odnesl. Ono se totiž nejedná jenom o klasické setkání dvou lidí. Ono vlastně, kdo film viděl, tak ví, že nic v něm zase tak klasické nebylo. Dokonce podezřívám tvůrce, že věří v osud, protože ten se tu promítá od začátku do konce a je jediný štěstí, že nenabízí depresivní náhled na svět, ale naopak. To bych to totiž emotivně nemusel vůbec přežít. Z tohoto pohledu je to ale moc zajímavý film, u kterého je dost důležité, aby Vám sedli samotní herci a především Miles Teller. Bez určitého vztahu k nim v průběhu filmu si to jinak vůbec neužijete. (01.08.2014)

Vážně mě to zklamalo. Celý film se snažím přenést přes fakt, že Miles Teller, kterého můžu i v Divergenci, kde hraje hajzla největšího kalibru, tu je prostě s prominutím čurák. Z filmů, které jsem letos viděl, patří Sutter mezi postavy, které mě nejvíce iritovaly a nejvíce jsem je nenáviděl. A to mě mrzí, protože ta poslední chvilka na konci, kdy si všechno uvědomil, byla asi jediná část filmu, kdy mi nevadil. A jinak je to prostě film, kterých jsme viděli tak tisíc, tenhle maximálěn s hlubším podtextem. (15.09.2015)