Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Václav Trégl, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, Truda Grosslichtová, Theodor Pištěk, Václav Menger, František Hlavatý, Josef Rovenský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka... Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef Vošalík – Alois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského. (Česká televize)
(více)Recenze (126)
Tak v prvé řadě musím smeknout před ruským spisovatelem a dramatikem Gogolem, jehož předloha dokázala dokonale vyhmátnout lidské povahy a předvést je v situacích, které se snad nemění a určitě nepasují jen na tamější ruské poměry. V druhé řadě musím pochválit Friče, který skvělou hru dokázal přetavit v kvalitní film. A v neposlední řadě musím pochválit Buriana, který se do role revizora dokonale vcítil a podal ji s vkusem sobě vlastním. ()
Bohužel jsem zatím knižní předlohy nečetl, věřím, že to tedy brzy napravím, takže nemohu takto srovnávat. I přesto o tom nemálo vím ještě ze školy. V. Burian jako Chlestakov výborný, jako ve svých ostatních rolích. Film byl dobře pojat, jako by šlo právě o divadelní hru, kterou Revizor původně je. Herci na hraně přehrávali, prostředí se zúžilo na ulici, hostinec a dům hejtmana. Příběh všichni známe a nemá chybu! Fakt se mi to líbilo, i když k TOP 5 V. Buriana patřit nebude, pořád je to paráda! ()
Abychom docenili plně kvalitu skvělé adaptace tohoto zakladatelského díla klasické ruské literatury, musíme docenit dobu jeho vzniku a okolnosti, za kterých vznikal. Podzim třiatřicátého roku byl vrcholem velké hospodářské krize v naší zemi, existenciální nejistotou nejen dělnických a rolnických vrstev, ale i bílých límečků a plášťů, zoufalstvím, v němž se začal zadírat i jinak nezničitelný baťovský botostroj. Filmové podnikání té doby bylo i za "krotkých" realizačních podmínek a shovívavé kriteriality jejich posuzování nejistotou, do níž film jako REVIZOR přikládal další polínko doslova hazardu. Film právě proto na tomto pozadí působí ještě více - dekorace sem, dekorace tam - doslova jako zjevení z jiné doby. Martin Frič tu snad poprvé naznačuje skutečný rejstřík svých tvůrčích kvalit a své nadšení i vůli promítá i do jinak nezvladatelného egocentrického Vlasta Buriana, který, zbaven své škrabošky lidového komika, až paradoxně naznačuje nejen šíři, ale především hloubku svého hereckého tvůrčího rozměru. Poprvé a zjevně naposled se v tomto ohledu propojuje s dalším velikánem Jaroslavem Marvanem. Za kulisy nahlížíme i v případě Zdeny Baldové zachycené v prchavé osobitosti odcházejícího středního věku, v němž se pro zvlášť pozorného pozorovatele skrývá i popel dívčího jiskření. Ale i ostatní herci se v REVIZOROVI pohyují vesměs na horních hranicích svých hereckých schopností. Provinciální Rus Nikolaje I. tu tak ožívá v až překvapivě přesvědčivé podobě. Řekl bych, že během premiéry se shora dívající Gogol nejen nenudil, ale naopak že prožíval velké a krásné lidské pohnutí. Určitě nebyl, není a nebude sám. ()
Niekde som čítal, že Martina Friča museli prehovárať, aby do úlohy Chlesťakova obsadil Vlastu Buriana. Obával sa jeho nezvládnuteľného temperamentu a sebastrednosti. Nakoniec sa to ukázalo byť veľmi dobrou voľbou. Burian sa disciplinovane podriadil charakteru diela a svoju úlohu nakoniec zvládol tak, ako by bola písaná pre neho. Skromné kulisy, krátku stopáž a figúrkovitý charakter ostatných postáv vysvetľuje rok vzniku filmu a vrcholiaca hospodárska kríza. ()
,,Revizor z Petrohradu a ještě k tomu s tajným posláním!" Gogolův Revizor patří k mým nejoblíbenějším dramatům vůbec, několikrát jsem jej četl i viděl v divadle. Po zhlédnutí Fričovy verze musím říct, že mi toto dílo připadá daleko vhodnější pro divadelní prkna než pro filmová plátna. Neříkám, že je film špatný to vůbec ne - předlohy se drží poměrně věrohodně a Burian je výborný, jenom mě to tolik nebavilo a ke konci jsem byl dost rád alespoň za tu krátkou stopáž. ()
Galerie (12)
Photo © Meissnerfilm
Zajímavosti (3)
- Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)
- Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)
- Děj se sice odehrává v Rusku, ale veškerý psaný text (dopisy atp.) jsou psány buď v češtině nebo angličtině. (Jan.Kanak)
Reklama