Roztomilý člověk

Společně s Eva tropí hlouposti a Hotel Modrá hvězda závěrečný snímek volného screwballového triptychu Martina Friče, který se zjevně inspiroval v amerických komediích té doby. Oldřich Nový a Nataša Gollová zde předvádějí jedny ze svých vrcholných hereckých výkonů a další hvězdné osazenstvo jim báječně sekunduje - včetně Karla Hašlera v úvodní scéně, pro kterého byl Roztomilý člověk žel posledním filmem, kde se mohl objevit před kamerou. Scénář je bravurní, snímek bez jakéhokoli zadrhávání jede plnou parou až do vtipného konce a Roztomilý člověk je dalším důkazem, že tvorba Martina Friče (až na pár výjimek) bez problému osloví i dnešního člověka. (30.09.2023)

Když jsem tuto veselohru viděl v dětství poprvé, byl jsem tím gejzírem gagů nadšen. Když jsem ji viděl nedávno, něco mi tam nehrálo, vlastně mi tam něco až vadilo. Ale co to bylo? Vždyť Oldřich Nový je ve své neschopnosti přestat svým žvaněním přivádět do trapasů své okolí i sebe samého naprosto vynikající. Stejně jako jeho zoufalý, leč nakonec vždy na pomoc přispěchající kámoš Ladislav Pešek. A pak jsem na to přišel. Slabinou jsou věty, které scénáristé dali do úst Nataše Gollové. Ta je sice ve svém hereckém projevu tradičně rozpustilá a neodolatelná, ale jakmile scénáristé nechávají slečnu Poldu dokončit nějakou mystifikaci Viktora Bláhy, spadne celá recese i dialog o několik levelů níže. Což je velká škoda. Udělat to lépe, bylo by to na 5 hvězdiček. Tento absolutně nedoladěný "detail" to však sráží dolů, obávám, se o více než tu jednu, co jsem strhnul já. (25.01.2019)

Viktor Bláha působí jako velice roztomilý člověk. Ve skutečnosti je však chronickým lhářem, který se baví tím, že rozsévá kolem sebe dezinformace. Své pozvání na svatbu dávného přítele si hodlá v tomto směru náležitě vychutnat... Scénáristicky zajímavě zpracované dílo s nepřeberným množstvím příjemných dialogů. Z herců exceluje především "roztomilý" Oldřich Nový a Nataša Gollová jako Polda krušinová, která Viktorovi v jeho hře výmyslů a polopravd zdárně sekunduje. Skvělá zábava. 85%. (02.05.2016)

Překvapilo mě při čtení místních komentářů, kolik lidí vůbec nepochopilo, že Nového a Gollové bájení neznamenalo únik z nešťastné doby protektorátu, "analgetikum" (mimochodem, teď mě napadlo, tenhle prostředek by se neměl užívat ústy, přeci anal-get... tý brďo, to mi to dnes ale pááálí), ale naopak základní způsob existence absolutně nezávislý na jakémkoli politickém zřízení. Nic nepobaví člověka tak, když si z někoho vystřelí a ten druhý mu na to naletí. Proto to dělal třeba Hašek ve svém reálném životě, proto to dělám i já už od dětství. Třeba si vzpomínám, jak jsem v deseti namluvil své mladší sestře, že když sní tři talíře mlíkový polívky, vyroste a bude z ní voják jako malovaný. Cheché, a ona tomu věřila...........tak ne, to vlastně bylo jinak: nenamluvil jsem to já sestře, naopak mě o tom přesvědčila babička. A dobře jí tak, za to lhaní byla moc pěkně odměněna, jsem pak šel ven se třema polívkama v sobě a mezi dveřma se chtěla ta třetí (nebo možná i druhá) přesvědčit na vlastní oka, jak pěkně má babička vymalované zápraží. A povedlo se jí to. No a takhle to šlo dál, jednou se mi podařil majstrštyk, když jsem spolužákovi namluvil, že včera bylo pěkné haló v Praze, jak tam lupič vyloupil banku a nevěda jak prchnout, vletěl do první tramvaje, nechal vystoupit lidi i řidiče a unesl jí. Policajti byli bezradní, proti mnohatunovému železnému kolosu jejich zábrany nemají šanci a lehnout si na koleje za ten plat nikdo nepůjde. Dokonce nebyl úspěšný ani pokus o prostřílení pneumatik. Takže se Prahou řítil gangstér v tomhle (pro únos) nezvyklém dopravním prostředku a nikdo nevěděl co s tím. Až jedna chytrá policajtská hlava přišla na výborný nápad, vhodným nastavením výhybek vehnali tramvaj na kulaťák. Tam pak tramvaj kroužila dokola do doby, než jí došla šťáva a lupiči nezbylo než se vzdát. (18.01.2014)

Upraveno v červnu 2020. Film Roztomilý člověk je jako centrifuga na pouťové slavnosti. Film Roztomilý člověk je taškařicí, odhodlaně proměňuje běžně obvyklé kontury života v nadzemskou veličinu, vášnivě tančí uprostřed halasného povyku a za úplňku ožívají fantazie uličnického zasnění. Vyslaná energie průběhem pohybu neskomírá, vytváří mohutný vír, který s každou další pohlcenou osůbkou zrychluje svůj točivý moment. Martin Frič, spolu se scénáristou Karlem Steklým, vykouzlil z předlohy Františka Xavera Svobody vitálně orální hrátky na způsob zkrocení pohotového vtipálka, kdy jeho nevinný žertík nabobtná až do celospolečenského rozměru. Atmosféra jiskří, souboje jsou přehlídkou ironizujícího hemžení. Tou prvotně vyslanou energií je Viktor Bláha (vynikající Oldřich Nový), redaktor soudní rubriky Lokálního hlasatele. To jeho radost ze života má stále rozvernou náladu, se kterou skutečnost vylepšuje a nové barvy veřejně předvádí a hlasitě zpívá rošťárny. Hlavní ženskou postavou je Karla Hašková, provdaná Molendová (zajímavá Lída Chválová), nevěsta bývalého Viktorova spolužáka. Uličnictví ještě nebylo rozpoznáno, proto je stále v údivu z podivného novomanželského počátku. Významnou postavou je Jan Valtera (dobrý Ladislav Pešek), Bláhův kolega z Lokálního hlasatele i jeho spolubydlící. Sice zná povahu svého kamaráda, přesto ani on není ušetřen škádlivých klukovin. Důležitou postavou je Polda Krušinová (velmi příjemná Nataša Gollová), okouzlující a nejlepší kamarádka Karly. Vitální a usměvavá dívka s hravou fantazií je konkurencí, ale též nejspřízněnější duší Viktora. Výraznou postavou je Vitališ Hašek (příjemný Theodor Pištěk), stavitel, tatínek Karly a mlsný kocour nad nespoutaným dívčím mládím. Život je tu lechtivým pobavením. K výraznějším postavám patří Ivan Molenda (příjemný Raoul Schránil), inženýr, Karlin ženich a bývalý Viktorův spolužák. Ani novomanžel nevychází z údivu počátku svazku, navíc s pocitem porážky a zkázy. Z dalších rolí: z Viktora nadšená, ale na Vitališe náročná babička Hašková (Ella Nollová), upovídaný bratranec Karly, nezvyklý na pití alkoholu, Jaroslav Stárek (František Filipovský), necitlivě probouzený advokát rodiny Hašků JUDr. Kouřil (Jaroslav Marvan), obětovávaná Valterova sestra (Eva Svobodová), ženicha pro dceru lovící vdova Malá (Zdeňka Baldová), její hudebně nadaná dcerka Emilka (Blažena Slavíčková), hudby znalá profesorová Matoušková (Světla Svozilová), zostuzený správce zvířecího útulku Fretka (Ferenc Futurista), či s Bláhovou fantazií trochu nespokojený šéfredaktor (Karel Hašler). Film Roztomilý člověk je živelnost, utržená ze řetězu, a opojení životem, které na kolena nesrazí ani skutečnost, že fantazie vytrestá fantastu. Jeden z nejpodávanějších pamětnických filmů je i v novém tisíciletí osvěžující zábavou. (29.09.2009)