Když utichly trumpety

Režijní styl Johna Irvina mi moc nevyhovuje, přeci jen si myslím, že americké jednotky za 2.světové nebyly plné samých zbabělců a neschopných důstojníků. Film samotný je však udělaný slušně, bez servítků, bez salutování a řečnění, jen válka a každodenní boj o život. Snímek popisuje surový válečný mlýnek na maso v lesích na belgicko - německé hranici 1944. A speciálně příběh zbabělého a nedisciplovaného vojína, který se postupně stává poručíkem a velitelem čety. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=qGJ9l2gPWIo (29.08.2010)

Film, ktorý aj napriek malému priestoru a minimu vedľajších dejových línií, úspešne rozvíja ústrednú myšlienku a to až do samotného emotívneho záveru. Zároveň zo snímku dýcha reálnosť vojny a osobitá skľúčenosť jednotlivých vojakov, čo je podporené i drsnými bojovými scénami, ktoré aj napriek "televíznej" vizáži boli zvládnuté na jednotku. Ďalšia z vydarených vojnových drám s peknou ukážkou nezmyselnosti všetkých vojen. 80/100 (02.06.2015)

Je to zvláštní, ale drahé monumentální velkofilmy Zachraňte vojína Ryana a Tenká červená linie rozsekává na hadry tento malý TV film z produkce HBO. Svým stylem má hodně blízko k Bratrstvu neohrožených, je ovšem ještě o něco cyničtější. Za celých 90 minut se ani na chvíli nezastaví a servíruje nám jednu výtečnou scénu za druhou (úvodní záchrana, zastřelení plamenometčíka či závěrečná záchrana). Neokoukaní herci jsou všichni dokonale přesvědčiví, nejvíce za zmínku stojí Zak Orth a Ron Eldart. John Irvin má na svém kontě již jeden podobný válečný film - Hamburger Hill. Ani v jednom z nich není místo na vlastenectví, filozofování či hrdinství. Jen krev, bláto, sníh, smrt, ranění, mrtví a jediný cíl - přežít. 95%. (09.09.2009)

Když utichly trumpety patří mezi jeden z těch zapadlých a ne příliš známých válečných snímků. Výborné obsazení jednotlivých postav táhne celý film. Coby hlavní postava mě zaujal fešný Ron Eldard, který mě po herecké stránce sice nijak neuchvátil, ale nejspíš to bylo jeho postavou, která měla představovat chladného a rozumně uvažujícího vojáka, který si nehodlal připustit, aby s ním jakékoliv emoce zamávaly natolik, aby nebyl schopný vést svoji četu a zajistit přežití. Především sobě. Distingovanost od emocí a jakási absence povinnosti chránit "svoji" četu a případně za jejich členy položit život mu ubírá na jistém temperamentu, který by jinak jeho voják mohl mít. Ale asi to tak mělo vyznít. Jinak má film vše, co si od takového žánru představuju. Naturalisticky zobrazené násilí, válečné hrůzy a utrpení, velkou porci akce a bojů, stejně jako vztahy mezi jednotlivými vojáky a jejich vyrovnání se s drsným a nelítostným prostředím, v němž se ocitli. Děj mi díky spádu a množství akce velmi rychle utekl a na konci jsem se dozvěděla, že tento pozapomenutý boj předcházel mnohem zásadnějšímu a slavnějšímu boji u Bastogne, jehož se zúčastnili chlapci z Bratrstva neohrožených:) (25.05.2014)

Žádné velké ideály, žádní kladní hrdinové, žádné dojemné projevy a hrdé mávání americkou vlajkou, jen krutost, špína a šílenství války. Hlavní postava Manning má jedinou ambici - přežít, tomu podřizuje vše, na ostatní příliš nehledí a nijak se to nesnaží skrývat. Podobný egoistický přístup spolubojovníkům - podřízeným i nadřízeným - není po chuti. Může se z takového jedince stát hrdina? Dojem z filmu poněkud sráží slabá hudba, jinak nemám co vytknout. Syrový, uvěřitelný a překvapivě dobrý válečný film. 75% (02.02.2009)