Muka neviňátek

Asi nejlepší Fulci, v dobách, kdy se ještě neubíral cestou zasypanou samoúčelně rozházeným obsahem lidského těla. Milovníci krváren a brutality si přijdou na své pouze dvakrát, při lynčování vraha domělého a potom na konci, při likvidaci vraha pravého. Scénky jsou to sice jen dvě, jsou však mnohem působivější než všechno, co jsme viděli například v Zombi 2. Smrt vraha na konci je ztvárněna bravurně, zbytek filmu je také skvěle natočený a působivý. Navíc se film odehrává v nádherném prostředí, které je maximálně využito. Nenapadá mě nic, co by mi nějak zásadně vadilo, jedná se o výtečnou napínavou kriminálku. Škoda, že se Fulci později přestal krotit a stal se laciným rozhazovačem střev. (02.04.2008)

Člověk by ani nepoznal, že to točil Fulci, má to děj, scény na sebe navazují a není tam skoro žádné gore. Ale i tak mi to nesedlo bo žánr giallo je mi sakra cizí, ale fanouškové gialla si můžou mlaskat blahem. (08.08.2010)

Poctivé giallo od klasika Fulciho. Není to sice úplný vrchol, existují i lepší kousky, ale určitě zabaví pobaví, možná i trochu postraší. Děj je úžasně komplikovaný, takže když už jsem měl jisto, tak nakonec jsem v závěru jen kroutil očima, že mě tenhle mistr pěkně převezl. Pro mě slabší čtyři hvězdy odpovídající. PS: jo jo žlutá se v Itálii dělala dobře. (09.01.2011)

70% | 7/10 (04.07.2019)

Fulci je tvůrce, který balancuje někde na hranici braku a geniality, v tomto filmu bych řekl že je více toho druhého. Jedná se o mysteriozní krimi thriller s náznaky čarodějnictví a nadpřirozena, odehrávající se v nějaké zapadlé italské vesničce plné pověr a předsudků. Na začátku filmu dojde k vraždě 3 prepubertálních chlapců a rozjede se vyšetřování, na jedné straně policie, na druhé straně novinář, který sem kvůli těm vraždám přijel. Ve filmu je spousta podivných osob už od počátku. Místní vesnický idiot. Podivná žena, která ztratila dítě, které bylo dle pověry ďáblovo a proto to dítě pohřbila mimo běžný hřbitov (úplně první záběr filmu je, jak vyhrabává ze země kostřičku malého dítěte), tuto ženu vidíme jak si z bláta a krve vytvoří 3 voodoo panenky a propíchne je jehlami. Dále je to podivný poustevník-čaroděj žijící v ústranní za městem. Dále nějaká bohatá přistěhovalkyně z Milána, která je sexuálně velmi odvázaná (ve scéně kterou by žádný americký filmař nenatočil zde sexuálně svádí asi 10-ti letého chlapce). No a my od začátku nevíme kdo je vrah, a já to zde samozřejmě nebudu spoilerovat, a nebudu spoilerovat ani to, zda má film přirozené či nadpřirozené rozuzlení, protože ta nejistota dotváří tu atmosféru toho filmu. Rozhodně nadprůměrný snímek. (10.08.2024)

O pět let mladší Sette note in nero mě přiměly dát Fulcimu ještě šanci a výběr padl na jeho další giallo, jedno z těch úplně prvních. Neříkám, že Non si sevizia un paperino postrádá, tak jako mistrovy pozdější brutality, děj, nějaké to rámcové představení postav, neřku-li zápletku. V bíle omítnuté a věčně sluncem zalité Accenduře se sice hází se statusem podezřelého jak s horkou špagetou a o kvalitní detektivce by se dalo mluvit jen stěží, ale na Fulciovku je to pořád úspěch. Přesto to celé (až na opravdu, ale opravdu povedenou a grandiózní scénu hřbitovní) postrádá půvab, přičemž přitažlivost tohoto gialla mizí s každou započatou minutou. 60% (23.06.2013)

Kvôli malému počtu podozrivých (osviežujúci je naopak veľký počet vyšetrujúcich) nie je ťažké uhádnuť vraha a ani jeho motiváciu, na druhej strane film túto psychologickú šablónu nerozvíja. Na psychológiu sa tu všeobecne hrá len veľmi symbolicky. Trefne sa však poukazuje na vidiecky primitivizmus - tí, ktorí zabili Maciaru a ktorí vraždu podporovali, sú rovnako brutálni a duševne retardovaní ako vrah. (20.11.2013)