P.K.

Moje první setkání s Bollywoodem. Byl jsem připraven na všeobecně známý věci, jako je přemrštěná stopáž zapříčiněna závislostí Indů na tradičním křepčení za doprovodu jihoasijskýho hýkání a podobný zbytečný kulturní vsuvky. Co mě ale trochu překvapilo, jak se ve filmu řeší společenský a hlavně náboženský otázky. Že by prohnilá ruka progresivismu začala úřadovat už i v takovejch destinacích? Hmm, je to mor... P.K. je celkem nudnej, hlavně v první polovině. Čumíme na variace různejch vtípků a situací, kterými si musí procházet chudák emzák ztracenej na naší planetce. Známe. Ale aspoň se dá potěšit oko tou Anežkou z Dillí. Pak se začne řešit nosný téma filmu a trochu se zvednou otáčky. V závěru se mnou dokonce malinko zacloumala paní Emoce, takže jsem to neposlal vyloženě do pekel, ale nemělo to jako celek tolik šťávy, jak jsem si maloval. Zkrátka mi tam chybělo víc vtipu a víc sci-fi. Ale ještě to s Indama někdy zkusím. (28.05.2021)

Já prostě tyhle bollyfilmy asi nějak neumim. Nápad a scénář je nejmíň na čtyři hvězdy, zpracování (za mě) nejvíc na jednu. Takže za mě mezi dvěma a třema; nakonec se přiklánim spíš nahoru, protože konec a některý ty myšlenky týkající se náboženství a podobně byly fakt skvělý. Je to ale strašně přehnaný, estrádní, přehrávaný, pitvořící se, přebarvený, přeplácaný, zdaleka ne všichni uměj hrát, taky mě rozčilujou ty postprodukčně přidávaný zvuky, se kterejma to pak působí jak sledování Neváhej a toč - někdo by na to všechno možná řek, že to je prostě Indie, prostě Bollywood, a možná by měl pravdu, ale mně to jednoduše nesedne a jednoduše mi to nepřijde dobrý. To je samozřejmě čistě subjektivní záležitost. Ale nějak od půlky filmu, jak se PK naučil mluvit, to začalo získavat novej rozměr - a to, jak se pak začal stavět tomu tlustýmu papalášskýmu prasopsovi a jak tam pak na pozadí těch různejch náboženskejch otázek a problémů komentoval nejen víru, ale svět jako takovej, tak jakkoli to byla průhledná a trochu přeslazená agitka za svět krásnější, tak to prostě bylo skvělý a sedlo to jako prdel na hrnec (předevšim nosná myšlenka o "wrong number" - špatnym čísle, který si vzájemně dáváme ať už na Boha nebo na lidi kolem nás a pak se divíme, že je něco špatně a viníme z toho nejvíc Boha; o nálepkách křesťan-hinduista-muslim atd., který si zas vymysleli a začali používat jen lidi a s podstatou problému nebo s pravou vírou nemaj nic společnýho... - za to všechno opravdu klobouk dolů). Povedla se kupodivu i ta romantická linka, která neskončila tak moc růžově, jak jsem se bál; ta holka sice byla ošklivá jako noc, ale toho Pakoše jsem jí přál. A písnička 'Love is a Waste of Time' se mi už dokonce normálně líbila! Takže sečteno podtrženo - ta forma mi sice obecně nesedne a na začátku mě to sralo strašně, ke konci mě ten film ale potěšil tim, jakou má hloubku a že nejde o žádnou plytkou a odfláklou komedii, která byla natočená jenom proto, aby na ní někdo vydělal, ale že si na tom scénáři někdo fakt dával záležet - ta zápletka je prostě nejen chytrá, ale hlavně i osvětová. (23.09.2016)

Rozhodne sa nenechajte zastrašiť prvou časťou filmu. Mal som problém zvyknúť si na hrdinu, ktorý sa mi zdal riadne nesympatický. Rovnako dosť trápny humor. Myslím, že tie úlety mali odľahčiť tému, ktorej sa tento film bude venovať v druhej časti. A tou je hľadanie Boha a skúmanie náboženstiev. Pocit z celého filmu nakoniec veľmi pozitívny. Originálne podaná dilema. Mimozemšťan hľadá svoj ovládač, nevinný, správajúc sa ako "malé dieťa", nepoznajúc klamstvo. A potom prídu tancujúce autá... Hodnotím to ako veselý film, ktorý nenapádne pritvrdzuje.... (03.03.2018)

Rajkumar Hirani po skvelých 3 Idiots prináša po 5 rokoch ďalšiu parádnu dramédiu, a opäť s vynikajúcim Aamirom Khanom v hlavnej úlohe. Tentokrát však Rajkumar vsadil na parádnu náboženskú a spoločenskú satiru, ktorú zrealizoval prostredníctvom mimozemského muža nazvaného PK. Začiatok možno trochu rozpačitý, ale potom už to bola satirická dramédia ako sa patrí. Všetko to čo PK prezentoval ohľadom náboženstiev a viery je naozaj na zamyslenie a je možné, že mnoho ľudí v nábožensky rozmanitej Indii tento film trochu pobúri, ale naozaj tá prezentácia veľmi primeraným spôsobom argumentovala mnohé otázky ohľadom viery a cirkvi ako takej (btw. ďalší výborný indický film s podobnou témou náboženskej satiry je aj OMG). Každopádne, PK naozaj nesklamal - skvelý scenár, sympatické postavy, pozoruhodné posolstvá na zamyslenie, príjemný soundtrack (až na tie marťanské zvučky),... celkovo teda vydarený kúsok. 5* (25.01.2015)

Film trochu připomíná pohádku - Jak pejsek a kočička vařili dort. Jednotlivé ingredience jsou dobré a chutné, ale dohromady je to takový mišmaš, ze kterého mi na rozdíl od velkého zlého psa sice nebylo špatně, ale také se nejednalo o žádný gastronomický zážitek. Khan má buď dobré vizážisty, suprovou genetickou výbavu nebo bobule proti stárnutí (chci je taky). Hudba je chvílemi neuvěřitelná. Jeden z hudebních motivů byl jak vystřižený z nějakého obskurního televizního pořadu typu Kolotoč. Některé scény balancují na hranici nesnesitelné trapnosti, že kdyby se jednalo o evropský film, tak to okamžitě vypínám. U Indů to člověk toleruje. Část národa, která si dává do chrámů plyšové opice a slony (viděl jsem to na vlastní oči), má ke kýčovitosti jiný vztah než my:-) (07.08.2015)