Já, Olga Hepnarová

bože to je zhovadilost, holka co se chová nesmyslně (i vzhledem ke svým pravidlům) a všichni žmoulají nepřetržitě žváro v puse. na to se nedá koukat. Přeci když děláte film o komkoliv tak musíte vysvětlit nějak jeho pohnutky, ale tam se dějí věci zcela bez návaznosti a logiky. Ze slušnosti nedám odpad, zatím (29.01.2017)

Upřímně, horší český film jsem neviděl. Příběh je zajímavý, ale místo toho, aby ho režiséři udělali ještě poutavější, tak ho akorát zkazili. Je to tím, že si asi chtěli hrát na umělce, ale tímto akorát vznikly neuvěřitelně dlouhé a nudné záběry. Kdo se podívá na trailer, tak už nepotřebuje vidět film. V traileru jsou asi nejzajímavější záběry z příběhu a film je akorát prodloužený trailer, který vám nic nového neřekne. Je to strašně předpovídatelný. Hepnarová, poslední popravená žena v ČSSR. Každý si asi tuto informaci přečetl předtím, než šel do kina. No a čekáte, že vás v kině překvapí něco zajímavého z jejího života a ona je to nuda, nuda, nuda až nakonec ji nečekaně popraví. Film má zaujmout psychicky, ale to se autorům vůbec nepodařilo. Ta hlavní podstata, kvůli které Hepnarová zabíjela, tam není. (20.03.2017)

Více takhle "špatných" českých filmů. Těšila mě snaha nebýt banální a divácky pitomý. (22.04.2017)

Rozvláčné tempo v kombinaci s černobílým obrazem na jednu stranu krásně dává vyniknout niternímu chladu a temnotě hlavní antihrdinky (která je sama rovněž skvěle zahraná), na druhou stranu v závěru vyloženě křičí po naturalističtějším nebo dynamičtějším zobrazení, kterým by vyvrcholilo ono tiché a až netečné líčení života Olgy Hepnarové. Jinak ale není co vytýkat, výborně pojatý portrét vražedkyně. (11.07.2017)

nevim co si o tom myslet. tak byla mesuge nebo nebyla? (04.11.2017)

Olga Hepnarová, poslední popravená žena v Československu, po letech čekání dostala "svůj" film. V režii dua Tomáš Weinreb (který si téma dostatečně osahal už v roce 2009 snímkem "Všechno je sračka") a Martin Kazda (kteří se podepsali i pod scénář) můžeme sledovat utrápený život Olgy Hepnarové včetně (nejen) jejího tragického konce. Tvůrci se rozhodli pro zpodobnění do černobílého filmu, což ve výsledku působí velmi dobře a jen to podtrhuje dobrou atmosféru snímku. Chvílemi jsem si dokonce říkal, že není možné, že se dívám na český film, až tak vyloženě "nečesky" to totiž působí. OK, hlavní hrdinku hraje Polka Olszanska a na nějaké formě spolupráce se podílela i Francie, Slovensko a již zmíněné Polsko, ale jinak to skutečně JE český film, jen se tak úplně netváří - což je mimochodem moc dobře. Snímek se tak vyhýbá všemožným kýčovitým stereotypům, daleko za sebou nechává i stopové množství patosu a divákům tak umožňuje "popást" se na působivých kamerových záběrech, na pomalém tempu, které často nechá na obrazovce takřka statický obraz po více než minutu. Fantastická je také představitelka Hepnarové - polská herečka Olszanska. Velmi dobře se jí povedlo zachytit posturologii Hepnarové, její tělo připomíná bytost krátce před zhroucením sama do sebe, či tak trochu i chodící mumii (málo se pohybující paže při chůzi), což byla konenckonců i jedna z přezdívek Hepnarové v pracovním kolektivu (aspoň tedy podle filmového scénáře). Plusem na hlavní postavě je podle mě také to, že ji hrála cizinka, protože při dialozích na scéně většinou ostatním hercům moc nerozuměla, což mohlo jen umocnit pocit odtržení Hepnarové od okolního světa. Největší pozitivum si ale nechávám na záběr. Ve filmu není mnoho dialogů, tvůrci tak neakcentují takřka obligátní potřebu většiny současných českých filmů vše říci slovy (někdy dost polopaticky). Já, Olga Hepnarová spíše než na vysvětlující rozhovory sází na silné filmové scény, kterými děj posunuje kupředu. A ono to funguje fakt skvěle. (22.07.2018)

Michalina Olszańska - neskutečný výkon! (30.12.2020)

Viděno v kině Metro 70 v Prostějově dne 24. 3. 2016. Přítomno mírně přes 60 osob (sál s kapacitou 370 míst). Film splnil to, co jsem od něj čekal. Na pět hvězdiček to rozhodně není, ale na čtyři ano. Pokud bych uvažoval o třech, je tu neuvěřitelný výkon Michaliny Olszanské, který mě přesvědčuje o právoplatnosti čtyř hvězd. Ostatní herci nedostali ve filmu moc prostoru, s výjimkou Melíškové, Pechláta a Šoposké se jedná vlastně o štěky. Je velice dobře, že byl natočen film o Hepnarové a to takový, který jí nefandí ani jí vyloženě neodsuzuje. Strašná tragédie, že kvůli psychicky nemocné ženě (přitom mladé, krásné a ne hloupé) zemřelo tolik lidí. V době, kdy platil trest smrti, ani jiná možnost jejího konce nebyla, přesto určitě byla možnost, jak se událostem z 10. 7. 1973 dalo předejít. V novodobých českých dějinách donedávna jedinečný příběh (ano, jedině uherskobrodské události z února 2015 připomínají zločin Hepnarové - především počtem obětí). Mimochodem film o Hepnarové by se dal natočit znovu - jako nákladný psycho thriller (samozřejmě s hudbou a barevný) - a určitě by to znovu stálo za to. Odmítám názory, že by se neměly točit filmy o reálných záporných a tragických postavách. (27.03.2016)

Olga Hepnarová je kontroverzná osobnosť chlapčenským správaním, chôdzou, činom, myšlienkami... Voľba koho obsadiť do hlavnej role preto robí minimálne polovičný úspech snímku. Michalina Olszańska bol viac ako výborný výber. Stotožnenie sa s postavou je fakt silné a dosahuje svetových kvalít. Sledovať ju v čiernobielom prevedení, ktoré ináč veľmi chválim, bol veľký kino zážitok. Ostáva zhodnotiť ostatné - a to sú samotné životné epizódy Hepnarovej. Skrz lesbické scény a popíjanie so srandovným týpkom v krčme som sa poriadne nedozvedel viac o nej samotnej. Skrátka jej listy, ktoré majú hutné myšlienky, mi len hovoria, že sa cítila v spoločnosti ako veľký introvert a povedal by som mrzák. V tomto mi film nesadol, ale rozhodol som sa ho akceptovať aj napriek málo informáciam a vysvetľovať si ho ako sondu do hlbín intovertnej duše zraneného človeka. Zraneného, ktorý si myslí, že je zranený. Tvorcovia však nemuseli polopatisticky vykresľovať záver, kde každý vie ako to skončí. Posledných 10 minút schizofrenických názorov a výlevov hlavnej hrdinky bolo úmorných, ako aj samotná poprava. (02.04.2016)

Půl hvězdičky za kameru a půl za Kláru Melíškovou. Jinak fakt hrůza od strnulejch dialogů, nenavazujících střihů i nedůvěryhodnost hlavní role. (10.04.2016)

Z jedné strany, od ženských jsem slyšel - to bylo psycho, měla jsem husí kůži, z druhé strany od chlapů přesnej opak - ty vole, to si nepouštěj, to je ztráta času. No jsem tak napůl mezi oběma - husí kúži jsem sice neměl, ale nebylo to ani úplně na hovno. Jak moc se tvůrci drželi pravdy a faktů se můžete dozvědět na youtube v půlhodinovým dokumentu, myslím, že se jim to povedlo. Hepnarová byla magor, o tom žádná. Ve filmu můžem postupně sledovat, co stálo za tím, proč udělala, co udělala. Problémy a nepochopení doma, pokus o sebevraždu, pasťák, šikana, přehlížení v práci, krach ve vztazích, využívání od přátel. Zárovenˇ ale byla dost inteligentní a bez depresí to mohla dotáhnout úplně jinam. Prostě to v ní tak vřelo, bujelo a rostlo, až se rozhodla to lidem vrátit. Taky mám někdy sklony v práci všechny pozabíjet, to asi každej, ona prostě byla tak nervově v hajzlu, že jako jeden z mála se rozhodla to lidem vrátit za všechny otloukánky. Samotnýmu filmu určitě pomohlo, že byl natočenej černobíle. Byly tam sice pasáže, který jsou nicneříkající, ale ty zapadnou do celkovýho obrazu a čekání, kdy se to už stane, takže stejně sedíte, čumíte a čekáte, aby vám náhodou něco neuteklo. Klobouček před hlavní představitelkou, té se dá fakt věřit, že má sklony k něčemu, co si lidi budou pamatovat dlouhý roky. (20.08.2016)

Uvítala jsem, že film byl černobílý i výběr hlavní herečky. Hrála skvěle. Ale... pokud člověk nezná dopředu detailněji celý příběh O. H., příliš mu film nedá, protože děj je velmi zkratkovitý. Celkově tedy spíš zklamání. (08.10.2016)

Syrový, do černobílého kabátu oblečený a díky tomu ještě autentičtěji působící, portrét zbýdačené osamělé duše, která nedokázala najít oprozumění a za své vnitřní utrpení se rozhodla exemplárně pomstít společnosti. Tíživá dobová atmosféra je do maxima zesílena dlouhými záběry, nulovým hudebním podkreslením i výkonem Michaliny Olszanské. (21.02.2017)

Naprosto skvěle pojatý film. Zachovávat k životnímu příběhu vražedkyně přísně neutrální postoj je velmi dobrý tah. I proto ve snímku nevidíme, jak těžký život Olga měla, čím si prošla, co jí dovedlo k takovému činu. Nějaký ten prvek, který by jí ospravedlnil a nutil nás s ní soucítit tu prostě není. To je sice přístup velmi nedivácký, nikoliv však filmový požitek zhoršující. Ba naopak. To, co vidíme je jen několik více či méně říkajících střípků z jejího života, které jsou velmi jemně poskládané. Ač ano, musím uznat, že několik mi jich tam trochu nešikovně přebývalo a lehce rozbouralo dokonalou celistvost. Někomu by se mohl tento film jevit až přehnaně artový. Každá scéna je opravdu protáhlá o trochu více než by bylo nezbytné. Autoři nám ale touto uměleckou formou poskytují dostatek prostoru se do hlavní postavy vcítit, ve fragmentech jejího života hledat a domýšlet si odpovědi na nevyřčené otázky. Právě tohle je jedna z nejdůležitějších a zároveň nejzákeřnějších věcí tohoto filmu, která zapřičiňuje, že se nám film zaryje tak hluboko pod kůži. Jediné, co mi zde trochu vadí je, že se autoři až přespříliš soustředili na Hepnarové sexuální orientaci, která se nesla prakticky celým filmem a přesto pro něj nebyla tolik stěžejní. Nebylo by však možné dostat se nám tak hluboko pod kůži pokud by ty malé kousíčky nebyly tak dokonale natočené. Záběry za použití statické kamery, jsou brány z tak dokonalých úhlů, že se mi z toho chvílemi opravdu zatajoval dech. Genialita vizuálního provedení čerpající ze svojí minimalističnosti je naprosto nesporná. K hutné atmosféře přispívá i absence hudby, což dělá film velmi čirý, autoři nás nijak neovlivňují ani hudebním podkreslením. Největším skvostem ale stále zůstává představitelka vražedkyně Michalina Olszańska, která společně s Klárou Melíškovou předvedla neskutečný herecký výkon. Čtení Hepnarových dopisů a její křik před popravou mi v hlavě bude znít asi ještě hodně dlouho. Velmi doufám, že Michalinu uvidíme v českém filmu čím dál častěji. A také pevně věřím tomu, že se český film každým krokem blíží z té nehorázné žumpy, na jejímž dně se již několik let nacházel a že Já, Olga Hepnarová je důkazem toho, že se blýská na lepší časy. |95%| (07.03.2017)

Tak se nám kluci režisérští vyřádili a udělali "cool lesbian smoking art". Doufám, že si to pořádně na place užili. Nic proti Michalině,ale s psychologií to nemá zhola nic společné. (03.11.2017)

Životopisným filmom dávam vždy nejaké to prilepšené hodnotenie + hviezdička navyše za lesbickú scénku. Dôvody, prečo Olga Hepnarová spáchala tento čin, ešte stále nie sú jasné, aj keď je tam mnoho indícií, ktoré vedú k nejakému určitému záveru, ale Michalina Olszańska ju zahrala výborne. (04.11.2017)

Výborná kamera (dokonalý každý záběr), zbrklý střih (asi aby na to zvládli koukat i diváci mladší 30 let - máte pocit, že je film sestříhaný na polovinu a část děje chybí). Tíživá atmosféra socialistického československa (podaná bez patosu)... Dobrý tah byl obsadit "neokoukané" tváře z Polska. Hlavní hrdinka ráda řídí auto. Hodně, prakticky sále, kouří... píše si deník deprimované introvertní intelektuálky. Pak zabije cca 15 lidí tím, že je přejede náklaďákem. A divák vlastně neví proč. (04.11.2017)

Vůbec nevím jak ten film ohodnoti. Jisté je ale jedno - z tak silného a tragického příběhu(navíc velmi známeho) mohli režiséři dostat daleko více, Proč ve filmu vůbec nebylo zmíněno těžké a silně depresívní dětství a dospívání Olgy Hepnarové. Vůbec zde nebylo vysvětleno, co ji vedlo k tomu šílenému činu. Místo lesbických scén se měli režiséři více zaměřit na její psychiku. Ano byla to vražedkyně a poprávu dostala trest smrti. Ale co ji k tomu vedlo, zde byl velký prostor, třeba i jen pro hypotetické úvahy. Ale tvůrci se ani o toto nepokusili. A tak z velkého námětu se spoustou možností vznikl jen velmi průměrný a rozpačitý film, z něhož vyčnívá jen vynikající herecký výkon Michaliny Olszaňské. (06.11.2017)

Černobílému snímku odpovídá i zpracování: nuda a šeď. Ztráta času... (27.01.2018)

Z Michaliny - Olgy mám osypky ještě teď, jak uvěřitelně zahrála smutnou a ukřivděnou lesbickou holku. Bez hudby a černobílé. (25.03.2018)