Čtyři dohody

Zajímavé je, jak se to Duškovi podařilo namíchat způsobem, který mnohé zasáhl natolik, že si Čtyři Dohody získaly takovou popularitu. Vždyť je to jalová moudrost pro ezoterické blby, co si luští budoucnost z vlastní dlaně spojena s tragikomikou rodičovství. Asi proto to zaujalo tolik lidí. Mě sral i ten přednes. Dušek tak rozvláčně okecává myšlenku, aby tomu představení vtiskl humornou složku, přičemž mně těmi bezbřehý vtipy způsoboval úzkost, v níž jsem musel setrvat, aby se dozvěděl, že vlastně říká kravinu, která je napůl banální a napůl nepřesná. V komentářích pod záznamem na youtube lidi píší, že jim to dalo víc než kázání v kostele, humanismus a filosofie dohromady. Zajímalo by mě, jak moc se dotyčný seznámil s filosofií a humanismem. Podle mě vůbec, páč je nepříliš vnímavým hlupákem. Ono je totiž tohle představení postavený na stejnojmenný knize, která je určená těm, kteří chtějí přeskočit všechny ty moudré knihy, co byly v různých etapách napsány velkými mysliteli a vstřebat výtažek moudrosti v této jedné knížce, kteří čítá 136 stran. V té jejich duševní malosti, pomatenosti i neschopnosti kriticky uvažovat jim to zní strašně woke a pak tvrdí, že svět by byl přeci lepší, kdyby se tím lidi řídili třeba jen z poloviny. Když jsem vyjádřil svůj nesouhlas s nesmysly, které Dušek tvrdí, tak jsem byl odpálkován tím, že na takové "myšlenky" nemám kapacitu. Zajímavé jest, že jsem za uplynulý týden přečetl Sarteův "Existencialismus je Humanismus" a "Svět Vnímání" od Merleau-Pontyho a následně na to napsal seminárku. Spíš tedy soudím, že blbej nebudu. Naopak - myslím, že jsem natolik inteligentní, že dokážu prohlédnout strukturu toho, jak se může taková sračka uchytit u mnohých nepříliš vnímavých a pomatených. (24.01.2021)

Zajímalo by mě, kolik lidí to opravdu pochopilo, a kolik z nich se těmi pravdami nakonec řídí. Samozřejmě nebudu předstírat, že jsem nějaký uvědomělý a všechno jsem vzal za své (to podle mě ani nejde), ale vidět tak krásně shrnuto tolik mouder, byla vážně radost sledovat. Přál bych si pokračování, ale to asi nevznikne. 95% (11.05.2017)

Filozoficko-psychologický monolog o podstatě lidské bytosti v souvislostech. J. Dušek glosuje výchovné pilíře naší současné společnosti a komparuje to s Ruizem, což je přirozeně díky animozitě odlišných přístupů vtipné. Na paškál se dostává ego, represivní výchova, psychika, materialismus atd. J. Dušek prezentuje vnitřně radikální proměnu člověka, ale ta má své limity. Dnešní společnost má problém, že spoustu děti je jednoduše nevychovaných, agresivních a neempatických a já jádro pudla nevidím v nedostatečné volnosti, naopak nastolení určitého řádu a pravidel může těmto jedincům pouze pomoci. Spoléhat na vrozenou lidskou dobrotu u každého jedince, je víc než naivní. Jak správně J. Dušek uvádí, každý je nezaměnitelná individualita. Ta nemá pouze pozitivní vlastnosti, ale i negativní. Rozumím filozofii sebeuvědomění, vnitřního růstu a tolerance. Bohužel tohle jde činit, až od určitého věku. Navíc každý není mentálně či intelektuálně vybaven v dostatečné míře, aby byl schopen dlouhodobě udržet sebekázeň. Některé myšlenky jsou podnětné, avšak jako celek je to pro většinovou (nejen) českou společnost nefunkční. 57%. PS: J. Dušek je jako intelektuální rétor vynikající. (20.07.2014)

Krásné a inspirativní myšlenky, výborná předloha, velmi dobrý hudební doprovod... Na druhou stranu, stačí otevřít webovky jakéhokoliv psychologa či "kouče" a přesně tyhle rady zde najdete, jen o dost jasněji, přehledněji a srozumitelněji. Ani Duškovy vtípky nepřinesou nic moc nového a od filmového zpracování bych čekala více inovativnosti, než jen dostříhání pár archivních záběrů na roztomilé děti. Celkově dílo působí až nepochopitelně rozvlekle a nezáživně. (31.01.2014)

Musím se přiznat, že téma, o kterém je celé toto představení, není zrovna mým šálkem kávy a určitě se po shlédnutí, nezačnu dívat na život z jiné stránky, nebo ho jakkoliv měnit. Stejně skepticky jsem na tom u Jaroslava Duška, kterého jednoduše nemusím. Přesto jsem Čtyři dohody" viděl již 2x a nejen, že mě velice pobavily (Dušek přidává řadu vtipů a zábavných přirovnání) ale nad některými částmi jsem se i hluboce zamyslel a musel sem s nimi souhlasit. Suma sumárum, mě tento divadelní záznam pobavil i svým způsobem pozitivně naplnil a možná i na toho Duška, trochu pozměním názor. (08.03.2014)