Obsahy(1)
Nekompromisní rebel a milovník muziky Terri Hooley se v Belfastu v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy zde zuřil krvavý konflikt, kvůli kterému bylo město zcela zdecimováno a umrtveno, a kdy se všichni jeho přátelé „chopili“ zbraní, rozhodl otevřít obchod s gramodeskami na bombami nejohrožovanější ulici v Evropě a pojmenoval ho Good Vibrations. Spolu s mladými muzikanty a různorodými hudebními skupinami se vydal na misi za navrácení jiskry a života do svého města. Svižným tempem vyprávěný příběh o zakladateli belfastské punkové scény Terrim Hooleym je chytře vystavěný snímek, který s lehkostí kombinuje archivní dobový materiál s fikcí. Nechybí v něm humor a skvělá hudba. Vypráví příběh snílka, který se rozhodl jít za svým snem, přestože zisk ani úspěch neměl zaručen. Herec Richard Dormer ztvárnil postavu Terriho Hooleyho jako člověka s vnitřní silou a charizmatem, který dokáže nadchnout a zaujmout pro svá konání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (43)
Zajímavý snímek o chlapíkovi, kterej žil úplně v jiné realitě. Na jednu stranu silné téma a dobře napsané postavy, na stranu druhou hlavní charakter, který je vám nesympatický až na půdu. Možná pokud jste punker a přijde vám to celý jako dostatečný punkový manifest, budete se s tím schopni víc ztotožnit, ale mně nehrál na strunu punk, spíš jako energie mladých lidí, kteří nechtěli být sevření nenávistí v jednom ne zase tak velkém městě. 70%. ()
[65%] [47. MFFKV 2012] ()
Po devíti minutách to vypínám a tvrdím, že je to sračka. ()
Mít rád punk, tak to asi ohodnotím krapet líp, ale takhle...prostě to kolem mě jenom prošumělo a nic moc ve mě nezanechalo. Atmosféra mě minula, hudba taky a ani té Jodie Whittaker tu není dost. 4/10 ()
Zajímavé, ten hurá styl, který mi vadí u sportovních dramat, u hudebních naopak vítám :-) ()
!:) ()
Punk já velmi rád... Nicméně tento film je plný spoustou menších či větších trapností. Klišé střídá klišé. Občas se z té trapnosti a klišoidních scén ´´vyhrabe´´ do nudy, aby zas sklouzl do klišé. Nehodnotím scénu, nehodnotím dějiny, dějinné souvislosti, nehodnotím hudbu, zkrátka jen tenhle film. Obsah je ok, tomu bych fandil, ale ne v téhle trapné formě. Je fakt, že některé ty (předpokládám že) autentické záběry hořících budov a ozbrojených vojáků a policajtů v ulicích, docela zamrazí, když si uvědomíte, jaká byla po tak dlouhou dobu v Irsku situace, kdy vlastně nebylo ve městech vůbec bezpečno díky bojůvkám britských jednotek s IRA. Složitá situace, nicméně jako obvykle zapříčiněná imperialismem Velké Británie. Každopádně to je tak jediné, co mi z filmu utkvělo v hlavě. Autentické záběry. Nedá se nic dělat a celkem je mi i líto, že to musím takhle napsat, ale prostě mi to fakt přišlo z filmového hlediska jako celek trapné. Ty situace, ty postavy, téměř veškeré dialogy, všechno je to jedno velké klišé. Já prostě nemam rád, když se jakýkoliv underground, ať už v myšlení, v umění nebo já nevim čem, snaží někdo vyobrazit tak, aby se to líbilo i mainstreamu. OK, je tam jakože ukázaná rebelie, ale zas ne tak moc velká, aby to neurazilo. OK, chlastá se tam a hulí tráva a všichni jsou strašně happy, ale to, že půlka téhle scény byli těžcí feťáci, to tam nikdo nenastíní. Uhlazený film o neuhlazené muzice... ()
(MFF KV 2012) je to příjemný film o lásce k hudbě, rebelii a radosti ze života i tam, kde to není úplně lehké. má to dobré tempo, vtípky, spolehlivě to pobaví a to i přes přesah k dramatizujícím momentům vyplývajících z doby, ve které se film odehrává. a právě tento přesah je do jisté míry ukazuje, že Terri Hooley prostě byl buď naprosto hudbě oddaný snílek nebo naopak naprostý hlupák neschopný si uvědomit, že k životu a k rodině je potřeba i něco jiného... ()
"Good Vibrations není obchod s deskama, není to label... je to životní styl!" Pro filmy s kapelama mám slabost už jen proto, že taky v jedné působím a i když jsem tady našel spoustu mušek velkých i menších, které z toho dělají vlastně průměrné dílo, ty 4* jsem tomu dal. Důvodů je hned několk - je to v Irsku, je to o punku a je to strašně dobře zahraný ze strany Richarda Dormera. Samozřejmě by se dalo namítat, že celej dobu do nás tvůrci sází jedno filmařské klišé za druhým, že je ten konec moc americkej happyend, nebo že příběh sám o sobě je dost nereálnej tím způsobem, jak je nám podávanej. Ale na druhou stranu Good Vibrations je oddechovka, která si na žádné životopisné veledílo nehraje. Představuje zakladatele scény, která tak trochu zůstala ve stínu svého britského sourozence, tou nejsrozumitelnější formou a divák se tu bude primárně bavit. Fanoušci punku pak budou nadšeni! **** ()
...za 3 + 1 hvězdička za nasrání Klause :) ()
MFF Karlovy Vary:) pro mě poslední a nejlepší film na celém festivalu. Jednak punk mám rád, navíc film z VB, kde to všechno začalo a o začátcích v Severním Irsku z doby, kdy začala útočit IRA a všude byly nebezpečno, film otevřeně mluví o začátcích punku, jeho hodnotách, vyjadřuje názory na Anglii a její hvězdné "punkové kapely" i nevýhodách (hlavní postava Terri, ačkoliv má rodinu tak si to vůbec neuvědomuje a žije hudbou a pro hudbu a je věčně opilý. ()
Pure punk rock.Fuck off all! ()
Stojí za shlédnutí. Něco mě sralo, něco naopak hezky fungovalo. Punk tam je a myslím, že se dá říct, že je ho tam víc než v CBGB. I když hudby je tam méně . ()
Pro (sentimentální) lásku k punku a se slabostí pro Richarda Dormera, kterého jsem v tomto filmu objevila pro svůj mikrosvět, dávám **** Chvílemi to sice bylo přehnaně patetické, ale skromnost příběhu a TO, co koukalo Terrimu z očí (vlastně z oka:-) patos vyvážilo. ()
Jsou filmy, který vás přesvědčí, že punk není mrkev. CBGB a tento film to ale nejsou. A to CBGB mělo aspon Rickmana. ()
docela dost levicacka agitka ()
John fu*king Peel!! Ne Venda Klaus!! Pomalý rozjezd, pak už to docela šlo. V GB jim za tenhle film utrhnou ruku. ()
@HenryS - Václav *Klaus prohlásil, že film ho "nenadchnul"... Film byl vyprávěn velmi zajímavě, svižně a rozhodně né nudně (ani chvilku :) ). To, že byl inspirován skutečnou událostí je už jen třešnička na dortu, která celému filmu dodala ještě o něco větší hloubku a mně zlepšila zážitek. Ještě bych dodal - Životopisný / Hudební Velká Británie, Irsko, 2012, 97 min ()
nádhernej film, kterej jsem objevil díky podobnému CBGB, ale tady jsem si to víc užil. Mimo ten první plán, že hudba je silnější než to co lidi rozděluje a sledování osudu člověka co byl v pravý okamžik na pravém místě, sledujeme i to, jak tento hrdina díky opakovanému nelpění na zisku dokázal velké věci:o) Peníze prostě nejsou všechno a ten náš porevoluční Klausovskej pohled na svět je nesmírně frustrující. Měřítkem úspěchu přeci nemůže být jen zisk finanční...ostatně hrdinův otec, celoživotní neúspěšný politický bojovník to řekl jasně(samozřejmě parafrázuji) úspěch není vždy to za co ho pokládá většina, úspěch je i malý posun v důležité drobnosti...A Klause klidně nechme aby si léčil chřipku trhem, víra tvá tě uzdravila:o) ()
Parádní příběh podle skutečnejch událstí v Belfastu v 70's, kdy si takovej milej hipík na hraniční čáře mezi katolíkama a protestantama otevřel krámek s deskama a podílí se na vzniku irský punkový scény. ::: Trochu až neskutečně "pohádkově" natočený, ale kdo by se staral o žabomyší války, když jde o muziku! ::: Ale pravda teda je, že to žádná sranda asi nebyla. ::: Scéna s nechápajícíma vojenskejma hlídkama mi utkvěla dodneška, přitom normálka snad, ne? ::: Konec plkání, du si pustit Undertones! ::: Teenage kicks! ::: ()
Reklama