Noc plná zázraků

Baví mě experimentovat s filmy zahraniční produkce zemí, které nejsou veřejností přijímány tak samozřejmě jako záležitosti USA, Velké Británie, Francie nebo u nás i ty naše české. A čím jsem starší a objektivnější, tím více zjišťuju, že spousta kinematograficky nevýrazných končin dokáže plodit pamětihodné klenoty. Pokud pominu Bolka a Lolka, jakživ jsem nezabruslil do čistě polské produkce. A v rámci mého předsevzetí se letos v prosinci věnovat vánoční tematice jsem se sešel rovnou s tím nejpovedenějším počinem našich severovýchodních sousedů. Já osobně nechci brát Listy do M jako středoevropskou variaci na Lásku nebeskou. Protože u mě ji svou čirostí, scenáristickou genialitou a nenuceným dojetím dokonce převálcovaly. U představitelky Doris bych se dokázal přiznat k lásce na první pohled. (07.12.2018)

Ze všech pokusů zopakovat recept na Lásku nebeskou se nejblíže dostali Poláci, přestože se vydali jinou cestou. A navíc dorazili do cíle s nejlepším výsledkem. Zábavná a neuvěřitelně milá mozaika osudů, pohodovka se sympatickými postavami, které si nelze neoblíbit, plná nápadů, humoru, romantiky i dojemných okamžiků, nabitá pozitivní náladou a optimismem, přestože se nevyhýbá ani hořkým příchutím. Překvapení, od kterého jsem nic nečekal a ono mě nadchlo jako už dlouho žádná podobná žánrovka. A mám pocit, že s námi tenhle film stráví ještě nejedny Vánoce jako pevná součást tradiční filmové nadílky. (16.03.2014)

Měla jsem tak trochu obavy, že to bude lacinější kopírka Love actually, ale to se naštěstí nevyplnilo. Listy do M. si z britského vánočního trháku, vypůjčily vlastně jen ten nápad, propojit vícero lidských příběhů na štědrý den a ačkoliv jednotlivé linie nejsou zdaleka tak bombastické, laciné také nejsou, spíš více komornější, ale zároveň i méně kýčovité. Záměrně jsem nenapsala romantické, protože Listy až na jednu výjimku nejsou ani tak o zamilovaných párech, ale o rodině, osamělých lidech a taky o dětech, ty jsou tu zastoupeny v daleko větší míře a jsou hybateli děje hned ve třech případech, ve dvou z nich pak jsou ve skutečně smutné životní situaci. Ačkoliv se mi polský snímek až na počáteční vlažnější rozjezd opravdu líbil, dost mi vadily ty náhody, které spojovaly snad všechny situace a setkání, ke kterým docházelo. To byla tak okatá scénáristická konstrukce, že jsem u toho až skřípala zubami, ale pak jsem si řekla, no co, hodila to za hlavu a užila si zbytek filmu. Od vánočních filmů nemůžu čekat zas tak velkou realitu, no ne? (31.05.2014)

Někdo ten film občas srovnává s Láskou nebeskou, to by ale byla chyba. Filosofie tvůrců je úplně jiná. při všech těch situacích a setkáváním jakoby náhodných lidí se projevuje boží vůle. Zachrání sebevraha jedoucím autem se stromky, neustále propojuje moderátora a to děvče od Santy, stejně  jako ochrankaře a toho malého zlodějíčka a hlavně sirotka s bezdetnou rodinou. Prostě je vidět, že to je film který natočili v katolickém Polsku, a to myslím v dobrém. (30.12.2022)

Podívala jsem se až po zhlédnutí české verze, což je asi kámen úrazu, protože čeští herci a české reálie mi pochopitelně vyhovují více. Můj dojem příliš nevylepšil ani český dabing. Hodnotím ale smířlivě, protože se jedná o neurážející podívanou, která v adventním čase mnoho lidí potěší. (16.01.2022)