Trois couleurs - Blanc
Trzy kolory: Biały
Tri farby: Biela
Three Colours: White
Three Colours: White
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Zbigniew Zamachowski, Julie Delpy, Janusz Gajos, Jerzy Stuhr, Grzegorz Warchoł, Jerzy Nowak, Aleksander Bardini, Cezary Harasimowicz, Jerzy Trela (více)Obsahy(1)
Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (160)
Druhá část trilogie Tři barvy, která působí po úvodním dramatickém díle velmi osvěživě a odlehčeně. Komediální stránka filmu se nese v typickém, nenásilném a milém Evropském stylu. Zbigniew Zamachowski je parádní a připomínal mi charakterový mix mezi Alanem Rickmanem, Samem Raimi a Romanem Polanski:) A Julie Delpy je nádherná. ()
Poslední z trilogie, který jsem ještě neviděl, i když v pořadí vlastně druhý, aby byla dodržena návaznost. Kieślowski byl natolik jedinečným režisérem, že prostě nemohl zklamat ani tímhle filmem, který se místy tváří komicky, ale vždycky máte pocit, že zasáhne do živého. Výborné herecké výkony, ale ještě lepší scénář. ()
Nebavil som sa, príbeh ma nezaujal, proste podľa mňa obyčajný film. Tak ako by som Modrú nazval skôr čiernou, tak tento si podľa mňa zaslúži pomenovanie šedá. Nič moc veru, natočené v roku, v ktorom napríklad Forrest Gump, či Vykúpenie z väznice Shawshank a ono to je taký nepríťažlivý, miestami nudný film. Príbeh chudáka by som si vedel predstaviť aj inak, toto je také predvídateľné, niečo čo som skôr čakal. Jednoduchá sranda. ()
Nejslabší článek Kieslowskeho trilogie. Oproti Červené a Modré se mě tento příběh příliš nedotknul, nemá ani tak sofistikovaný, symbolický a hluboký děj. Rovněž použití bílých prvků v záběrech bylo nepostačující a nebylo tak bijící do očí jako v případě Červené. To ovšem nic nemění na tom, že se jedná o velmi kvalitní film pojednávající o lásce, odkopnutí a pomstě právě prostřednictvím oné lásky. Rovněž je to film lehce si pohrávající s historickými souvislostmi, jejichž zpracování divák historie znalý jistě ocení. ()
Stejná preciznost jako v Modré, ale příběh a postavy o řád vykonstruovanější, umělejší. Snad proto ke mně Bílá nemluví zdaleka tak srozumitelným jazykem: jemné odstíny výrazů tváří vidím, ale tentokrát v nich často tápu stejně jako v některých činech a motivacích (nepochopil jsem bohužel ani, co se snaží Dominique v závěru sdělit gesty, dokud mi to její představitelka nevysvětlila v bonusech) a tudíž se na mnoha místech bezprostředně emočně nechytám. Na druhou stranu, velké plus je všudypřítomný trpký humor a polská zemitost (mj. tradičně výborný Jerzy Stuhr ve vedlejší roli). Třeba se to napodruhé usadí, zbude-li v životě čas na podruhé. ()
Galerie (55)
Photo © MK2 Productions
Zajímavosti (7)
-
Podľa titulkov funkciu asistenta scenáristu mala Agnieszka Holland.
(Autogram)
- Juliette Binoche a Florence Pernel, tedy hvězdy Kieslowského filmu Tři barvy: Modrá si oba ve filmu zahráli epizodní roli. (pUnck)
- Téměř každý záběr ve filmu obsahuje alespoň jeden bílý objekt. (pUnck)
Reklama