Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

"A jak se jmenoval, maminko? - No to já nevím, film byl tenkrát ještě němý." - "Zajímavé, normálně je motolicin barvy bílé. No to on byl asi dlouho někde ve tmě." - "A ti námořníci? - Snad také trpěli." - "Jsem tak rozervána." - "Mám tady drobnou tisícikorunu." - "Vrať se mi zpátky, ztracený ideále, čas letí do finále..." - "Bultone, budeme si tykat." - "My prostí lidé jsme uvyklí pracovat, ale na vás by práce mohla působiti zhoubně." ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v červnu 2020. Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je rozkošnou parodickou operetkou. S klasickým vzděláním a kultivovaným nadhledem se servírují filmové a žánrové standardy, schémata a klišé v rozverném rozpoložení neposedné filmařské duše. Svým uchopením deklaruje film veřejný vkus většiny společnosti, a zároveň dosahuje rozměru vývoje filmu i společnosti. Nakonec i to vynucené lidové zakončení odráží část nálady tehdejší doby. Parodické vytržení si pečlivě všímá tuzemských aspektů a reaguje i na mezinárodní vlivy. Martin Frič vychází ze svých vlastních prací i četných satirických a parodických zkušeností, herečtí protagonisté čerpají z vlastních předchozích rolí, jen zobracejí nálady pocitů naruby. Vše zdobí ta hravě škádlivá a vzájemně provazující nitka vztahů, tajemství, bolestí, minulostí, lásek, budoucnosti, pokušení a zrad. Kamera Karla Degla se mazlí s prostorem, jeho velikostí, uspořádáním i dekorativními doplňky. Tou první hvězdou parodického hraní melodramatického bičování je René Skalský (vynikající Oldřich Nový), továrník, uměnímilovný milionář a za všech okolností zdvořilý kavalír. Veřejnoprávní úlek lásky, niterné trápení a proces falešného zchudnutí vede až k zánětu mozkových blan z přepracování při psaní libreta. Ach ta láska, skromnost a dotyčný komplex zodpovědnosti! Křehkou hvězdou a cílem romantického i chlípného dobývání je Elén Hadrbolcová (velmi dobrá Hana Vítová, též v roli své matky za mlada), naivní vesnická kráska a manikérka v cudném přesvědčení o dosažení slávy v šoubyznysu. Předsudky morální cudnosti jsou prevít! Třetí hvězdou parodického chvění je Pavel Sedloň (dobrý Zdeněk Dítě), ušlechtilý houslista a beznadějný romantický snílek, nutně potřebující pozornost opětované lásky. Čest je nade vše, přesto i tělo potřebuje svůj díl. Výraznou postavou je Jan Dubský (skvělý Otomar Korbelář), Elénin otčím. Hrabě s dlouhodobou amnézií proto vesele pytlačí ve svém vlastním revíru, hvězdnému nebi navzdory. Zásadovější postavou je Bolton (skvělý Bohumil Machník), na věčné časy oddaný Skalského sluha. Vždy připraven pro svého ušlechtilého pána věnovat veškerou svou pohotovost k té dobré péči. Důležitou postavou je Malhorn (pozoruhodný Vítězslav Vejražka), muž dvojí tváře, ředitel umělecké agentury a padouch v utajení, natahující své chlípné prsty po šťavnatém ženském půvabu. Z dalších rolí: Elénina starostlivá matka, s hříškem mládí s potulným hercem, Bětuška Hadrbolcová (Ella Nollová), Reného otec s brutálním sociálním experimentem Richard Skalský (Theodor Pištěk), starý charakterní herec v nevědomosti otcovství Jan Balada (Arnold Flögl), bodrý lékař s vášnivější vojenskou minulostí MUDr. Lexa Otok (František Paul), laskavá Pavlova tetička s vlastní kabaretní minulostí, Anita Nováková (Marie Blažková), za tučnou odměnu poslušný učitel zpěvu Leonardo Bianchini (Eman Fiala), Malhornův lupičský komplic Joe Pelíšek (Jan W. Speerger), trudnomyslná a docela tiše zamilovaná schovanka tetičky, Klára (Jarmila Smejkalová), Reného sestra a zhýčkaná herečka Zuzana Hromasová (Irena Bernátová), surový a vlastní mocenský status zneužívající hraběcí správce a statkář Zadina (Mirko Erben), či Pavlova malá schovanka a Klářina dcerka Yvettka (Alena Pospíšilová). Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je jedním z nejvýraznějších Fričových filmů. Jeho dosavadní satirický a karikující výraz zde dostal ucelenou podobu melodramatického znevažování. S každou další projekcí je pro mě tato zábava uspokojivější a přínosnější. Skvostná parodická zábava! () (méně) (více)

Reklama

MarekT 

všechny recenze uživatele

Když si uvědomím dobu vzniku, je tento celek ještě více půvabnější - jedná se nejen o první českou, ale zároveň i světovou parodii, jak ji známe dnes - téměř deset let před rozhlasovou "Goon Show", přesně dvacet let před Monty Python a více než tři dekády před tehdejší kometou ZAZ, od kterých dnes zase čerpá prakticky každý... Jelikož prvorepublikovým naivním romancím se spíše vyhýbám a když je už náhodou (během sobotního oběda) zahlédnu, tak nanejvýš s úšklebem, tudíž mě k záměru váží sympatie k tomu, že "každému, co jeho jest a co si zaslouží". Ale i bez tohoto musím ocenit herecké podání (místy kamennější než výše zmínění mistři absurdit!) a hlavně úžasně trhlým způsobem otextované písně. Co se týče zde tolik propíraného epilogu, osobně bych jej nechal tam, kde má být - jeho přítomnost dle mě potvrzuje ono průkopnictví v žánru a brilantní smysl pro mystifikaci, co se pánů Friče a Nového týče. Dnes nám to se znalostí mnou výše zmíněného nepřijde, ale můžeme najisto říct, že bychom snímek vnímali před šedesáti lety stejně? 90% ()

Zazie 

všechny recenze uživatele

Pro mě nejlepší česká komedie všech dob. Vytkla bych tomu jen ten vysvětlující konec, který je z dnešního hlediska nadbytečný. Ale chápu, že v době vzniku se tvůrci asi báli, nechat to bez vysvětlení, diváci ještě nebyli na takovou parodii zralí. Ostatně mnohé dámy to prý vzaly naprosto vážně a ukápla nejedna slzička. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Je neuvěřitelné, že komunisti nechali v roce ´49 něco takového natočit (taky už potom hodně dlouho nic podobného nepovolili). Naprosto brilantní parodie, která si dělá srandu z prvorepublikových filmů. Obrovská koncentrace hlášek, pronášených smrtelně vážně. Na dnešní dobu trochu pomalejší, ale pokud se přizpůsobíte, bude se vám to líbit. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Hodně diváků v době promítání bralo film vážně, ženy u něj plakaly. Proto byl konec přetočen za nový, barevný, kde Oldřich Nový polopaticky vysvětluje, že šlo o parodii. (honajz)
  • Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (ČSFD)
  • Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (ČSFD)

Reklama

Reklama