Good Vibrations

Životní optimista si založil krámek s vinyly - v Belfastu, na hlavní třídě (tzv. Bomb Alley), aby demonstroval pospolitost starých časů a aby se nepoddal okolnímu běsu. Něco se však hnulo až po jeho seznámení s punkem, kdy začal i vydávat singly místním kapelám. Veselou pozitivitu rockové pařby tak jen občas protrhla nestálost situace "venku", ze které se opravdu chtělo brečet. Ovšem celkově zůstávala tato realita vzdálená a sám původní sympaťák se měnil v egoistického, nezodpovědného snílka, jehož přehmaty snímek blahosklonně ponechal nedořečené. (03.12.2015)

"Good Vibrations není obchod s deskama, není to label... je to životní styl!" Pro filmy s kapelama mám slabost už jen proto, že taky v jedné působím a i když jsem tady našel spoustu mušek velkých i menších, které z toho dělají vlastně průměrné dílo, ty 4* jsem tomu dal. Důvodů je hned několk - je to v Irsku, je to o punku a je to strašně dobře zahraný ze strany Richarda Dormera. Samozřejmě by se dalo namítat, že celej dobu do nás tvůrci sází jedno filmařské klišé za druhým, že je ten konec moc americkej happyend, nebo že příběh sám o sobě je dost nereálnej tím způsobem, jak je nám podávanej. Ale na druhou stranu Good Vibrations je oddechovka, která si na žádné životopisné veledílo nehraje. Představuje zakladatele scény, která tak trochu zůstala ve stínu svého britského sourozence, tou nejsrozumitelnější formou a divák se tu bude primárně bavit. Fanoušci punku pak budou nadšeni! **** (01.03.2018)

Nemůžu nevzpomenout na nedávno viděný CBGB. Terri Hooley sice neznamenal pro punkovou scénu to samé, co Hilly Kristal a ani nemohl, ale přesto se jejich příběhy v základu podobají, protože oba popisují hudbymilovné losery, kteří díky své lásce k muzice vstoupili do dějin. Nicméně zpracování CBGB mi bylo bližší, než je tomu u Good Vibrations. Nebylo to ani tak kvůli obsazení, protože Richard Dormer byl trefou do černého a i ostaní herci mi sedli. Spíš mi vadila ta dramatická struna, na kterou se občas hrálo a která absolutně neladila s těmi odlehčenými tóny. Chápu, že prostředí Severního Irska v 70tých letech nebylo žádnou procházkou růžovým sadem, ale myslím si, že tvůrci se měli rozhodnout buď pro hudební drama, nebo pro hudební komedii. Každopádně muzika, jak už to tak u punku bývá, byla parádní, s a dýchla z ní na mě nostalgie, tudíž nebudu v hodnocení tak docela objektivní. 80% (01.10.2014)

GOOD VIBRATIONS ISN'T A RECORD SHOP. IT'S NOT A LABEL. IT'S A WAY OF LIFE!! Strejda Terri a jeho pankové děcka vás baví celých 97 minut. Belfast byl ve své době opravdu nebezpečným místem a není divu, že se zde dávaly dohromady punkové kapely. Ty děcka měli prostě co říct. Film působí svěže a Terriho barva hlasu nemá chybu. No nic du si pustit Rudi. Big time, you ain't no friend of mine. (02.12.2017)

,,KDYŽ SE ŘEKNE PUNK, NEW YORK MÁ ÚČESY, LONDÝN MÁ KALHOTY, ALE BELFAST MÁ DŮVOD! GOOD VIBRATIONS NENÍ OBCHOD S DESKAMA. NENÍ TO ZNAČKA. JE TO ŽIVOTNÍ STYL! …“ /// Úvodní složitost Belfastu let sedmdesátých – svižný vyprávění, ale přeci jen čekám, co že jako z toho vyleze. S prvníma pořádnejma skřípajícíma riffama je mi všechno jasný – životopis pro fandy punku a Irska. Biografie kmotra Belfastskýho punku by klidně mohla mít podtitul – PUNKEM PROTI VÁLCE! A jak tak koukám kolem sebe – děcek, co to maj u prdele a kteří pochopili, vo čem to všechno je, je na CSFD ještě dost! PUNK NOT DEAD! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnejch příběhů. 2.) S-S R-U-C! 3.) Vobčas něco poslechnu. Třeba soundtrack. 4.) Thx za titule ,,old.meg“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (31.10.2013)