Insidious 2

Ani sa nedivím, že Wan sa rozhodol dať si hororovú pauzu, pretože sa zdá, že svoj kvalitatívny hororový prínos vystrieľal vo svojich prvých 3 hororových bombách (Saw, Dead Silence, Insidious) a teraz už tak trochu iba varí z vody. Tento rok má síce už druhý hororový hit, no nahráva mu hlavne to, že jeho počiny sa dostanú aj k ľuďom, čo o horory ináč ani nezavadia a následne sa z toho chtiac-nechtiac vyvrbí prechválená vec. Ale nevadí, ja Insidious 2 síce hodnotím vcelku vysoko a kladne, no je to za jeho čiastkové hororové momenty / scénky / úseky, rozhodne nie za výsledný dojem, ktorý mi príde dosť rozporuplný a neuspokojivý, nehovoriac o tom, že (subjektívne) som v tomto roku videl už minimálne desiatku lepších hororov, ktoré o takomto prijatí a „sláve“ nemôžu ani len snívať. (09.12.2013)

Nemám nič osobné proti Wanovi ani vlne ducharín, ktoré stvoril. Je to aj jeho zásluha, že skončila tá odporná éra plná exploatačných nechutností a remakov. Ale toto prosím nie. Chápem, že Insidious 2 funguje v kine, no je to len lunaparková prehliadka ľakačiek doplnených o prvoplánové variácie motívov zo starých hororov (klasické duchariny, Psycho, či The Shinning). Hereditary je prvotriedna ducharina, The Pact je prvotriedny horor postavený na ľakačkách. Toto je generická vata. (03.11.2018)

Čekal bych, že druhej díl bude jen slabej odvárek, kterej si Wan střihnul jen tak narychlo po skvělým The Conjuring, a nedůležitej dodatek ke skvělýmu prvnímu dílu. Opak je ale pravdou. Jde o plnohodnotný hororový pokračování, který nerecykluje a jen nenásilně rozšiřuje příběh prvního dílu, ale už to jede celý trochu na jiný vlně. Na příběhu je to postavený především, je fakt hustej a nedá se vytušit dopředu. Nejede to na šťávě lekaček, jako spíš na hrůznejch výjevech, při kterých diváka občas zamrazí, a to je velký plus. A jak už je zvykem, konec může, ale taky nemusí vyústit v třetí díl. Vrátka jsou ale otevřený. Každopádně mě už Wan po několikátý přesvědčil, že patří ke špičce moderní hororový scény. Jen tak dál. (06.10.2013)

Není to tam. Odchod k sérii Rychle a zběsile se pro Wana ukazuje být tak trochu záchranným kruhem, který mu jedno z největších hollywoodských studií téměř na poslední chvíli hodilo. Po několikáté za sebou už prostě tyhle nalajnované duchařské archetypy stoprocentně nefungují, nebaví, a začínají kupodivu i mírně vyčpívat. První hodinu jsem se vážně nebavil, všechno už jsem to viděl nejméně stokrát. Vše zachraňuje atmosférický konec, který má po dějové a "vysvětlovací" stránce naštěstí stále co nabídnout (démonická mytologie JE vděčné téma, jen se na ně musí opatrně), a pochopitelně nadmíru líbivý režisérský talent. (07.11.2013)

Co platí o předchozím Insidious, platí i zde. Wan si je zjevně vědom trapnosti lekačkového hororu, zároveň si ale není schopen jiný typ představit, a tak i když lekačku aby tu člověk pohledal, je Insidious 2 vystavěn jako typický současný zástupce žánru. Oproti minulu ale musím aspoň tu jednu hvězdu lípnout, protože ať už odsud půjdu, jak chci, už teď vím, že na náhrobku budu mít "opustila nás předčasně ve věku 31 let, umlácena houpacím koněm." (01.01.2020)