Derek

Můj muž tvrdí, že Derek je důkazem že Rick Geravis již ztrací své ostří. Kdo ví, možná má pravdu ... Nicméně, doznávám, že mně se Derek líbil. Myslím, že je zajímavý díky schopnosti autora přejít po Kanclu a Extras zase s něčím novým a zároveň neztratit to, co bylo na tom zajímavé a novátorské na tom strarém. / Vnímám Dereka jako takový crossover mezi Ricky Gervaisem a Frankem Caprou. Je tu přítomna ona caprovská ideologie, která praví, že vztahy mezi lidmi jsou v konečném důsledku tím jediným důležitým a ti, kteří si je budují, mají v nich ukrytý ten největší kapitál. Přesto je to stále i Gervais, který si lidi níkdy přehnaně neidealizoval a ukazuje je až s nepříjemnou realističností a upřímností takové jací jsou. Nepamatuji si, že by si kdo troufl v hraném formátu ukázat staré nebo duševně nemocné lidi s menší mírou idealizace než s jakou se setkáte zde. Není to zaražející, že mě Gervais přiměl cítit sympatii k lidem kteří občas vedou nechutně oplzlé řeči nebo neudrží ve správnou chvli extrementy v těle. Možná že právě tohle je ten pravý humanismus. (28.03.2013)

„Povím vám, proč tu jsem. Protože jsem jako spermie vyhrál závod k vajíčku. Proto tu jsem, o tom život je, takto to funguje. Jako spermie jsem vyhrál závod k vajíčku. A to byla poslední věc, kterou jsem vyhrál.“ Dereka doporučuju spíše těm, kteří už mají s Rickym nějakou tu seriálovou zkušenost (=jsou zvyklí na jeho humor), avšak i ti asi budou trochu zaskočeni. Derek je tragikomedií, avšak dost zvláštní. Gervais to risknul a divákům nachystal odvážný mix dojemných, vážných, a na druhé straně humorných a satirických scén, a to tak, že se téměř pořád pohybuje na tenké hranici (za níž číhá citové vydírání, přílišný sentiment a vulgární humor), a přitom ji (alespoň po většinou) nepřekračuje. Navíc si ke svému „doku-stylu“ (a pohledům do kamery) troufl přidat ještě jednu přísadu. Ricky zde moralizuje, resp. dává důraz na ty správné hodnoty (pozor, bez uvozovek!), avšak dělá to tak, že mu to (i když jistě ne každý) divák bere, a to kvůli specifickému prostředí, a z něho vyplývajícím postavám. Tady je na místě zmínit především titulního Dereka (Ricky byl v jeho roli neuvěřitelný!), cynického Dougieho a pak problematického Keva, někdy hodně vtipného (zničující přirovnání typu „Jako bezsrstý zívající krtek.“), jindy skoro vůbec. A právě poslední jmenovaný (a jeho zpověď) naznačí budoucí směr seriálu. Druhá řada totiž pokračuje výrazným trendem „zvážňování“ (což jistě leckoho odradí), ovšem člověk, který se „správně“ naladil už dřív (a nedělají mu tak problém scény podbarvené dojemnou hudbou), si ji může v klidu užít, navíc její závěr je dost dobře zvládnutý, což platí také o asi nejlepším Rickyho bonusovém dílu. Objektivně seriál na 5* nemá, ale za tu v pravdě průkopnickou odvahu poslední hvězdu přidám. „Ale i mimo školu se můžeš hodně naučit. Nikdy nejsi stará na to, aby ses něco naučila. Čteš?“ – „Ano.“ – „A co čteš?“ – „Twitter.“ (08.08.2015)

Ricky má velkou odvahu a pevné nervy, když se pustil do tohohle. Po úspěších jako je The Extras, The Office, The Ricky Gervais Show..., které jsou hlavně komediálního rázu, je tohle docela výzva. Lidi jsou na něho zvyklí jako na komika s trefnými, vtipnými a inteligentními názory. Nedivím se, že se dostal kritiky ještě před premiérou pilota. Hraje autistu, každého hned napadlo, že šlápl vedle a bude si z takových lidí dělat zřejmě srandu soudě podle jeho dřívější tvorby. Ale nestalo se tak. Na to Ricky je až moc inteligentní a sečtělý člověk aby udělal takovou blbost. Po pilotu nebudu soudit jestli udělal dobře nebo ne, že s tímhle začal. Z vlastních zkušeností s různě handicapovanými lidmi, včetně autistů, vím jak se chovají, reagují apod. Ricky v tom nebyl vůbec špatný, ale pořebuju více dílu aby mě přesvědčil, že to fakt umí zahrát a aby mě donutil během sledování úplně zapomenout na to, že je to bavič. Držím mu palce. Dávám pět hvězd, chtěla jsem dát čtyři, ale je to jeden z těch, pro které mám slabost, takže věřím, že mě nezklame a dávám pět. (02.11.2012)

Hodně zvláštní seriálové dílo, zvláště když víte, že vzešlo z pera Rickyho Gervaise. Ten se zhostil ústředního protagonisty s takovým zápalem, že divák dočista zapomene, že sleduje známého přidrzlého komika. Nicméně ačkoliv seriál obsahuje komické prvky, jde spíše a drama, ve kterém se o úsměv povětšinou stará nějaký UPŘÍMNÝ "hřejivý moment". Druhá série za první lehce zaostává jednak odchodem Karla Pilkingtona (nějak mi přišel nejzábavnější) a taky tím, že více prostoru dostane Kev, jehož humor mi zas tak neseděl. Zkouknul jsem to celé za 10 dnů a uděluji vynikající 4*. (04.01.2016)

1. série - ***** (100%) Ricky Gervais překračuje svůj stín drze originálního a setsakramentsky vtipného komika a představuje se jako skutečně koncepční tvůrce, který se netopí ani v dramatické rovině. Použil stejnou pseudodokumentární formu jako u Officu a jeho nové dítko, autistický dobrák, Derek, patří do skupiny hrdinů, skrze které díky jejich nevinnosti a dobráctví promlouvají životní moudra s všeříkající přímočarostí. Derekovy osudy v prostředí domova důchodců dojmou a rozesmějí ve stejný okamžik, přičemž obě roviny jsou udržovány v dokonalé rovnováze díky pestré plejádě postav, kdy každá si za prvních šest dílů získá svého diváka. Starostlivá Hannah, udržbář roku Dougie, prasák Kev, nebo v neposlední řadě sám Derek, stačí si vybrat. Já se nadchl pro všechny, protože Ricky napsal, zahrál a zrežíroval s tak vysokým life indexem, že dojetí pod návalem slz se stejně jako já nevyhnete, ale hlavně ucítíte, že ta vaše pumpa pořád pulsuje správným směrem. (29.01.2014)