Dvojí život Veroniky

Výborná kamera, působivý hudební doprovod, vynikající herecké výkony..ano, i toto je důležitým prvkem tohoto lyricko-epického snímku. Ale hlavně jde úplně o něco jiného. Nádherná obrazotvornost, která nám poskytne milion a jeden důvod k zamyšlení, ne nad tím jak to myslel režisér, ale zamyslíte se sami nad sebou..film jednoduše (ano..jednoduše) osloví vaši duši, ovšem následné úvahy jsou mnohem složitější. Zkrátka tohle by měla být povinnost pro každého myslícího člověka. Pro mne to byl jeden z nejemotivnějších filmových zážitků vůbec! (25.02.2006)

Z Dvojího životu Veroniky jsem trochu zmatená. Nebylo to špatné. Nešlo o vyloženě umělecký film s dlouhými nezábavnými pasážemi, kdy si režisér hraje na intelektuála. Ale... Proč tenhle film v znikl? Co má divákovi říct? Idea dvou propojených žen, které zároveň nejsou (nejsou?) sestrami a cítí, co se té druhé děje, je velmi zajímavá. Ale je tohle to podstatné? Nevím, nedokážu se v tom pořádně zorientovat. Ale cítím v tom něco hlubšího, proto nemůžu film odsoudit jako podprůměrný brak, protože to si zkrátka nezaslouží. Na to se mi moc líbil. Je to jako s chlapem - něco z něj vyzařuje, nedokážete to popsat, ale dokonale si vás omotal kolem prstu :) (hlavně scény s loutkami se mi líbily) (02.12.2011)

Veronika, verný obraz. Teda aspoň význam mena to hovorí. Aj toto je verný obraz čistého estetična. Čo by bol ľudský život bez krásy, bez hudby. Za veľa by to nestálo. Týmto pánovi Kieślowskiemu ďakujem za uľahčenie a spríjemnenie môjho bytia. Ak by hudbu robil aj Henryk Górecki, už by to asi ani nebolo z tohto sveta. (09.12.2016)

Skutočne úžasný zážitok. Forma nezaostáva v ničom za obsahom a obraz spolu s nádhernou hudbou oškriabali nánosy zo všetkých kútov mojej duše. Maryla vystihla najzákladnejší pocit z toho kotla, ktorý preteká. Každí z nás občas umiera a zároveň dostáva druhú šancu. Je škoda si to neuvedomiť. A tiež vraždí, čo tu hlavným mottom nie je, napriek tomu to spomína inde. Myslím , že smútok duše režiséra je pozbieraný z mnohých životov a aj tak ešte nechal pre mňa, či pre Teba. Milujem jeho ohľaduplný žiaľ, pozbavený nánosu teatrálnosti, tak skutočný a trvácny, ako len melanchólia môže byť. Ďakujem. (06.07.2006)

Jednu hvězdu za hudbu, zejména překrásné vokály. Druhou hvězdu za Irène Jacob, jejíž Veronika dokáže udržet napětí i ve chvílích, kdy film téměř stojí. Třetí hvězdu za všechny ty malé věci a myšlenky, které si může divák jako datel vyzobávat. Čtvrtou hvěždu za to, že znám jednu "svoji" Véronique. • Co jsem ocenil, byla snaha K. Kieslowského vyjádřit nitro člověka a převést ho na filmové plátno. Znáte ten pocit, kdy se cítíte výjimečně, zvláštně? Ten pocit, který nedokážete uchopit slovy, ale uvnitř vás tvoří spojitou kulisu emocí, pocitů a zkušenosti? Ten pocit, který vám dává pochybovat, zda svět kolem je skutečný, který vás nutí se ptát: opravdu je všechno kolem tak průzračně snadné, jednoduché. Opravdu jenom já v sobě mám energii dělat věci jiným způsobem, vidět věci jinýma očima, snad zároveň na tisíce způsobů? Přesně tento pocit se alespoň z jedné jediné setiny povedlo géniu Kieslowkého vyjádřit. A před tím samotným smekám. Plné hodnocení nedávám, protože jsem se místy nudil - možná snad proto, že je mi myšlenka Veroniky tak blízká. (11.02.2008)