Když utichly trumpety

Velké zklamání. Ani mi nevadí, že to není nijak Ryanovsky bombastické, ale spíš reálnější a psychologičtější, ale vůbec jsem si nedokázal vytvořit vztah k hlavnímu hrdinovi, který byl tedy neobyčejný kretén a ještě nesympatický. Olyphantova role se dá nazvat štěkem, protože on má ksicht na víc, než jen na to, aby se v zákopu zhroutil. Necelistvý příběh bez jakéhokoli pevnějšího cíle. Děj prostě jenom plyne a já se dívám, co se děje, aniž by mě zajímalo, jak se věci vyvinou. Předvídatelný zacyklený konec (viz. první scéna) byl opravdu slabý, čekal jsem od tlouštíka Sandersona víc. Knihu jsem nečetl, ale mám z filmu dojem, že se adaptace totálně nepovedla. Charaktery vykreslené jen opravdu povrchově a dost černobíle, vztahy v četě nedostaly skoro prostor a celkové vyznění šlo úplně mimo. Věřím, že knížka je solidní psychologický příběh chlapa, který se díky bezradnosti velení musí vypořádat sám se sebou v roli poručíka a vztahu k nováčkům, ale tento film se nepovedl. Ne ne. Škoda. Slabé tři hvězdičky. A to nemluvím o té mizerné hudbě, která místy působila až groteskně. WTF? (14.07.2010)

ja neviem čo je "televízne spracovanie" a čo nie je. Prdím na to. Tento film bol moc dobrý na to aby som sa zaoberal takou prkotinou. Toľko pravdivých reálií, tak krásne uhraté scény strachu, za tie krvavé stopy v snehu či odtrhnuté končatiny na moste to sa môže Tarantíno schovať, tomuto sa dalo veriť. Stačí sa vžiť do situácie nováčika na ktorého spadne mŕtvola spolubojovníka vyhodeného do vzduchu mínou. Asi jeden z najlepších filmov o bitke v Ardenách. (01.12.2013)

Režijní styl Johna Irvina mi moc nevyhovuje, přeci jen si myslím, že americké jednotky za 2.světové nebyly plné samých zbabělců a neschopných důstojníků. Film samotný je však udělaný slušně, bez servítků, bez salutování a řečnění, jen válka a každodenní boj o život. Snímek popisuje surový válečný mlýnek na maso v lesích na belgicko - německé hranici 1944. A speciálně příběh zbabělého a nedisciplovaného vojína, který se postupně stává poručíkem a velitelem čety. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=qGJ9l2gPWIo (29.08.2010)

Další z válečných filmů, který z vysoka kašle na nějaké falešné zkreslování skutečnosti. Neskrývá zrůdnost války a její absurditu za hrdinnými činy a vlasteneckým cítěním; není žádná čest, ani hrdinství bojovat za svou vlast, je to jenom příšerná otrava a utrpení. Film Když utichly trumpety válku ukazuje v pravém světle, přesně tak, jaká SKUTEČNĚ byla. Nikdo se tu neobětuje za druhé. Nikdo není rád, že byl povýšen. Vojáci jdou do každého dalšího úkolu s nechutí a sebezapřením. Válečné akce, které ve skutečnosti nemají žádné strategické odůvodnění. Ze zakrvacených úst tu vojákům nepadají žádné válečno-propagandistické žvásty, ale slyšíte jen ironii, pekelný cynismus, a hlavně strach. Obrovský strach, kdy z vás udělají seržanta, ale vy víte, že se na tu funkci absolutně nehodíte. Kdy jste nováčkem v četě a při hlídce jste posláni dopředu, aby jste výpravu vedli. Najednou zjístite, že jste ostatní ztratili, a aby toho nebylo málo naproti vám jdou Němci. Kdy víte, že ve skutečnosti nejdete bojovat, ale jdete zemřít - dokážete si představit tu hrůzu, kterou při tom musíte pociťovat?! Tento film, více než kterýkoliv jiný, ukazuje, že spíše než zachránit svou zemi, šlo vojakům především o to zachránit si svůj vlastní život, a to někdy i za jakoukoliv cenu, ať si už tom myslíte, co chcete. Bohužel i ti kterým se to nakonec povedlo, si s sebou až do smrti ponesou následky... (14.07.2010)

,, Nejlepší je, když přestaneš přemýšlet. Celá rota je na cestě do pekla.'' Na TV film skvělá záležitost. Sice bych měl pár výhrad k bojovým scénám (zejména k té poslední), to je však hluboce vyváženo celkovou atmosférou a syrovostí filmu. Kulky tu působí téměř reálná zranění. Tady nečekejte žádná červená kolečka na olivovejch mundůrech. Když někomu vletí kulka zátylkem, vyletí obličejem ven a vezme si sebou i kus čelisti... To chladné bahno lesů v Ardenách roku 1944 jsem úplně cítil. V těch mrazivejch hvozdech se člověk cejtil pod psa jen v té provlhlé výstroji, bez kuřiva a o studenejch konzervách. Natož ještě aby útočil na flaky 88 a dobře zakopané tanky s pěchotou. Když vám velení dalo teplý žrádlo, nafasovaly se cigára a rations, bylo jedno jisté. Už brzo se půjde do útoku za Sigfriedovu linii... --- Jsem spokojen, tohle dílo se může směle zařadit do řady těch lepších válečných filmů. Žádný patriotismus, jen prostá touha přežít. 4 zásobníky do thompsonu. * * * * (07.01.2015)