Girls

Komedie? Ale kdeže, celkově bych to přirovnal k IASIP nebo Seinfeld (morální povahou postav aka Páni, tolik narcisů (či spíše narcisek), že i některá květinářství blednou závistí. ), jen místo humoru jsou tu vztahová dramata (což lze v případě Seinfelda přičíst přítomnosti, resp. absence laugh tracku). Girls? Ale kdeže, spíš One main character girl, two side character girls, one guest star girl , sometimes guys. One main character girl neboli Hannah byla občas dost nesnesitelná, na druhou stranu občas až komicky a absurdně. Je však otázka, která mě napadla po několika rozhovorech, a to - kde končí Hannah a začíná Lena? A na kolika osobách se to projevilo? Aspoň, že tam byl ten vtipný meta komentář při tom čtenářském kroužku v Iowě. Reakce na kritiku formou self-aware strefování se do vlastní řady je sice fajn a asi to i bere munici lidem, kteří si stěžují, jádro problému to však neřeší. Two side character girls neboli Marnie a Jessa - ta byla zajímavou dekonstrukcí tropy manic pixie dream girl, kde sice ano, všechno klasické obsahuje, ale taky je úplný blázen (pokud si dobře vzpomínám, tak sociopat). Český dabing, ač většinu času dobrý měl několik much. Byl okleštěný, přičemž v tom původním se to jen hemží sprostými slovy - to je nejvíc vidět například v epizodě Triggering, kdy Hannah nadává Jesse a Marnie do blbých krav, originál sem raději přepisovat nebudu, řekněme však, že se rýmuje se slovy brotherducking runts, což je podle mě úplně jiná liga vulgarismů. Dále se tam dabéři často opakovali, napočítal jsem tam vždy minimálně 2-3 "Raye" za řadu, jestli za to může ořezaný rozpočet na dabing nebo neschopnost dabéru mít hlasový rozptyl je jedno, neboť výsledek je stejný. Největší provokace v té druhé kategorii byl člověk v autě v posledním díle, když Hannah ve vzteku odešla z domu. Už už jsem doufal po tom, co se vrátila před kamery máma Hanny, že by se vrátil Ray, ale nestalo se tak. Z čehož se dá vyčíst, že má oblíbená postava byl Ray. A Shosh. U té mě mrzí, že dostala v závěru seriálu tak málo prostoru (dějově z pochopitelných důvodů), její scény jako např. když byla opilá v Beach House či na večírku k zasnoubení v Goodbye Tour byly vynikající. Závěr seriálu z tohoto a jiných důvodů byl proto pro mě jeden z těch slabších. Adam a Jessa byl takový divný pairing. Chytal jsem z toho dojmy Joeyho a Rachel v Přátelích. Ale i Adam s Jessou byli méně otravný pár než nekonečné drama Marnie/Desi. Naopak mi tam chyběla Shosh (a Ray). Na úplný konec nám pak scénáristé naservírovali jejich slovy epilog, spíše však začátek nové kapitoly. Co se týče původních postav však hodně okleštěný. A sice ano, bylo fajn, že to neskončilo klasicky tak, že se všichni udobřili, nalezli happy end jako ve většině seriálů. Místo toho to skočinlo klasicky tak, že skutečný happy end a jak se stát dospělou ženou je mít dítě - jako většina seriálů. (30.03.2021)

Seriál ze života o holkách a klucích, jejich každodenních problémech a vztazích. Na rozdíl od přeameričtěných seriálů se složitýma zápletkama, drogama a chlastáním je Girls z pera Leny Dunham odpočinkovou záležitostí, která se vám dostane pod kůži, ani nevíte jak. Nic není moc přehnané a vyumělkované, což je mi sympatické. Každá postava má svoje problémy a nedokonalosti a tak působí velmi reálně. (Edit 2/17) Poslední tři sezóny koukám epizody tak, jak vycházejí, a hrozně mě baví. Přistihla jsem se, že na seriál často myslím a nemůžu se dočkat, až bude pokračovat. Což je úplný opak lhostejnosti, kterou jsem k němu měla ze začátku. Je jiný a tím pro mě zajímavý - baví mě cesty do nitra postav, jejich syrové dialogy a často kontroverzní témata, která odhaluje. Z pěti hvězd ale ubírám jednu za mdlý rozjezd. (20.08.2014)

Po pilotu: Není to nablýskaný, barvami zářící americký sitcom plný gagů, jak by se možná mohlo mylně zdát z plakátu, spíš sklouzává k britské konverzačce, trochu nevázanější (sex, vana, záchod). Ale nijak zvlášť jsem se nebavil a (nejen) hlavní hrdinka je nesympatická. Přesto si snad někdy udělám čas na další díl, abych seriál neodsoudil neprávem. (16.04.2012)

Během asi patnácti dílů jsem viděl čtvero hlavních nehrdinek vystřídat desítky chlapů, aniž by projevily o jediného z nich opravdový zájem sahající dál než do ložnice a vygenerovat stovky neexistujících problémů, aniž by chtěly aspoň jeden z nich skutečně vyřešit. --- Tuhle mi kamarádka vyprávěla, jak se jí rozpadají vztahy. Hádejte, na co se dívala po večerech. (04.02.2017)

Sex ve městě pro hipstery? Já byla tak naštvaná! Ne na seriál Girls, ale na sebe. Nejsem hipster ani zarytá fanynka Sexu ve městě, přesto jsem docela dost jeho dílů viděla. A po shlédnutí Girls mi v plné míře došlo, jak je Sex ve městě falešný a plytký (nejenom on, beru ho teď jako zástupce velkého množství podobných filmů a seriálů). Furt ty krásné šatičky, dokonalé make-upy, exkluzivní prostředí, bary, výlety, nádherné byty – o práci jen pár zmínek. A vztahy? Naprosto mimo realitu! Až v Girls – kterým jsem se dlouho vyhýbala, protože jsem čekala další tuctový seriál o milostných banalitách – jsem konečně našla normální holky (v případě Leny a její figury extrémně odvážné, vzhledem k tomu, jaké modýlky nosí – no a co?), normální problémy (ok v americkém provedení a prostředí) a normální vztahy. Někdy fajn, někdy průšvih, někdy nuda. Postavy jsou nejednoznačné, stejně jako v reálném životě (samozřejmě poněkud zdramatizované pro seriál), ale fantasticky to bylo vidět na postavě Adama, který začínal jako kluk, co je divný, lehce úchylný, na tu holku kašle, aby ji pak na konci druhé řady zachránil skoro jako rytíř – a ta proměna byla scenáristicky uvěřitelná. Protože takoví lidi jsou: někdy hrdinové, někdy zbabělci, většinou průměr. A téměř vždycky sobečtí a sebestřední. SHRNUTÍ: Díky, Leno, žes do toho šla tak upřímně a na plno. (17.10.2018)