Tři barvy: Bílá

"Život je svinstvo…" Tak v této časti barevné trilogie jsme se s Kieślowskim vážně moc nepotkali. Za mě určitě její nejslabší část (zvláště po přímo fascinujícím zážitku z modré). Nějak moc nevím, o čem to celé vlastně bylo. O rovnosti v dnešním nerovném světě, jak někteří uživatelé píší? No nevím, mě to celé hlavně přišlo (ze scénáristického hlediska) jako silně vykonstruovaný příběh. Už jen ta story o tom, jak někdo letí z Paříže do Polska v kufru, to měla být jako parodie? A celý ten příběh o outsiderovi, ze kterého se jak mávnutím kouzelného proutku stane úspěšný podnikatel a který získá zpět svou ztracenou sexuální výkonnost? Za mě pohádka, k čemuž je možná bílý/sněhobílí vizuál vcelku příhodný (ač zde není tak výrazný jako v předchozích filmem z trilogie), ale jinak? A celý ten závěr se zinscenováním vlastní fiktivní vraždy za účelem získání pozornosti bývalé manželky Dominique, to bylo co?  Neříkám, že jsem se vůbec nebavil a neužíval si Kieślowskeho režijní umění. Ale na víc než na tři hvězdičky to za mě dnes není. (06.09.2022)

Mám za sebou Modrou a ani jsem nedoufala, že ji něco může překonat. Teď nevím. Opět nádhera. Příběh o lásce tak intenzivní a silné, přitom bláhové, která se nezlomí, ani když se po ní šlape, a která zvlášť v dnešní době může působit naivně až směšně. Milujte někoho, kdo vás dostane na dno a vysmívá se vám.... a pak se pomstěte. Láskou. Ale počítejte s tím, že ty dvě věci jsou ve zvláštní konstalaci a možná, že se promísí tak, jak jste to nechtěli. Říkám : MOŽNÁ. (26.08.2005)

Kieslowskeho Karol pôsobí ako opozitný brat Herzogovho Strozseka. Herzogova postavička s podobne nevýraznou tvárou a posmutnelými očami sa pretĺká do čoraz väčšej psoty pri odcestovaní do cudziny, Kieslowskeho protagonista sa dokáže z bezútešne bielej, v ktorej začal blednúť vo Francúzsku, vo svojej rodnej zemi nečakane "vyfarbiť". Aspoň na povrch. ................ Kieslowski v bielej časti trilógie farieb opakuje všetky silné stránky étericky tiaživej Modrej (práca s farbou a jej symbolizmom, narábanie s detailami, hudbou, obrazom a scenárom, skvelé ovládanie emotívnosti) v (nielen vizuálne) stlmenej podobe menej subtílneho a bolestivo krehkého príbehu (Modrá bola skvelo kumulovaná vo veľmi komornom prostrední so sýtofarebným vizuálom hrajúcim sa s možnosťami obrazu a jeho symbiózy s hudbou). ................... Pre Bielu je príznačná menšia amorfnosť, pridanie trpkého humoru do dejovejšieho rozprávania a obšírnejší tematický rozsah, naďalej zahŕňajúcim základnú tému intenzívnej vnútornej bolesti vyvolanej láskou a stratou, melancholickej nostalgie a túžby odtrhnúť sa od vlastnej minulosti, ktorá je však nerealizovateľná. .......... Biela a Modrá sú dve varianty, dva príbehy s rovnakým princípom, vychádzajúcim zo základov, ktoré sú odlišné rozsahom , no naďalej príbuzné v princípoch ich spracovania a emocionálnej základni. (30.03.2014)

Druhá část trilogie Tři barvy, která působí po úvodním dramatickém díle velmi osvěživě a odlehčeně. Komediální stránka filmu se nese v typickém, nenásilném a milém Evropském stylu. Zbigniew Zamachowski je parádní a připomínal mi charakterový mix mezi Alanem Rickmanem, Samem Raimi a Romanem Polanski:) A Julie Delpy je nádherná. (25.11.2012)

Môj prvý dojem bol, že Karol bol zbytočným človekom. Vzhľadom na to, že úloha komentáru je ale iná, musím, konštatovať, že to príbeh pomsty zradeného človeka. Hovorí o pocite naplnenia, ktorý by sme chceli dosiahnuť tým, že inému vrátime, čo nám dal – nakoniec ale ublížime aj sebe. V tomto je Biela o tom, ako Karol ktorý dosiahol takmer všetko nedosiahol vlastne nič. Pre mňa osobne príbeh slabší ako Modrá. (20.07.2006)