Dog's Heads
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
E. F. BurianHrají:
Vladimír Ráž, Jana Dítětová, František Kovářík, Jarmila Kurandová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jaroslav Průcha, František Smolík (více)Obsahy(1)
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. (oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (62)
Pro mě příjemná adaptace A. Jiráska (nicméně hodnotím film, ne ideologickou stránku knížky - potažmo pak i filmu - psohlavci byli napsány s cílem podpořit, vyzdvihnout "chodáckou", potažmo "českou" kulturu proti té německé využívajíc nijak víc významnou revoltu na konci 18 století aby upevnili národní vědomí - celý ten příběh o úbohých Chodech a zlých měšťanů je krásným příkladem vědomého konstruktu ) s plejádou hereckých velikánů. Odvěké téma, poddaní proti pánům, David proti Goliášovi. Jo a překvapila mě minirole J. Wericha, který si tam zahrál roli jednoho z drápů. ()
Román Aloise Jiráska „Psohlavci" si získal hned od svého prvního knižního vydání v roce 1885 nejširší okruh čtenářů. Tento hluboce lidský a umělecky pravdivý obraz boje prostých českých lidí proti poddanství a útisku vždycky byl a je dosud výrazem odvěké touhy našeho lidu. po svobodném a rovnoprávném životě; zároveň v mistrovské zkratce zpodobňuje ušlechtilý odboj někdejších chodských strážců hranic proti tyranskému představiteli cizácké šlechty, Maxmiliánu Lammingerovi z Albenreuthu, v jedné z nejsmutnějších epoch našich dějin, na sklonku 17. století. — Jiráskův snad nejznámější a nejoblíbenější román zaujal nejen čtenáře, jak o tom svědčí více než 30 vydání této knihy, ale i výtvarné, hudební a dramatické umělce. Karel Kovařovic složil na námět „Psohlavců" stejnojmennou úspěšnou operu, na jevištích divadel se hrálo několikeré dramatické zpracováni „Psohlavců" — v Praze naposledy v roce 1953 v Armádním uměleckém divadle za režie národního umělce E. F. Buriana. — Čeští filmoví pracovníci se obracejí k Jiráskovým „Psohlavcům" již po druhé. V roce 1931 je natočil režisér Svatopluk Innemann podle scénáře Václava Wassermanna a Josefa Neuberga s Bedřichem Karenem v titulní roli. V jubilejním desátém roce naší zestátněné kinematografie přicházejí nově zfilmovaní „Psohlavci" opět do našich kin — „abychom se" řečeno slovy Zdeňka Nejedlého, zasvěceného vykladače díla Aloise Jiráska — „i potěšili i poučili o tom, co bylo a nikdy být už nemůže a nesmí, i o tom, co síly bylo a dodnes je v našem lidu." Filmový přehled 7/1955 ()
Český epický velkofilm o Chodovcov, ktorí bojovali za slobodu a za svoje práva. Ten manifest a neskoršie povstanie boli spracované veľmi dobre a záver s obesením taktiež, ktorý mi jemne pripomínal záver filmu Jánošík z roku 1935. Frič poňal najslávnejšie dielo románopisca Jiráska a asi aj celej českej literatúry za ten správny koniec. Hodnotenie: 75% ()
Je hodne zajimave, srovnavat tyto Psohlavce s o 23 let starsimi. Ten casovy rozdil, diky Fricove rezii vypada daleko vetsi. Ja myslim, ze se jedna o dobre zpracovany Jiraskuv roman, kteremu snad az na dialogy neni moc co vytknout. Hezka vyprava a velkoryse herecke obsazeni, tam snad chybi jenom Bek... ()
,,Co je to svoboda, dědečku?“ Nesmírný patos se na mě valil hned v úvodu. Bohužel zbytek stopáže tvoří velmi nudné rokování Chodů, chození sem a tam, neustálé dohady, právníci, soudy a podobné libůstky, které jsou nudné a nezajímavé. Když se konečně v závěru strhne bitva, trvá jen malou chvíli. Příšerné nářečí evidentně dělalo problémy i hercům, já jakožto divák jsem z toho měl aspoň legraci. Aspoň Miloš Kopecký si svou roli záporáka evidentně užil a bylo příjemné ho sledovat, jinak to byla socialistická bída. ()
Galerie (102)
Zajímavosti (9)
- Nebolo jednoduché nájsť "Kozinovu lipu", ktorá musela byť vo filme vyrúbaná, ale keďže storočné stromy sú chránené ako národný majetok, hľadal režisér nejakú dutú a k zániku už odsúdenú lipu po celých Čechách a na Morave, dokonca aj lietadlom. Napokon ju objavil v poli pri Panenských Břežan a bolo ju dokonca vidieť z okna režisérovej Barrandovskej pracovne. (Raccoon.city)
- Jelikož film je vytvořený v komunistickém propagandistickém duchu, s filmem souvisí několik historických ironických faktů. Film vykresluje Chodováky jako mírumilovné dělníky utlačované kapitalistickou cizáckou šlechtou. Je zde například scéna, kde se Chodováci snaží zachránit svůj rodinný strom před pokácením, šlechta jej ovšem přesto dá pokácet. Scéna má v divákovi vzbudit soucit s poddanými a hněv vůči bezohledné šlechtě. Jen o pouhých 9 let později socialistický režim, který film silně ovlivňoval, začal bourat královské město Most a desítky dalších vesnic v okolí kvůli těžbě uhlí, majitele domů a pozemků vyvlastnil a nechal přestěhovat do panelových domů. Další ironií ve filmu je, když stařeček vypráví dětem o tom, co to je svoboda. V době, kdy se natáčel film, ještě pokračoval teror politických procesů, které byly mnohdy vykonstruované a jejich oběti končily v pracovních táborech nebo na popravišti. (Nick321)
- Krátku scénu spiacej Hanálky natáčali dve hodiny, lebo dievčatko si nevedelo zvyknúť na bežný ruch filmového štábu. (Raccoon.city)
Reklama