Ten třetí

Wou tak toto je v podstate dosť ťažko pochopiteľný film, ale keď si nájdete celý jeho význam pochopíte, že v ňom naozaj niečo je a to niečo čo v ňom je vo filmoch vyhľadávam. Aj by som sem možno dal spoiler, ale tak každý film môže pochopiť trocha inak a tak snáď nie je treba. Možno sa, ale nájde zopár ľudí čo film vôbec nepochopilo, ale s tým sa nedá nič robiť. Film je dobre zahraný a je v ňom veľké množstvo tajomstiev, ktoré sa nedajú na prvý pohľad pochopiť a treba sa nad všetkým zamyslieť a bádať viac do hĺbky. Je to viac príbehov, alebo je v skutočnosti len jeden? Ono vo filme na konci je to vysvetlené naschvál slabo, alebo naschvál nejasne. Herecké výkony sú výborné z dôvodu, že vo filme hrá naozaj zmes tých najlepších hercov a tak chválim hereckú selekciu (výber). Sľubovaný OBROVSKÝ SPOILER pozor nečítaj to! je to fakt SPOILER : všetko čo sa stane vo filme sa odohráva v hlave autora čo píše svoju knihu KONIEC SPOILERA. (15.08.2016)

Haggis spletité mozaiky lidských osudů zvládá z velkým přehledem na výbornou. Už jich napsal i zrežíroval několik. O to více mě zaráží jak nezajímavou a neatraktivní podívanou si pro nás připravil ve svém posledním snímku. Third Person scénáristicky moc nedrží pohromadě a ozvláštňuje jí pouze zajímavý twist v podobně prolítání dvou časových a geografických linií. Jednotlivé příběhy nedrží dohromady a jako samostatný příběh nejvíce funguje ten s Adrienem Brodym. Herecké obsazení je tu opravdu unikátní a počet velkých hereckých persón je opravdu unikátní. Nic naplat, je to dlouhé a nezajímavé. Příště prosím lépe. (20.12.2015)

Haggisův návrat k příběhovým propletencům se rozhodně povedl. Na rozdíl od Crash totiž netepe do kontroverzních společenských témat, a tedy nijak je ani sám sebe neshazuje, ale je pouze prostou, snad až egoistickou uměleckou výpovědí. Ačkoli je tedy škoda, že princip meta-narace se dá odhalit nepřiměřeně brzy, jednotlivé příběhy a jejich závěrečné prolnutí v perfektní a i tak poměrně nečekanou pointu mají v tomto neprůhledném, kousavém a (přesto/proto) citlivém pojetí nečekanou sílu. Že se tedy autorovi podařilo ukočírovat takhle komplexní představení, kde všichni Oni i Ony září, kdy do sebe nakonec všechny dílky dokonale zapadnou, a to včetně těch, které se zdály být samoúčelnou sponou, a kdy si žádná z těch hereckých osobností nekrade film pro sebe a zároveň má kvanta prostoru na vyniknutí - to je úspěch, za který si Haggis konečně zaslouží ovace ve stoje. Jediné, co mi v nich zabránilo byla dvousečnost takhle promyšlené formy, kdy jsem se kvůli neustálému rachotu mozkových závitů málem nedokázal vžít do individuálních povídek a soucítit se všemi verzemi Jeho a Jí. Bohudík však v této rovině zachraňuje co se dá znovu mistrovská hudba Daria Marianelliho. (14.01.2015)

Paul Haggis vidí svět zoufale černobíle, což je znát pokaždé, když vlastní scénář také natočí. Říct, že jsou jeho postavy ploché zní jako fráze, řeknu to jinak: jsou nepravděpodobné, stejně jako situace, do kterých je žene. O něco míň to bylo znát na Crash, podstatně víc je to vidět na obdobně vystavěném Third Person. Pokud se chopí Haggisova scénáře jiný režisér, může to dopadnou dobře, jako v případě Million Dollar Baby. A pokud to zahrají dobří herci. Third Person bohužel táhne dolů i mizerné obsazení, taková Olivia Wilde je možná zajímavým způsobem krásná, ale to je tak všechno. To nezachrání ani skvělý Liam Neeson nebo Adrian Brody. (24.09.2014)

Zase jen další Knoflíkáři s takovým uměleckým přesahem a hloubkou, blablabla... Nechutná nuda u navzájem se prolétajících osudů způsobila, že jsem si vyžehlil, složil a uklidil, utřel prach a zalil kytky. Pak jsem to v čase místy kousek posunul a přesvědčil se o osudovosti děje a konání postav, postavil si stroj času a vrátil se tak o 120 minut zpět, abych zabránil plýtvání časem a mohl si vyžehlit, uklidit a zalít u něčeho smysluplnějšího. Svůj čas jsem zachránil, čas těch hereckých jmen, jimiž je film napěchován, už ale uplynul, zcela zbytečně. (05.10.2014)