Reklama

Reklama

Zvuky temna

  • Itálie Sette note in nero (více)

Obsahy(1)

Žena inspirovaná svou jasnovideckou vizí rozbíjí ve svém domě stěnu, aby zjistila, že vize byla pravdivá a nachází za stěnou mrtvolu. Následně se se svým psychiatrem snaží objevit pravdu. Kdo je ta mrtvola zazděná u nich v domě a kdo ji tam dal? (Chatterer)

Recenze (82)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Velmi slušný mysteriózní thriller, s lehkou, ale opravdu lehkou příměsí gialla, dokazující, že i v rámci horrorového žánru dokázal být mistr pestrý a zvládal více než jen jeho klasické gore. Jednoduchý, ale velmi záživný příběh o ženě stižené viděním, kterému velmi pomáhá doba a kulisy, v nichž byl natočen. Sedmdesátky prostě podobným příběhům přály a poskytovaly jim patřičnou atmosféru. Hlavní hrdinka v podání Jennifer O'Neill velmi sympatická, v roli její švagrové pravděpodobně (samozřejmě to je nadsázka, ale ta podoba je až obdivuhodná) starší sestra Claudie Shiffer. Je to tajemné, napínavé, snad pevná součást pětice nejlepších mistrových filmů. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Úvod se sebevraždou a následná vize hrdinky navnadily, ale dál se konalo jen velmi průměrné giallo, postavené na potenciálně dobrém, leč z dálky předvídatelném a tím trestuhodně zabitém zvratu. Ten zvrat měl být až na samém konci filmu a ne, že se už někde ve třetině jasně naznačí a za půlkou vysloví na plnou hubu. Stejně tak nepřekvapí odhalená identita vraha, co naopak překvapí je, že vraždy jsou jen dvě (!), hlavně že nájezdů na detail očí je asi tak milion. Aspoň že na hrdinku se dobře kouká. ()

Reklama

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Tak tento film začal tak ako Non sevizia un pamperino skončil pádom do skál a názorným roztrešteným lebky.Niekedy hudba bola nežná,svieža a inokedy sa držala pochmúrnej rovine a niekedy zarezávala až do silných depresívnych tonou.Po vizuálnej stránke tomuto filmu nič nechýba,niektoré tie zvuky boli z tých nepríjemnéjších a dotvárali tejto snímke strašidelnosť.Žlté cigarety,žltý taxík majú na niečo narážať?Ale nebavilo ma strašne kludne tempo,lebo príbeh a dej boli super ale ako celok to bola jedna nuda.Bolo tam veľa náhod,ktoré boli až trápne,lebo boli očividné že režisér nevie ako dalej,tak podhadzuje samé kraviny.Atmosféru to malo ale škoda pre mna len v pár momentoch.Ale čo tu je hororové,to by ma veľmi zaujimalo. ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Pěkný Fulciho kousek ještě z dob před jeho vrcholným obdobím. Zvuky temna jsou čirým giallem, které mi oponovalo zejména svým nevšedním příběhem o ženě, co vidí do minulosti. Trefa do černého (v tomhle případě lépe řečeno do žlutého) byla hlavní hrdinka: krásná a smyslná, bohužel trochu hloupá a s darem upozornit na sebe samotného vraha v ten nejnevhodnější okamžik. Pak je tu optimální stopáž, hodně červeného nasvícení, povědomá Frizziho hudba a špetka gore, i když krev se tu objevuje spíše sporadicky. Film v poslední třetině hezky vrcholí, přestože pointa byla už dopředu jasná. Každopádně příjemný detektivní horor, bavil jsem se. A pak že to bez vnitřností a vypíchnutých očí nejde... ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Pre starú taliansku giallo horrorovú filmovú tvorbu, z obdobia sedemdesiatých a osemdesiatých rokov minulého storočia, mám slabosť. Najviac sa mi páčia snímky Dario Argenta. Sú to jedinečné surovo atmosferické diela. V tesnom závese za nim sa drží režisér Lucio Fulci. Tomu sa tiež podarilo natočiť niekoľko výnimočných titulov. Na druhej strane má na konte i zopár nepodarkov. Mysteriózna kriminálka "Zvuky temna", ktorú natočil v roku 1977, však rozhodne patrí medzi jeho najlepšie filmy. Giallo classico. **** ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Scéna z úvodu, při které se padající ženě tříští obličej o útes, je shodná s se scénou, kterou Fulci použil již v Non si sevizia un paperino (1972). (baronGrga)

Reklama

Reklama