Derek

1. série - ***** (100%) Ricky Gervais překračuje svůj stín drze originálního a setsakramentsky vtipného komika a představuje se jako skutečně koncepční tvůrce, který se netopí ani v dramatické rovině. Použil stejnou pseudodokumentární formu jako u Officu a jeho nové dítko, autistický dobrák, Derek, patří do skupiny hrdinů, skrze které díky jejich nevinnosti a dobráctví promlouvají životní moudra s všeříkající přímočarostí. Derekovy osudy v prostředí domova důchodců dojmou a rozesmějí ve stejný okamžik, přičemž obě roviny jsou udržovány v dokonalé rovnováze díky pestré plejádě postav, kdy každá si za prvních šest dílů získá svého diváka. Starostlivá Hannah, udržbář roku Dougie, prasák Kev, nebo v neposlední řadě sám Derek, stačí si vybrat. Já se nadchl pro všechny, protože Ricky napsal, zahrál a zrežíroval s tak vysokým life indexem, že dojetí pod návalem slz se stejně jako já nevyhnete, ale hlavně ucítíte, že ta vaše pumpa pořád pulsuje správným směrem. (29.01.2014)

Gervais před pár lety přinesl seriál, kde hraje autistu s vizáží Hitlera v domově důchodců, a opět se jedná o dílo, které krom humoru nabízí i melancholický náhled do dané komunity. Derek není tak charakterově či morálně silný jako Komparz či Kancl, ale i tak dokáže pohladit po duši. Gervais je opět herecky výborný, a jeho charakter zde dosti vybočuje z toho, co byste od něj čekali, ale právě z Dereka, a jeho naivitě a jednoduchém pohledu na svět, že ne všechny problémy jsou tak velké, a jak jednoduše je řešit. (18.09.2021)

Velmi přelomová věc v oblasti televizních komediálních seriálů. Zatímco většina humoru v současnosti staví na drsnosti, hrubosti a necitelnosti a nikdy se nedostane dál než k politické nekorektnosti, Derek je zřejmě první seriál "nového typu" (tedy v zásadě plný brutálního humoru), který nakonec probouzí to lepší v nás. Kombinace smíchu a slz v tom nejvyhrocenějším balení. Připustí všechno to špatné, co na světě existuje, své postavy si nijak neidealizuje, ale přitom nás nenásilně učí objevit a vyznávat neoddiskutovatelně správné hodnoty. Jde také o silné gesto odporu vůči současné kultuře a kultu mládí. Derek by se dal by se brát dokonce i jako jakýsi etický manifest ateismu - aneb jak být dobrým člověkem bez víry v Boha. Je ovšem příznačné, že tak činí skrze postavu "prosťáčka božího". Většina lidí tu hodnotí pravděpodobně jen první díl a nedala si čas sledovat všech šest. Unikl jim nejen vývoj postav, ale i to, že Ricky Gervais nehraje divně autistu, ale věrohodně představuje divného autistu, na jehož povahu je třeba si zvykat. (Je to každopádě obří skok oproti postavám co Gervais ztvárńoval dřív.) Zatím poslední (šestý) díl patří k tomu nejdojemnějšímu, co se kdy v televizní tvorbě objevilo a přese všechnu emocionální nálož se vyhýbá kýčovitosti. (10.03.2013)

Ricky Gervais znovu šokuje. Je neskutečně sympatické, že když se vzdá své notoricky známé masky nekorektního provokatéra, objeví se pod ní človíček schopný vytvořit jednu z nejsentimentálnějších sérií vůbec. Svět v ní je sice dokonale černobílý a vyhrocený do absurdity, jenže takto zjednodušená vize funguje a těch sedm dílů první řady prostě musí chytit za srdce. A přestože je škoda odchodu Karla Pilkingtona, i toho že druhá série ani samotný závěr už nepřichází s ničím "navíc", Derek svojí zkratkou stále jednoznačně dokazuje, že #KindnessIsMagic. (25.05.2013)

Tenhle seriál sledujte jenom, pokud se zrovna nacházíte ve šťastné etapě svého života. Pokud procházíte krizí identity, pochybujete nad smyslem života, umřel vám někdo blízký, jste po rozchodu nebo cokoliv na ten způsob, Derek vám vše nejspíš ještě prohloubí. Depka ještě účinnější, než Odpočívej v pokoji. Až tak, že jsem si musel dát po první sérii pauzu a na tu šťastnější etapu života si počkat :-). Druhá série už mi přišla více vtipnější, paradoxně přesto, že tam už prakticky není Karl Pilkington. (19.05.2016)