Život je pes

Stále svěží komedie, která na svou dobu neuvěřitelně inteligentně pracuje s pointováním situací, návratnými motivy a hlavně slovním humorem, který bohatě čerpá s třeskuté dvojznačnosti. Navíc je děj podán dynamicky a graduje ve skvělém dvojnickém závěru. Haas ovládá plátno a Mandlová mu zdárně sekunduje, škoda, že Haasova škola z ní bez jeho přítomnosti vyprchala a znovu v ní musel talent dolovat až Vávra. Velmi příjemná byla i Svozilová v opravdu ulítlé roli milovnice vážné hudby a starších pánů. Výmluva typu "šla jsem po ulici a teď najednou začalo pršet a mně se srazily sukně. Já musela dělat malý kroky..." je jen jednou perlou z dlouhatánského slovního náhrdelníku. (25.11.2009)

Hugo Haas ve vrcholné formě a v jedné z nejlepších předválečných komedií. Žene se filmem jako tornádo, chrlí hlášky, rošťácké úsměvy a geniální minietudy, ze kterých skládá jednu ze svých nejzábavnějších rolí. Sympatického rošťáka, který je nucen předstírat že je svůj strýček. Přechází přitom z jedné role do druhé ve stále zběsilejším tempu, až je nakonec okolnostmi donucen být na scéně v obou současně (nezapomenutelná inventura a zásnuby), a to tak dokonale, že skoro začínám obě role vnímat jako dvě postavy. To vše je nabito roštáckým humorem, výbornými gagy, jiskřivými dialogy, skvělými hláškami. Ejch! (18.04.2014)

Život je pes je, co se týká HAASOVÝCH veseloher, ta mému srdci nejbližší. Takovou energii a gagy a navíc v takovém množství jsem už v následných filmech neviděl... ■ Adinu MANDLOVOU zrovna moc nemusím, ale v tomto filmu jí to opravdu skvěle sedlo a výborně sekundovala. ■ Několik pozdějších filmů se snažilo zápletku tohoto filmu parafrázovat, leč bezúspěšně, aneb: když jeden dělá totéž, není to to samé, jako když druhý dělá totéž... ■ Někteří odborní filmoví kritici stavějí do porovnávací rovnice Vlasta BURIAN kontra Hugo HAAS, což si myslím, že je chyba, neboť každý z nich má úplně jiný druh humoru a zcela odlišný způsob, jak zaujmout diváka. ■ Tam, kde mi BURIANŮV humor přijde nudný až trapný, tak HAASŮV naopak břitký, ale zároveň jemný, a hlavně jeho sebeironie mi přijde přesvědčivá a svým způsobem okouzlující. ■ Život je pes patří mezi ty filmy, které si mohu pustit kdykoliv a vždy mi zvedne náladu. ■ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (H) Hugo HAAS [95/100] ● Adina MANDLOVÁ [80/100] ● Theodor PIŠTĚK [84/100] ● Světla SVOZILOVÁ [77/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Okénko (1933) ● Mazlíček (1934) ● Ať žije nebožtík (1935) ● Mravnost nade vše (1937) ● Jedenácté přikázání (1935) ● Eva tropí hlouposti (1939) ● Roztomilý člověk (1941) ● Hotel Modrá hvězda (1941) ● Důvod k rozvodu (1937) ● Kristián (1939) ● The Nutty Professor (1996) ● On je žena (2005) ● Mrs. Doubtfire (1993) ● Tootsie (1982) ● Bílá nemoc (1937) ● Hinokio (2005) ● Hana zakari no kimi tachi e: Ikemen paradaisu (2007) ■ (Č) 15+ ■ (P) [TV] [PZ] [95/100] ■ (N) [2016] [Doma] [SD] [ϿϾ] [PZ] [95/100] ■ (CSFD) blackrain ● sportovec ● dopitak ● Jeanne ● Kulmon ● Zloděj kol ● Aegnor ● Vesecký ● Nonna ● xenopus ● Subjektiv ■ (C) [95/100] (23.09.2017)

Hugo Haas byl nesporným komediálním talentem a já jeho tvorbu nemám vůbec zmapovanou. Po vynikajících filmech Ať žije nebožtík a Tři muži ve sněhu je tohle další Haasova vydařená komedie, kterou jsem viděl, i když mám pocit, že nedosahuje kvalit výše jmenovaných. Tohle je vskutku lehčí žánr, na který příliš netrpím, jelikož málokdy snesu takové ty bezproblémové, veselé a nekomplikované charaktery postav, jimiž se to v komediích tohoto druhu jen hemží. Na druhou stranu Hugo Haas si mne brzy získal a Adinu začínám nepokrytě obdivovat jako herečku mnoha tváří (v každém filmu co jsem viděl je úplně jiná). Pištěkova otcovská dobrota je již klasikou a tak výsledkem nemůže být nic jiného než velmi slušná zábava. 70% (21.04.2011)

Znovu a jinak. Setkání Friče s prostořekým Haasem lze obecně považovat za jeden z nejšťastnějších okamžiků v historii československého filmu, také proto, že umělecké renomé obou mužů nabývalo na intenzitě právě ve třicátých letech. Oba už patřili k zavedeným značkám – Frič úspěšně zápolil s neukázněným Burianem a Haas se mezitím zabydlel v masce postarších, hartusivých strejců, kam jej katapultoval Poláčkův Načeradec. Ale jak známo, změna je život. Crazy komedie byl žánr v Československu tehdy de facto neznámý a možná také díky velké dávce dravosti doslova vybízel k rychlému útoku. Frič v ní mmj. dokázal náležitě uplatnit i prvky (záměny a rychlé převleky), jež měly základ ve francouzské frašce, tzv. vaudevillu, a Haasovi bylo umožněno stvořit na plátně fantastickou dvojroli sympatického smolaře a usedlého hudebního vzdělance tak, že v některých okamžicích nebylo jasné, zda se skutečně stále jedná o tutéž postavu. Hugo Haas pak přes nesouhlas a protesty majitele Moldaviafilmu do hlavní ženské role prosadil Adinu Mandlovou, tehdy třiadvacetiletou začínající herečku, která se po prvních filmových nezdarech objevila ve zcela jiné formě. Hvězdnou sestavu tohoto veskrze autorského snímku doplňuje ještě Haasův starší bratr Pavel, nadaný hudební skladatel, jehož jazzové melodie přímo rozžívají genius loci prvorepublikových časů. Život je pes bezesporu náleží k prvním úspěšným vlaštovkám zlatého věku české komedie, je dílem stále svěžím a moderním, které suverénně obstojí i dnes, po více než osmdesáti letech. Máte rád vážnou hudbu? – Tedy, specielně vážnou. – A chodíte rád na koncerty? – Přímo šíleně. – Jé, to tedy budeme chodit spolu! – Dobře mi tak. (03.10.2008)