Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka... Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef VošalíkAlois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského. (Česká televize)

(více)

Recenze (126)

petaspur 

všechny recenze uživatele

Televizní divadlo, ve kterém si Burian svého Chlestakova vyloženě užívá. Nikomu netvrdí, že právě on je obávaným revizorem, ale obyvatelé městečka vědí své. Chlestakov po mírném zdráhání přijímá svou mocnářskou identitu a s grácií zkušeného podvodníka dokáže za příslušný bakšiš přimhouřit očičko nad kdejakou levotou. Burianovi parádně sedla role člověka, který zásadně odmítá úplatky, ale kapsu nechává pro jistotu otevřenou. ()

antragus 

všechny recenze uživatele

Zcela upřímně bych to viděl možná i na dvě, no ale jednu přidáme z úcty ke klasikům jak filmovým, tak literárním. Ani jedni to ovšem pro mě nijak zvlášť nezachraňují. Ruskou literaturu obecně spíše nemusím, a potupně přiznávám, že v době psaní tohoto komentáře jsem neměl předlohu přečtenou. I tak si myslím, že se tentokrát moje nechuť schovává opět právě zde. S tímhle obsazením a stopáží se přece nedá udělat špatný film. No ale Revizor opravdu nezapůsobil… Navíc místy dojížděl na klasický nedostatek – musíte natrávit několik desítek minut keců a neusnout u nich do té míry, abyste si uvědomili, že se ve vteřině stal zlom, který zahýbe kecy následujících desítek minut. Pokud se vám to nepodaří, patrně si trochu ošoupete tlačítko REW, abyste nebyli tak trochu v lese. ()

Reklama

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Drama o hrůze v gubernijní díře { To by nevadilo, ale štěnice jsou tu jak fazole ), která zavládne po zprávě o chystané kontrole z centra. Vypukne horlivost a podlézavost. "Jenerál ? Já myslím že jeneralissimus !" - to se mohlo líbit ještě o 2 desetiletí později. Stále aktuální motiv petiční stížnosti trhovců i korupční losovačky, v níž na každého dojde."Jsem s revizí spokojen a jsem rád, že se tu bere." Dramatický přínos ♫ hudebních čísel Járy Beneše a Jarky Mottla. To se v Petrohradě nasmějeme. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Před faktem, že byl film natočen v roce 1933 nezbývá než hluboce smeknout. Nicméně technika se posunula o mnoho dál a vzhledem k dnešním poměrům to celé působí, tak nějak směšně. Herecky naprosto bravůrně zvládnuté, ale to je z pozitivního spektra asi tak všechno. Navzdory všem negativním věcem musím uznat, že film se celkem obstojně drží Gogolovy předlohy. S přihlédnutím na stáří filmu a jeho délku, která se dala strávit * * *. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Pravěk českého zvukového filmu a jen díky tomu se dá přimhouřit oko. Fričova režie je ještě v plenkách a působí lehce bezradně. Obrazové efekty spíš vyrušují a střihová skladba je nezkušená. Gogolova satira má zabroušené hrany a komických mometů je poskrovnu. Burianův obvyklý slovní humor je držen hodně na uzdě, což je největší škoda. Některé dějové linie (stížnost, kterou chtějí chudí obyvatelé městečka podat) se během krátké stopáže vytratí bůhví kam, nad čímž zůstává rozum stát. Zaujaly mě vlastně jen dvě věci. 1. že písemné materiály jsou ve filmu psány anglicky. Zajímalo by mě, kolik tehdejších diváků bylo schopno je v kině přečíst. 2. Zajímavé je využití asociativního střihu na několika místech filmu - např. ve škole říká Chlestakov: "Nemohou se odtrhnout a děťátka se rozkutálela jak hromada melounů" a následný střih ukazuje, jak utíkající děti rozkutálí trhovci hromadu ovoce. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)
  • Děj se sice odehrává v Rusku, ale veškerý psaný text (dopisy atp.) jsou psány buď v češtině nebo angličtině. (Jan.Kanak)
  • Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama