Derek

Ricky totálně vyměknul. Zachraňuje to Karl Pilkington, který buď opět hraje sám sebe nebo je vážně geniální herec. Ani ostatní postavy se neztratí, a když už se úplně nekašle na humor, většinu času se na Dereka příjemně kouká. Na výsledném dojmu se ale výrazně podepisuje závěr, který byl patetičtější než Noe, jenom tomu ještě chyběla ta posraná duha. (27.05.2014)

Derek je zvláštní. Je ovšem natolik zvláštní, až je setsakramentsky dobrej. Kdo si k němu cestu najít nechce, ten si jí nenajde a po prvním dílu se na to vyprdne. Kdo ale chce, tomu se odmění. Donutí vás někdy přemýšlet nad problémy, se kterými jste si doteď hlavu nelámali. Nebo alespoň u mě to tak bylo. A to mě baví. (28.07.2014)

Kdo má nakoukaného Gervaise do mrtě, bude neustále bojovat s tím, aby se nezačal tlemit při jeho šklebech a bral jeho roli vážně. Když ten boj vyhraje, bude obdarován mimořádně lidskými (třebaže na sentimentální efekt strojenými) příběhy. A prostoru pro tlemení zbude i tak dost, hlavně při hláškách Karla Pilkingtona. 75% (09.04.2013)

Po první sérii naprostá spokojenost. Na to, na jak úzkém časovém úseku Derek pracuje (všechny díly dohromady vydají za jeden kratší celovečerní film), nabízí seriál neuvěřitelné množství humoru, emocí a veskrze zajímavých postav, které vám mohou být sympatické i protivné, ale v posledním, šestém díle vás stejně odzbrojí. Právě poslední epizoda je totiž dokonalým katalyzátorem předchozího chování a jednání postav a stává se tak jedním z nejemociálnějších seriálových finále, kterého jsem kdy byl svědkem. Kdo by to byl do Rickyho řekl. 1. série - 90%. (29.08.2014)

Můj muž tvrdí, že Derek je důkazem že Rick Geravis již ztrací své ostří. Kdo ví, možná má pravdu ... Nicméně, doznávám, že mně se Derek líbil. Myslím, že je zajímavý díky schopnosti autora přejít po Kanclu a Extras zase s něčím novým a zároveň neztratit to, co bylo na tom zajímavé a novátorské na tom strarém. / Vnímám Dereka jako takový crossover mezi Ricky Gervaisem a Frankem Caprou. Je tu přítomna ona caprovská ideologie, která praví, že vztahy mezi lidmi jsou v konečném důsledku tím jediným důležitým a ti, kteří si je budují, mají v nich ukrytý ten největší kapitál. Přesto je to stále i Gervais, který si lidi níkdy přehnaně neidealizoval a ukazuje je až s nepříjemnou realističností a upřímností takové jací jsou. Nepamatuji si, že by si kdo troufl v hraném formátu ukázat staré nebo duševně nemocné lidi s menší mírou idealizace než s jakou se setkáte zde. Není to zaražející, že mě Gervais přiměl cítit sympatii k lidem kteří občas vedou nechutně oplzlé řeči nebo neudrží ve správnou chvli extrementy v těle. Možná že právě tohle je ten pravý humanismus. (28.03.2013)