Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Barevný český film o vynikajícím českém lékaři doktoru Janském. Sportovně založený medik Jan Janský dokončuje úspěšně svá studia. Chce se stát chirurgem, ale ocitá se na psychiatrické klinice profesora Kuffnera, kde společně se svým kolegou Kozderou se snaží vypátrat spojitost mezi srážlivostí krve a duševními chorobami. Dojdou k překvapivému zjištěni, že je možno krev lidí rozdělit do čtyř skupin a tím zamezil srážení krve při transfusích. Objev Janského se však setká s nepochopením české lékařské veřejnosti, která přínos tohoto vědce lékařské vědě uznává teprve po Janského tragické smrti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (61)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jo, jo, doktor Jan Jansky /3. april 1873 - 8. september 1921/ bol cesky doktor, psychiater a neurolog, objavil 4 krvne skupiny. A reziser Martin Fric /Hvezda Zvana Pelynek, Valentin Dobrotivy, Slzy, ktere svet nevidi, Lide z Maringotek/ o nom natocil film. Film je to hlavne zivotopisny, Jansky rozhodne nepatri do minulosti, ale viac .menej do sucasnosti /minulost je Staroveky Egypt, Mezopotamia, Imperium Romanum, uz udalosti Velkej Francuz. Revolucie 1789 - 1804 je pre mna sucasnost/. Perfektna rezia, vyborne dialogy, Vladimir Raz v roli lekara maximalne presvedcivy, hral tu ale aj Rudolf Hrusinsky /Spalovac Mrtvol, Dym Bramborove Nate/, Kopecky a Lubomir Lipsky. Zaujimavosti vladnu vo filme najma okolo krvnych skupin a infuzii. Vysoko chvalim aj ten fakt, ze na rok 1953 je film bez komunistickej propagandy : 95 % ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Z plejády životopisných filmů, které se staly průvodním jevem socrealistické epizody našeho filmu se jedná rozhodně o nejživotnější snímek. Janský má v sobě jiskru života, zatímco u ostatních filmů se velké postavy podobaly spíše z hrobu vytaženým a nabalzamovaným mrtvolám. Navíc se snímek zdárně vyhýbá ideologickým klišé (lékař není zároven bojovníkem za práva lidu, jeho hlavním nepřítelem není buržoazie, ale lidská závist a zakořeněná nedůvěra) a fakta tak zkresluje o poznání méně. Přesto však je snímek stále akademický, naplnuje jen obvyklé schéma zázračně nadaného člověka, který bojuje s mnoha překážkami a vítězí (i když zde bohužel až po smrti), zatímco jeho rodinný život je jen plochou, někdy až zbytečnou ilustrací. Některé postavy jsou ryze schematické, jediný, kdo může hlouběji zaujmout je přísný a náladový lékař v podání Zdenka Stěpánka, jenž jako první pochopí cenu Janského objevu, najevo to však dává velmi originálním způsobem. Navíc filmu ani nesedlo natočení v barvě, lépe by se k němu hodil obraz ve škálách šedé - Stallich svou věrností agfě dokonale pohřbil svůj talent, který zde jen náznakově probleskuje (atmosfericky výrazná scéna z válečného lazaretu). O čtyřech hvězdičkách se dá v tomto případě uvažovat jen v kontextu doby, kdy šlo o vymykající se dílo (Frič vychází z tohoto období více než se ctí, dokázal v něm překonat schematičnost v okupačním "thrilleru" Past a najít vnitřní patos a podstatu socialistického boje v Zocelení, natočit Císařova pekaře a Pekařova císaře - film jakoby z jiného světa, snad jen ty jeho agitační komedie nemusely spatřit světlo světa), z odstupem času však z filmu sálá chlad a přílišná jednoznačnost. ()

Reklama

papyrosaurus 

všechny recenze uživatele

Příběh o doktoru Janském a jeho krevních skupinách by měl patřit mezi základní znalosti každého člověka. Snímek samotný pak zaslouží vysoké hodnocení.....jako ukázka filmařského umu, jako argument, že né všechny filmy z 50. let byly agitky, a hlavně pro strhující výkon Vladimíra Ráže a Zdeňka Štěpánka !! ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Náš život byl stejně krásný, vždy v něm o něco šlo." Film Martina Friče o jednom z těch mužů, kteří svým objevem "předběhli dobu", jistě krásný je. Je přitom i postaven na dosti přesném popisu skutečného života Jana Janského, objevitele základní teorie o rozdělení krve do čtyř skupin a člověk se tak může toho o dané osobnosti hodně dozvědět. Třeba to, že prvním impulsem pro daný zásadní objev byla snaha Janského potvrdit si (nakonec zcela mylnou) hypotézu o vztahu krve a duševního zdraví dotyčného. Že byl Janský de facto psycholog jsem tedy neměl ani potuchy. Co mě tedy vůbec nepřekvapilo, byly všechny ty složité peripetie, které na Janského v souvislosti s jeho objevem čekaly. Mimořádně nadaní lidé nemívají často "na růžích ustláno" a Janský je toho názorným příkladem. Vladimír Ráž tuto postavu ztvárnil výborně a řada dalších hereckých osobností (z nichž bych vypíchl Zdeňka Štěpánka v zajímavě se vyvíjející postavě profesora Kuffnera) mu v tomto hezky sekundují. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v červnu 2020. Film Tajemství krve je vlastenecky zidealizovaným životopisem sérologa, neurologa a psychiatra Jana Janského. Vladimír Neff si životopisná fakta upravil k potřebám zvýšení vlastenecké hrdosti, ke zvolání pacifistického poslání, ke koncepční shodě se státní levicovou ideologií a k snad až zvrácenému pokusu o senzační podstatu skonání a souvislostí. Martin Frič si dal záležet na psychologii atmosféry osobních střetů a nezapomíná ani na tradiční lehčí nadhled. Jan Janský není po celém světě považován za objevitele krevních skupin, byť jako první provedl správnou klasifikaci těch čtyř krevních skupin, ale po uveřejnění se jimi dále nezabýval. Československo Janského objevilo až pár let po jeho smrti, a tehdy došlo k jeho určité glorifikaci, na níž se podílel také Neff. Hrdinou příběhu je MUDr. Jan Janský (vynikající Vladimír Ráž), psychiatr a zásadový muž. Hned na počátku své lékařské kariéry prahne po velkých objevech, prospěšných celému lidstvu. Nenechává se zastrašit nepřátelstvím, ani znechutit ústrky a Neff ho vysílá na průkopnickou cestu přes rakouské urážky až ke slávě prosperity. Důležitou postavou filmu je Karel Kuffner (velmi dobrý Zdeněk Štěpánek), zakladatel české vědecké psychiatrie, přednosta psychiatrické kliniky české lékařské fakulty a Janského mentor. Po formální stránce je spíš rasem, přesto drží podle svých možností nad géniem ochranou ruku. Hlavní ženskou postavou je Hedva (příjemná Jiřina Petrovická), dcera stavitele a Janského žena. Ona je tou oporou, která přemáhá i pochybovačnost a rozmrzelost vlastního manžela. Výraznou postavou je MUDr. Kozdera (příjemný Vlastimil Brodský), Janského kolega na psychiatrické klinice. I géniové potřebují poctivé pracanty, které neodradí ani pochyby vedoucího vědce, a dokonale naplňuje své životní poslání. Výraznou postavou je zde také MUDr. Pavel Regent (velmi zajímavý Svatopluk Beneš), bývalý a mnohem méně nadaný Janského spolužák s vhodným původem. Komplex méněcennosti se s uspokojením mstívá při každé vhodné příležitosti. Z dalších rolí: Janského vojenský sluha, i jeho chiméra a černý anděl Papík (Rudolf Deyl ml.), se sociální nejistotou již sžitý dělník Kolčava (Radovan Lukavský), Kolčavova ze stejných podmínek trudnomyslná žena Božena (Vlasta Chramostová), další méně schopnější Janského spolužák a gynekolog, MUDr. Vilém Kurzweil (Rudolf Hrušínský), přednosta chirurgické kliniky lékařské fakulty, profesor Kyselka (Gustav Hilmar), rozverný pacient psychiatrické kliniky (Václav Trégl), či největší pochybovači Janského osvětové přednášky o krevních skupinách (Bedřich Vrbský a František Filipovský). Tajemství krve je nutné brát z faktografické stránky s rezervou, nejde o oficiální životopisná data. Vlastenectví se vzhlédlo v romantismu a stvořilo poem a hymnus. Po dramatické a vztahové stránce jde o velmi dobrý film. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (7)

  • Při natáčení scény transfůze suplující odborný lékař provedl při filmování vpich levou rukou. Vladimír Ráž poté však jehlu vytáhl pravou rukou. S nedostatkem se Ráž obrátil na režiséra, který však scénu ve filmu již nechal. (M.B)
  • Autorem námětu i scénáře je Vladimír Neff. Pro knižní vydání napsal Neff novou zbeletrizovanou verzi Tajemství krve a ta vychází společně s texty Divadlo pro chudé a Zelené pochodně až v roce 1955. (NinadeL)

Reklama

Reklama